Anotace
Vývoj křesťanského myšlení je od samých počátků významně ovlivňován řeckou filosofií, a to z celé řady příčin: Ve vztahu k židovské tradici slouží filosofický jazyk jako nástroj emancipace a univerzalizace křesťanského poselství; ve vztahu k řecko-římskému světu jako nástroj obhajoby křesťanské víry a způsobu života. Dědictví řecké filosofie stojí však též u kořene sporů o smysl křesťanského poselství mezi různými myšlenkovými proudy 2. století, sporů, v nichž se postupně vytvářejí (či vyjasňují) hranice mezi "pravověřím" a "herezí". V neposlední řadě pak filosofie poskytuje křesťanům nástroje kritiky filosofie samé.
Jestliže v některých novozákonních textech a "školách" první poloviny 2. století (později označovaných jako "hereze") lze postoj křesťanů k řecké filosofii charakterizovat jako implicitní přejímání a reinterpretaci filosofických motivů (která je zároveň určitou, zprvu hlavně etickou, později i "divoce" metafyzickou interpretací kérygmatu), s rozmachem tzv. apologetické literatury (asi od poloviny 2. století) se vztah mezi křesťanstvím a filosofií začíná pojednávat výslovně. V této souvislosti se objevuje myšlenka, podle níž křesťanství samo je filosofií v původním slova smyslu, později zpřesněná tak, že křesťanská víra (jakožto nezbytná podmínka) takovouto filosofii umožňuje. Vzniká tak, přinejmenším jako projekt a rozvrh, žánr křesťanské filosofie, která se (v distanci vůči filosofii řecké) považuje za filosofii "pravou".
Cílem kurzu je představit tento spletitý vývoj raněkřesťanského myšlení na vybraných textech dokumentujících jeho různé podoby a fáze, počínaje novozákonní Epištolou Římanům, přes referáty o heretických naukách, dále v apologetické a protignostické literatuře, a konče Origenovou polemikou proti Kelsovi.
Kurz nepředpokládá znalost pramenných jazyků (ačkoli tato je samozřejmě výhodou), atest lze získat na základě referátu nebo písemné práce (téma je třeba předem dohodnout).
Studenti religionistiky si mohou kurz zapsat jako Seminář k dějinám náboženství nebo jako Filosofický seminář, studenti filosofie jako volitelný.
--
(1) Uvedení do tématu, bibliografie
(2) Kérygma a filosofie: "Stoické" motivy v Epištole Římanům
(3) Svoboda od zákona a nostalgie "zlatého věku": Karpokratovci a Epifanés
(4) "Metafyzická" mytologie: Valentinovci
(5) Křesťanství jako filosofie: Justin Mučedník
(6) Filosofická kritika křesťanství: Galén, Kelsos
(7) Meze a možnosti poznání: Irenej z Lyonu
(8) Křesťanská teorie důkazu: Klement Alexandrijský, Origenés