Old Norse Religion I

Syllabus

PŘEHLED TÉMAT:

A: seznam níže shrnuje výkladové okruhy, které budou probrány v daném semestru, jednotlivé body neodpovídají nutně vždy celé přednášce ani pořadí přednášek

B: kurs je koncipován jako jeden dvousemestrální celek; je možné absolvovat jen zimní semestr, ale student tak nezíská ucelený obrázek o tématu, nýbrž jen o mytologii; těm, kdo chtějí mít "kompletní balíček", se proto doporučuje absolvovat oba semestry

ZIMNÍ SEMESTR

- Kulturně-historický přehled: geografické vymezení, prehistorie, historický kontext, stěhování národů, doba vikinská, zrod monarchií v pevninské Skandinávii, specialita Islandu, christianizace, zápis památek, sousední kultury, dějinné mezníky

- Interakce s okolními kulturami, svědectví antických autorů, raně středověkých kronikářů.

- Povaha pramenů ke studiu, archeologické nálezy materiální kultury, piktografické dokumenty, epigrafický materiál - runové nápisy

- Literární písemné prameny. Přehled primárních pramenů z hlediska typu, žánru, historické epochy a provenience; jejich dochování, limity a jejich zhodnocení.

- Historie bádání, výkladové trendy v 19. a 20. století, přehled nejdůležitější sekundární literatury.

- Základní charakteristiky, sakrální terminologie, specifické kulturní instituce, základní typy posvátných reprezentací. Numinozita řeči, slov a znaků.

- Kosmogonické mýty a koncepty. Anthropogonie. Sociogonie.

- Óðinn

- Þórr  

LETNÍ SEMESTR

- Loki & Heimdallr

- Vanové: Freyr & Freyja, Njörðr a Nerthus.

- Ostatní božstva.

- Eschatologické představy. Ragnarök.

- Iniciace a liminalita: Inciační rituály, charakterizace, typologie, pojetí tématu v dílech vybraných antropologů, strukturalistů a psychologů. Iniciační struktura v narativu a teorie nedoloženého rituálu. Männerbünde u Germánů, rituální společenství, přísežné bratrství, iniciace válečníka, básníka a hrdiny.

- Posvátný prostor, hof, hörgr, vylískování, ohraničování okrsku.

- Posvátný čas, svátky, individuální zaslíbení, přísahy, závazky, záruky, síla slova.

- Sakrální osoby - vědmy, kultičtí mluvčí, králové, kněží. Věštění a prorokování.

- Heroické legendy: Sigurd a Völsungovský cyklus: vztah k eddickým písním, Píseň o Nibelunzích, vlčí podoba a život v divočině jako liminální fáze, archetyp drakobijce, iniciace krví a medovinou, zkouška ohněm, záměna mezi hrdinou a jeho druhem, zdvojení hrdinů a hrdinek, jungiánská interpretace. Hervör a Tyrfingovský cyklus: vztah k eddickým písním, inverze a transvestitismus jako projevy liminální fáze, mohyla a živí mrtví jako Jiný svět, zkouška ohněm, zkouška hádankami, kenning a metafora.

- Heroické legendy: Völundr. Starkaðr. Hrólfr Kraki. Cesty do Jiných světů: staroseverská kosmologie, lokalizace a charakter Jiného světa, výpravy v Eddě, výpravy v ságách, povaha hranice, struktura cesty tam a zase zpátky, vydobytá hodnota.

- Christianizace.

- Osud staré tradice v období po christianizaci: folklorizace, démonizace, euhemerizace. Pozdní svědectví a raně novověký folklór.

- Druhá míza v období Romantismu a národních obrození, Wagner a spol. Třetí míza v postmoderní současnosti - Tolkien a literatura fantasy, Ásatrú a neopaganismus, viking metal a internetové kulty.

Annotation

Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o předkřesťanském skandinávském náboženství. K uvedení do problematiky poslouží stručné shrnutí výsledků dosavadního bádání, dějinný nástin se zaostřením na proces christianizace skandinávie, charakteristika staroseverského jazyka, poetiky a runového písma, utřídění literárních i materiálních pramenů ke studiu a bibliografická orientace.

Po prolegomenální části se výklad obírá vlastní sférou religiozity, tj. na jedné straně mytologie: prototypizované charakteristiky jednotlivých božských postav staroseverského pantheonu, stěžejní mytické narativy, kosmologie, eschatologie; na druhé straně kult: obětní rituály, přísahy, pohřební rity, svátky atd. Tímto svým obsahem zajišťuje naplnění požadavků na splnění položky "Starší evropské náboženské tradice".

Výklad kromě faktografické stránky hledí též na zasazení do kontextu religionistického bádání, pročež v rámci prezentace materiálu jej současně používá k exemplifikaci obecných témat, jež jsou pro fenomenologii či antropologii náboženství stěžejní, např. protiklad sakrálního a profánního, symbolický význam oběti, struktura iniciace, problém tzv. monomýtu; fenomén liminality; axis mundi; věštebná a básnická inspirace, rituální extáze, regressus ad originem & descensus ad inferos, Männerbünde - "rituální bratrstva", otázka dumézilovské trojfunkční ideologie a další.

Podobný prostor bude věnován též exkursům do komparativní religionistiky a indoevropeistiky, ježto tato paradigmata či obory dlouhodobě náleží mezi tradiční interprety staroseverského náboženství a rovněž jsou užitečná i pro studenty zaměřené primárně na jinou náboženskou oblast.