Syllabus
1. Seznámení s bibliografií (vydáním pramenů a základními příručkami); problémy periodizace a interpretace ruského kulturního a literárního vývoje staršího období.
2. Překladová literatura ve staroruském prostředí; její vliv na formování literatur a kultury regionu.
3. Charakteristika literárního a kulturního vývoje kyjevského období; literatura a kultura Kyjevské Rusi mezi Východem a Západem.
4. Charakteristika hlavních žánrů literatury kyjevského období (hagiografie, řečnická próza, letopisectví, homiletika).
5. Vznik nových center v rámci východoevropského areálu - otázka kontinuity a diskontinuity ruského civilizačního vývoje; regionalizace literatur - literatura haličsko-volyňská a vladimirsko-suzdalská.
6. Základní rysy literárního a kulturního vývoje moskevského období; počátky moskevského písemnictví.
7. Regionální literatury oblasti severovýchodní Rusi
14. a
15. století a jejich charakteristika (tverská, novgorodská a pskovská literatura).
8. Problematika kacířství a spory o církevní vlastnictví v literatuře severovýchodní Rusi.
9. Proměny historického vědomí autorů severovýchodní Rusi a žánr historického vyprávění, otázka římského a byzantského dědictví v literatuře.
10. Základní rysy kulturního a literárního vývoje v rámci polsko-litevského státu.
11. Reflexe historických událostí přelomu
16.-17. století (texty inspirované událostmi Smuty); literatura první poloviny
17. století.
12. Polemická literatura
17. století (velká polemika v ukrajinské literatuře, rozkol v ruské církvi a jeho odraz v literatuře).
13. Literatura druhé poloviny
17. století (žánrové proměny a inovace, básnictví, počátky dramatu); problém baroka v literatuře staré Rusi.
Annotation
Cílem přednášky je seznámit posluchače s literárním vývojem ruského historického a jazykového prostoru v 11.-17. století. Pozornost bude zaměřena na charakteristiku žánrové a tematické struktury písemnictví studovaného areálu.
V rámci výuky budou na jedné straně hledána specifika literatury staré Rusi, na druhé straně bude zdejší literární a kulturní vývoj nahlížen v souvislostech vývoje byzantské a západoevropské kultury. Vysvětleny budou impulsy pro duchovní a literární vývoj, které přicházely jak z oblasti Byzance a pravoslavného Balkánu (tzv. první a druhý jihoslovanský vliv), tak i západní vlivy zprostředkovávané především Polskem a Litvou.
Literární vývoj daného období bude zasazen do širších souřadnic kulturního a historického vývoje regionu. Součástí výkladu bude analýza a interpretace základních textů reprezentujících dominantní žánry (životy svatých, historická vyprávění, pochvaly, homiletika, letopisy) a zastupující jak církevní, tak i světské prostředí.