Trauma a jeho typy; teorie strukturální disociace osobnosti; trauma a attachment; neurofyziologie traumatu; podíl traumatu na vývoji psychopatologie: hraniční poruchy osobnosti, somatické projevy, sebepoškozování, por. příjmu potravy, závislosti, disociativní poruchy aj.; diagnostika a diferenciální diagnostika; prevalence; terapie.
Chronické interpersonální trauma (zneužívání, zanedbávání, fyzické násilí aj.) významným způsobem ovlivňuje utváření psychických funkcí i vývoj mozku. Porozumět vlivu traumatických zážitků na člověka a dynamice vývoje komplexních posttraumatických poruch umožňuje lépe porozumět prožívání postižených a významu symptomů, které se u nich projevují.
Patří sem široké spektrum poruch, jako je hraniční porucha osobnosti, disociativní poruchy, poruchy příjmu potravy, závislosti na návykových látkách, somatoformní poruchy, u dětí poruchy chování, hyperkinetické poruchy a další. Velká většina pacientů psychiatrických klinik, léčeben závislostí, ale i z psychoterapeutických praxí zažila nějakou formu traumatu a efektivní léčba by měla z nejnovějších poznatků o následcích traumatických zážitků vycházet.