Charles Explorer logo
🇬🇧

Anthropology of Religion - A Seminar

Class at Faculty of Arts |
ARL100011

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

5.10.2022 Úvodní hodina – budou specifikovány požadavky na atest a rozděleny texty.

12.10.2022 Claude Lévi-Strauss, „Asdiwalův příběh", in Strukturální antropologie, př. J. Vacek, Praha: Argo, 2007, s. 138–172

1) Jak článek ilustruje Lévi-Straussovu „vědu konkrétního"?

2) Jaké čtyři roviny Lévi-Strauss v mýtu o Asdiwalovi rozlišuje a jaký je jejich vztah k reálnému životu Cimšianů?

3) Jaký je vztah mezi těmito rovinami?

4) Jakými opozicemi v chronologickém pořadí mýtus od počátku do konce projde?

5) Jaký je vztah mezi sekvencemi a schématy a proč Lévi-Strauss toto rozlišení potřebuje zavést?

6) Jaká schémata Lévi-Strauss v mýtu o Asdiwalovi identifikuje?

7) Jaký je strukturální vztah mezi příběhem Asdiwalovým a Wauxovým?

8) V jakém smyslu se ve Wauxově příběhu zjevná rovina mýtu přibližuje jeho latentnímu obsahu?

9) Na jaký základní paradox ve struktuře cimšianské společnosti Wauxův příběh poukazuje?

10) Jaký je ve vztahu k tomuto paradoxu smysl celého mýtu o Asdiwalovi?

11) Jaký je vztah tohoto mýtu k sociální realitě a jakou funkci vůči ní plní?

12) Připomíná Lévi-Straussův přístup v něčem Freuda?

13) Jak funguje transformace mýtu o Asdiwalovi do verze od řeky Naas a proč? Patronát: Matyáš Další texty: Halpin, Marjorie M., and Margaret Seguin.

1990. “Tsimshian Peoples: Southern Tsimshian, Coast Tsimshian, Nishga, and Gitksan.” In Northwest Coast, 7:267–84. Handbook of North American Indians. Washington: Smithsonian Institution.

19.10.2022 Odpadá

26.10.2022 Pokračujeme v rozboru Lévi-Straussova „Asdiwalova příběhu" (od otázky 4 dále). Patronát: Ema

2.11.2022 Dokončíme rozbor Lévi-Straussova „Asdiwalova příběhu" (otázky 12–13) a vrátíme se zejm. k otázce č. 9: nejprve poskytnu podrobnější vzhled do kontextu cimšianské příbuzenské struktury a následně se podíváme na kritiku L.-S. přístupu skrze následující článek. Thomas, L. L., J. Z. Kronenfeld, and D. B. Kronenfeld.

1976. “Asdiwal Crumbles: A Critique of Lévi-Straussian Myth Analysis.” American Ethnologist3 (1): 147–73; budeme číst pouze s. 154–162 (určíme si společně podle toho, co Vám bude připadat nejvíce problematické). Patronát: Petr

9.11.2022 Victor Turner, „Symbols in Ndembu Ritual", in The Forests of Symbols, Ithaca – London: Cornell University Press, 1967, pouze s. 19–44 (vynechejte sekci „Dominant and Instrumental Symbols")

1) Z jakých tří hledisek může antropolog zkoumat strukturu a vlastnosti rituálního symbolu? Ilustrujte všechna na příkladu mléčného stromu. Jaké všechny rozpory lze pozorovat mezi výklady domorodců a jejich reálným rituálním chováním?

2) Na jakém základě může antropolog analyzovat významy symbolu, jichž si domorodci nejsou vědomi?

3) Jaké jsou tři základní vlastnosti rituálních symbolů a v čem spočívají jejich dva póly? Ilustrujte opět na mléčném stromě.

4) Jaký vztah mají symboly k emocím, jak s nimi pracují a jakého cíle se tím snaží dosáhnout?

5) Jak se k sobě má psychologický a antropologický pohled na rituální symboly? V čem spočívají meze obou přístupů?

6) Na jakém základě nakonec antropolog k nevědomým významům symbolů může dospět? V čem se tyto nevědomé aspekty liší od toho typu nevědomí, jež zkoumá psychoanalýza?

7) V čem spočívá situační vytěsnění některých významů symbolu a proč k němu dochází? V čem se toto vytěsnění podobá psychoanalytickému konceptu vytěsnění a v čem se od něj liší? Ilustrujte na rituálu Nkula.

8) Proč mívají symboly množství protichůdných významů a o jaké jejich funkci to svědčí? Patronát: Benjamin

16.11.2022 Pokračujeme v rozboru Victor Turner, „Symbols in Ndembu Ritual". Patronát: Vojtěch Edmund Leach, „Magical Hair", in The Essential Edmund Leach, vol. II, New Haven – London: Yale University Press, 2000, s. 177–201 [každá otázka odpovídá jedné sekci článku]

1) Jaké jsou dva základní významy symbolů a jak se k nim staví antropologie a psychoanalýza? Ilustrujte na příkladech jejich možné prolínání.

2) Jaký je podle psychoanalytického výkladu Charlese Berga význam symbolismu vlasů?

3) Jak se tento výklad slučuje s interpretacemi a pozorováním antropologů?

4) O čem symboly vypovídají pro psychoanalytika a o čem pro antropologa? Ilustrujte na truchlení u Trobrianďanů. Je zde antropologický výklad s psychoanalytickým slučitelný?

5) Lze symbolismu vlasů přisoudit univerzální význam?

6) Jak se psychoanalytici a antropologové staví k vědomému a nevědomému významu symbolů?

7) Ilustrujte problematičnost psychoanalytického výkladu na symbolismu vlasů u jihoindických bráhmanů. Bylo by možné při jeho výkladu přesto psychoanalýzu uplatnit?

8) Jaký je Bergův a jaký Leachův výklad symbolismu střihání vlasů. Jak vlasy souvisí s dualitou posvátného a profánního? Jak jejich posvátnost vykládá Leach a jak Berg?

9) Jak lze na buddhistické ikonografii ilustrovat kontextuální význam symbolismu? Jak se liší Bergův a Leachův pohled na vztah symbolů a sexuality?

10) Co lze souhrnně říci o pohledu psychoanalýzy a antropologie na symbolismus vlasů? Jsou tyto dva pohledy podle Leache slučitelné? V čem se liší jejich názor na vědomý falický symbolismus a na původ magické moci? Patronát: Kryštof

23.11.2022 Odpadá – účast na konferenci

30.11.2022 Pokračujeme v rozboru Edmund Leach, „Magical Hair". Patronát: Aneta Gananath Obeyesekere, Medusa’s Hair: An Essay on Personal Symbols and Religious Experience, Chicago: The University of Chicago Press, 1981, kap. 1, s. 13–51

1) V čem Obeysekere souhlasí s Leachem a za co ho kritizuje? Pokládáte jeho shrnutí Leachovy pozice za adekvátní?

2) Jaké problémy se pojí s kauzální analýzou v antropologii a jak ji Obeyesekere hájí? Souhlasíte s ním?

3) Proč vědomá práce se sexuálními symboly nevylučuje jejich nevědomý význam?

4) Jaká je v případě tří asketiček geneze jejich dredů, jaký je jejich osobní význam a jaké jejich socio-kulturní sdělení?

5) Jaký je rozdíl mezi symptomem a symbolem?

6) Ilustrujte na hinduistických a buddhistických asketech rozdíl mezi symbolismem dlouhých vlasů a oholené hlavy.

7) Jakou roli hraje osobní zkušenost při institucionalizované askezi? Ilustrujte na buddhistických mniších.

8) V čem spočívá rozdíl mezi soukromými, osobními, veřejnými (komunikačními) a psychogenetickými symboly? Ilustrujte psychogenetičnost na mýtu hrdiny a na symbolismu holé hlavy u mnichů.

9) V čem spočívá konvencionalizace a jak symboly ochuzuje? Proč si má antropolog dát pozor na učené teologické výklady? Patronát: Leona

7.12.2022 Pokračujeme v rozboru Gananath Obeyesekere, Medusa’s Hair. Patronát: Agáta/Matouš

14.12.2022 Gananath Obeyesekere, Medusa’s Hair, kap. 3 a kap. 5, s. 91–122, 169–182

1) Rozeberte případ Beauty Silvy a ilustrujte na něm, jak se jí podařilo pomocí manipulace se symbolický systémem dosáhnout integrace osobnosti a nápravy sociálních vztahů.

2) V čem spočívají mytické modely a proč jsou pro jedince i společnost důležité? V čem mají mytické modely výhodu oproti modelům demytologizovaným? Kdy mytické modely selhávají?

3) Jaké tragické důsledky má demytologizace mytických modelů v západní společnosti? Proč se psychiatrie co do účinnosti nemůže měřit s náboženstvím?

4) V čem mají symbolické definice nemocí výhodu oproti definicím biochemickým? Proč má smysl paralelní existence více symbolických výkladů v jedné kultuře?

5) V jakém ohledu je člověk symbolickým idiomům své kultury podřízen a v jakém je vůči nim svobodný? Jaký je vztah vnějškově předávaných kulturních představ a osobní zkušenosti?

6) V jakém ohledu jsou bozi a démoni subjektivní a v jakém ohledu objektivně existují?

7) Jaký je z hlediska vztahu osobního a kulturního významu symbolů rozdíl mezi duchy předků (preta) a démony? Jaká byla role duchů předků v případě Beauty Silvy?

8) Co je subjektifikace a v čem je pro kulturu důležitá?

9) Jakou roli sehrála subjektifikace při reformě rituálu v Kataragamě ve

2. polovině

20. stol. a proč zde uspěla?

10) Jakou roli sehrály při reformě sinhálské ikonografie hypnomantické stavy?

11) Jak se k hypnomantickým stavům mají mýty? Patronát: Agáta/Matouš

21.12.2022 Edmund Leach, „The Nature of War“, in The Essential Edmund Leach, vol. I, s. 343–57

1) Pokuste se několika větami shrnout, v čem je podle Leache smysl rituálního zabíjení.

2) Jaká je povaha moci?

3) Proč má tak často metafyzický aspekt? O jaké základní lidské zkušenosti se tato metafyzičnost opírá?

4) Proč moc evokujeme zabíjením?

5) Jak souvisí sex se smrtí a proč má obojí často metafyzický význam?

6) Proč má metafyzický význam i exogamie?

7) V čem spočívá paradox čistoty a jak souvisí s násilím a zabíjením? Jaká je motivace ke specifickému zacházení se špínou u mnichů a u svatých mužů extatického typu?

8) Pro

Annotation

Reading and discussion of texts dealing with basic problems of methodology in the anthropological study of religion.