Sylabus: (sylabus postihuje výkladovou kostru a základní okruhy, nikoli obsah jednotlivých hodin v časové posloupnosti)
1. Staroseverské mýty a legendy: náboženství Germánů a starých Seveřanů, prameny pro jeho studium, antické prameny, eddická a skaldská poezie, ságy, Snorriho Edda, vymezení žánru ság o dávnověku a představení významných exemplářů.
2. Iniciace a liminalita: Inciační rituály, charakterizace, typologie, pojetí tématu v dílech vybraných antropologů, strukturalistů a psychologů. Iniciační struktura v narativu a teorie nedoloženého rituálu. ?Männerbünde? u Germánů, rituální společenství, přísežné bratrství, iniciace válečníka, básníka a hrdiny.
3. Sága o Völsunzích: vztah k eddickým písním, Píseň o Nibelunzích, vlčí podoba a život v divočině jako liminální fáze, archetyp drakobijce, iniciace krví a medovinou, zkouška ohněm, záměna mezi hrdinou a jeho druhem, zdvojení hrdinů a hrdinek, jungiánská interpretace.
4. Sága o Hervaře: vztah k eddickým písním, inverze a transvestitismus jako projevy liminální fáze, mohyla a živí mrtví jako Jiný svět, zkouška ohněm, zkouška hádankami, kenning a metafora.
5. Cesty do Jiných světů: staroseverská kosmologie, lokalizace a charakter Jiného světa, výpravy v Eddě, výpravy v ságách, povaha hranice, struktura cesty tam a zase zpátky, vydobytá hodnota.
6. Mohyly a jejich strážci: náboženské pozadí mohylových pohřbů, symbolika mohyly, mohyly v Eddě a Sáze o Ynglinzích, výpravy do mohyl v ságách, struktura a typické motivy, mytické paralely, zdvojení hrdiny a zdvojení strážce.
7. Žena z Jiného světa: strá žkyně, dárkyně, ochránkyně a milenka, ženy z Jiného světa v eddických mýtech a ságách: vědmy, thursyně, valkýry, norny a fylgje. Trojí inkarnace Helgiho a jeho ženy-valkýry. Valkýry z hrdinských příběhů, jejich úloha při iniciaci.
8. Ódin a iniciace: Ódin a jeho iniciační mýty, Kvasir, Mímir, strom Yggdrasill, osminohý Sleipnir, Ódinova úloha v hrdinských příbězích, rádce, dárce, zasvěcovatel, vztah k poezii. Shody a odlišnosti ve vztahu k Thórovi, Lokim.
9. Sága o Hrólfu krakim, Příběh o Norna-Gestovi, Příběh o SörlimStaroseverské mýty a legendy: hrdina a medvěd, téma incestu, iniciace jako smrt, Jiný svět a Hel.
10. Sága o Gautrekovi, Sága o Šípovém Oddovi: legenda o Starkadovi v několika proměnách, struktura a iniciační motivy, Šípový Oddr: fáze hrdinského příběhu a jejich vztah k pohádce, Proppův funkcionalistický model.
11. Monomýtus hrdiny: klasický model hrdinského života: Otto Rank, lord Raglan, Joseph Campbell, iniciační struktura, proces individuace, Freudův oidipální model, iniciace jako léčba, liminalita coby eliadovské fons et origo.
12. Struktura a antistruktura: iniciační funkce mytického příběhu, iniciace a regenerace, opakování kosmogonie, vztah mýtu a snu, projekce, participace, kompenzace, symbolická soustava a to, co leží za jejím prahem, funkce rámu, hranice, liminální coby sakrální, tabu, tabuový opis, metafora, konstitutivní výjimka. Shrnutí probraných témat a syntéza.
Téma kursu, jehož podtitul by mohl znít "cesta tam a zase zpátky", je sledovat iniciační struktury a symboly iniciace na příkladě staroseverských ság o dávnověku. Ságy o dávnověku (fornaldarsögur) jsou oproti ostatním druhům ság specifické
úzkým vztahem na jedné straně ke starým germánským mýtům a hrdinským příběhům, tedy materiálu náboženskému, na druhé straně svou postupnou proměnou v pohádky a přiznanou fikci ("fantasy"). V rámci kursu podrobíme rozboru několik významných děl tohoto žánru a zaměříme se na motiv iniciace. Pod iniciací jsou obvykle rozuměny iniciační rituály, zde však budeme používat širší koncepci, v níž je základem iniciační struktura (3 fáze: separace, liminalita, reintegrace), kterou lze vypozorovat jak v rámci rituálu, tj. lidského jednání, tak právě i v rámci narativu, ať již myticko-legendárního (tj. s nárokem pravdy) nebo literárního (tj. fikce). Pracovní teze přitom zní, že není nutné, aby byl narativ odrazem nedochovaného rituálu, protože může v jistém smyslu plnit svou iniciační funkci i coby samotné vyprávění. V ságách o dávnověku se nápadně často vyskytují výpravy hrdinů do Jiných světů, bájných krajin za hranicemi známého kosmu, tyto
"cesty tam a zase zpátky" svou strukturou, obsahem i důsledkem vyhovují definici iniciace. Podobným tématem jsou výpravy hrdinů do mohyl a podzemních prostor, některé výpravy podstoupené ve snu a motiv setkání s nadpřirozenou
ženou.
Tuto problematiku nebude možné uchopit v izolaci od historického, kulturního nebo metodologického kontextu, takže součástí kursu je i úvod do religionistických teorií a konceptů iniciace (Arnold van Gennep, Victor Turner, Mircea Eliade a další), souvislost tématu iniciace a individuace (C. G. Jung) a aplikace iniciačně-individuační struktury na mýtus a literaturu
(Joseph Campbell, V. J. Propp, Jessie Weston, Northrop Frye). Abychom mohli motivy a narativní struktury v ságách o dávnověku analyzovat důkladně, bude zapotřebí doplnit kontext staroseverské mytologie, na níž scény často odkazují a z níž vyrůstají. Proto bude součástí kursu i zasazení ság do kontextu skandinávské literatury a především bližší seznámení se s eddickými mýty a hrdinskými příběhy.
Kurs je určen nejen pro zájemce o severskou mytologii a germánské legendy, ale i pro studenty, kteří se specializují na odlišné kulturní oblasti. Eddické a ságové narativy slouží jako konkrétní materiál, na nějž budeme sledovat platnost a užitečnost zmíněných teorií, a od nichž se odpoutáme k nalezení širší syntézy, jejíž aplikace v jiných oblastech by mohla otevřít nové perspektivy. Ostatně dílo J. Westona je aplikací syntézy podobného druhu na legendy o Svatém Grálu, V. J.
Propp obdobně zpracoval folklorní látkya Northrop Frye středověkou a moderní literaturu.