Sylabus
1) 11.10.
Úvod 2) 18.10.
Texty a) Text 1: Claude Lévi-Strauss, „Struktura mýtů“, in Strukturální antropologie, př. J. Vacek, Praha: Argo, 2006, pouze s. 182–193 [patronát: Anet] b) Text 2: Radek Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes: Sto let Clauda Lévi-Strausse I–II“, Religio 17/1–2 (2009): pouze s. 3 –19 [patronát: Adam, Anna] c) Text 3: shrnutí Oidipova mýtu z Jean-Pierre Vernant, Vesmír, bohové, lidé: nejstarší řecké mýty. Praha, Litomyšl: Paseka, 2001, s. 120–123, 134–144, 146–149 [čtou všichni]
Otázky k Textu 1: 1) Jaké výhrady má Lévi-Strauss k předchozím výkladům mýtu? 2) Jaký dopad na výklad mýtu má aplikace saussurovského principu arbitrární povahy jazykových znaků? 3) Jak se do mýtu promítá saussurovské rozlišení mezi jazykem (langue) a promluvou (parole)? 4) Co jsou mytémy, čím se vyznačují a jak je identifikujeme? 5) V jakém smyslu je mýtus dvourozměrný referenční systém spojující synchronii s diachronií (tj. jazyk s promluvou)? 6) Jakou základní strukturu spatřuje Lévi-Strauss v mýtu o Oidipovi? Rozeberte jednotlivé mytémy a zamyslete se nad tím, nakolik Vám připadají přesvědčivé. 7) Jaký je smysl a funkce tohoto mýtu? 8) Jaký je vztah různých verzí téhož mýtu? 9) Připadá Vám přesvědčivá Lévi-Straussova čistě synchronní analýza ignorující narativní souslednost? Co všechno by se dalo uvést na její obranu? 3) 25.10.
Texty a) Text 4: Michael Carroll, „Lévi-Strauss on the Oedipus Myth: A Reconsideration“, American Anthropologist 80 (1978): 805–814 [patronát: Matyáš] b) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Petr, Jana] c) Text 2: R. Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes... I“, pouze s. 19–25 [patronát: Adam, Anna]
Nyní se s ním začneme vyrovnávat a dívat se na problematické aspekty Lévi-Straussovy pozice. Začneme číst Carrolla a velice pravděpodobně se dostaneme i k Leachovi.
Otázky k Textu 4: 1) Jaké jsou Carrollovy námitky proti L.-S. výběru mytémů a způsobu jejich řazení? 2) Co z této kritika podle Carrolla plyne? 3) Jak Lévi-Straussovo téma rozšiřuje? 4) Graficky si rozkreslete události a vztahy aktérů v rámci thébského cyklu. 5) Jak ilustruje podhodnocení a potvrzení patrilineárních příbuzenských vztahů? 6) Jak Carroll důraz celého mýtu na otázky patrilinearity interpretuje? 7) Co si myslíte o úplně poslední větě Carrollova textu?
Otázky k Textu 5:
Praktická analýza: Projděte si všechny mýty, u každého se zamýšlejte nad strukturálním smyslem všech detailů, snažte se sledovat opozice v rámci jednoho příběhu i mezi různými příběhy. Zkoušejte vysledované struktury vztahovat k Lévi-Straussově oidipovské tabulce a chápat je jako jiné podoby týchž mytémů, nebo naopak jako další mytémy Lévi-Straussem nezohledněné. Při rozboru můžete čerpat i z postřehů ve Vernantově převyprávění.
Teorie: 1) V čem spočívá transformace jednoho mýtu v jiný? V jakém smyslu mohou být různé mýty v rámci jednoho kulturního prostoru chápány jako součásti jedné transformační grupy? Ilustrujte na příkladech. 2) Jaké je podle Leache souhrnné poselství mýtů thébského cyklu? Objasněte Leachovu „rovnici“, v níž se toto poselství snaží vyjádřit. (Srov. Vernantův výklad mýtu ve Vesmír – Bohové – Lidé, s. 144–146.) Napadají Vás nějaké jiné interpretace vysledovaných mytických struktur? 4) 1.11.
Texty: a) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Kryštof] b) Text 6: Radek Chlup, "A tentative mythematic analysis of the Theban cycle" [patronát: Matúš]
Otázky k Textu 5:
Praktická analýza: Projděte si všechny mýty, u každého se zamýšlejte nad strukturálním smyslem všech detailů, snažte se sledovat opozice v rámci jednoho příběhu i mezi různými příběhy. Zkoušejte vysledované struktury vztahovat k Lévi-Straussově oidipovské tabulce a chápat je jako jiné podoby týchž mytémů, nebo naopak jako další mytémy Lévi-Straussem nezohledněné. Při rozboru můžete čerpat i z postřehů ve Vernantově převyprávění.
Teorie: 1) V čem spočívá transformace jednoho mýtu v jiný? V jakém smyslu mohou být různé mýty v rámci jednoho kulturního prostoru chápány jako součásti jedné transformační grupy? Ilustrujte na příkladech. 2) Jaké je podle Leache souhrnné poselství mýtů thébského cyklu? Objasněte Leachovu „rovnici“, v níž se toto poselství snaží vyjádřit. (Srov. Vernantův výklad mýtu ve Vesmír – Bohové – Lidé, s. 144–146.) Napadají Vás nějaké jiné interpretace vysledovaných mytických struktur?
Budeme se věnovat analýze Leachova textu. Chlupův text by nám měl pomoci se v tom lépe zorientovat. 5) 8.11.
Dočteme Leache a Chlupovo shrnutí z minulé hodiny. 6) 15.11.
Odpadá (konference) 7) 22.11.
Texty:
Dočteme Leache a Chlupovo shrnutí z minulé hodiny. a) Text 7: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 234–244 [patronát: Tereza, Bára]
Otázky k textu 7: 1) Jak se Lévi-Strauss staví k syntagmatické (diachronické) stránce mýtů? Proč odmítá brát do hry časový aspekt mýtů? 2) Co ukazuje syntagmatický rozbor mýtu o prvních athénských králích? 3) Co ukazuje strukturální analýza mýtu o Erichthoniově zrození? 4) Jaké strukturální motivy se ukazují na mýtu o soupeření mezi Athénou a Poseidónem a na s ním související změně vztahů mezi muži a ženami? 5) Jak se tytéž motivy ukazují na dalších postavách z generace prvních athénských králů? 6) Jaké mytémy v athénských mýtech Csapo identifikuje a jaký je jejich vztah? 7) Jak tyto mýty prostředkují mezi protiklady, jež ve svých mytémech rozehrávají? 8) Jak se tyto mytémy mají k těm, které jsme viděli u Lévi-Strausse a Leache? 8) 29.11.
Texty:
Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234 [patronát: Emma, Evgeny]
Otázky k textu 8: 1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další mytické prostředníky znáte? 2) V jakých synchronních opozicích stojí Popelka vůči ostatním postavám pohádky a na jakém základě je dokáže překonat? 3) Jaká je diachronní (syntagmatická) struktura celé pohádky? 4) V jakém ohledu Popelka invertuje svatební rituál? 5) V jakém smyslu je Popelka sama prostřednicí a mezi čím prostředkuje? 6) Co celá pohádka podle Csapoa znamená? Připadá Vám jeho výklad přesvědčivý? 7) Mezi čím prostředkuje Charila? 8) Jak se má její rituál ke svatbě a k oběti? 9) Jaký je smysl tohoto rituálu? 10) V čem se Charila podobá Popelce a v čem se od ní liší? 11) Čím se podle Lévi-Strausse, podle Csapoa a podle Vás liší mýty od pohádek? Předveďte na rozdílu mezi Popelkou a Charilou. 9) 6.12.
Dokončíme Csapovu analýzu vztahu Popelky a Charily.
Texty:
Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234
Otázky k textu 8: 1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další mytické prostředníky znáte? 2) V jakých synchronních opozicích stojí Popelka vůči ostatním postavám pohádky a na jakém základě je dokáže překonat? 3) Jaká je diachronní (syntagmatická) struktura celé pohádky? 4) V jakém ohledu Popelka invertuje svatební rituál? 5) V jakém smyslu je Popelka sama prostřednicí a mezi čím prostředkuje? 6) Co celá pohádka podle Csapoa znamená? Připadá Vám jeho výklad přesvědčivý? 7) Mezi čím prostředkuje Charila? 8) Jak se má její rituál ke svatbě a k oběti? 9) Jaký je smysl tohoto rituálu? 10) V čem se Charila podobá Popelce a v čem se od ní liší? 11) Čím se podle Lévi-Strausse, podle Csapoa a podle Vás liší mýty od pohádek? Předveďte na rozdílu mezi Popelkou a Charilou.
Abychom si více kontextualizovali všechny ty divoké strukturalistické analýzy materiálu, podíváme se na ještě další kapitolu E. Csapa, která mytologický materiál zasadí do rámce řeckých svátků.
Text b) Text 10: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 262–276 [patronát: Olivia]
Otázky k textu 10: 1) Co podle Csapoa strukturalismus odhaluje? 2) Co Csapo míní konceptem „kódů“ a jakým způsobem je mýtus dokáže propojovat? Čeho tím mýtus dociluje? 3) V jakém smyslu kultura „vaří“ a na jakém ideologému je tento obraz vystavěn? 4) Jak oběť rozlišuje lidi od bohů a jaké další kódy jsou s obětí spojovány? 5) V jakém smyslu můžeme v řeckém případě mluvit o manželství jako o způsobu „vaření“? 6) Ilustrujte mediační proces na symbolice řecké svatby. 7) Jak je základní opozice řecké svatby reprezentována v postavách bohyně Démétér, Artemis a Afrodíté? 8) Jak tuto opozici ilustruje příběh Myrhy a Adonida? Do jakého kontrastu jsou obě postavy stavěny? 9) Jakým způsobem rozšiřuje schéma příběh Faóna a Máty? 10) Jak se propojují kódy botan
Anotace
Cílem semináře bude představení nejzajímavějších moderních postupů používaných při interpretaci mýtu. Seznámíme se s nejdůležitějšími pohledy na smysl a funkci mýtu, a to zejména s ohledem na jejich praktickou aplikovatelnost.
Jednotlivé teorie proto nebudeme probírat abstraktně, nýbrž budeme sledovat, jak s jejich pomocí různí religionisté vykládají konkrétní mýty (většina z nich v prvním semestru bude pocházet z oblasti antického Řecka). Hlavní pozornost budeme věnovat různým formám strukturalistických výkladů, ale stejně tak např. i výkladům psychoanalytickým.
Naším hlavním cílem nicméně nebude sledování toho, jak se mýtu mají k různým nemytickým rovinám (např. k psychice či společnosti), nýbrž zkoumání vnitřní hlubinné logiky mýtů. Budeme vycházet z premisy, že ačkoli mýty rezonují s různými rovinami lidské zkušenosti, mají zároveň i nějakou svou svébytnost a nejsou na tyto jiné roviny nikdy plně převoditelné, nýbrž si vytvářejí svět se svými vlastními pravidly.
Našim úkolem bude naučit se těmto pravidlům rozumět a dokázat nacházet skrytý řád i v příbězích, které na první pohled mohou působit chaoticky a nesourodě.