Sylabus
20. 2. Úvodní hodina 27. 2. Klíčové prvky svatby (Westermarck a van Gennep)
Tři referáty na klíčové prvky svatby dle Westermarcka a van Gennepa (společná četba není): Jan Havelka, Annette-Marie Khodari, Vronika Cizlerová. 6. 3. Svatba a obětní vzorec (Maurice Bloch) a) Společná četba: R. Chlup - Bloch o iniciaci a oběti (interní text) + Bloch, Prey Into Hunter, kap. „Marriage“, pouze s. 65–81. Odpovědnost: Zuzana Tréglová
Otázky: 1) Jaký je podle Blocha princip iniciace a oběti? V čem spočívá vzorec „odrážejícího se násilí“ a co je jeho výsledkem? 2) V čem spočívá paralela svatby a oběti? Vidíte nějaké obětní aspekty u dnešní svatby? 3) Jak při oběti může fungovat genderový symbolismus? Znáte nějaké další příklady obětního genderového symbolismu z jiných kultur? 4) Rozeberte a interpretujte jednotlivé fáze svatby v Ladákhu. 6) Proč je při svatbě tak časý motiv únosu? 5) Jak se genderový symbolismus má k rodu a k reálným mužům a ženám? Co na nejobecnější rovině mužský a ženský prvek symbolizují? Zamyslete se, co z toho lze vyvodit pro reinterpretaci genedrového symbolismu v dnešní době. 6) Jakým způsobem může svatba legitimizovat společenskou hierarchii a imperiální expanzi? Napadají Vás nějaké další příklady? b) Referát (20 min., Hynek Bečka): Ekonomicko-konzumní aspekty svatby vztažené k Blochovu vzorci. 13. 3. Hodina odpadá z důvodu zahraniční cesty obou pedagogů 20. 3. Tradiční svatby I: berberské svatební rituály v Maroku a) Společná četba: Elaine Combs-Schilling, „Etching Patriarchal Rule: Ritual Dye,Erotic Potency, and the Moroccan Monarchy“, Journal of the History of Sexuality 1.4 (1991): 658–681. Odpovědnost: Jan PospíšilOtázky: 1) Jaký je podle Combs-Schilling vztah kultury a lidského těla? 2) Jak Combs-Schilling popisuje kulturní dynamiku v marocké společnosti? 3) Jaká je její koncepce rituálního jednání?4) Jak se kulturně projevuje dospělost v případě mužů a jak v případě žen? 5) Jakým způsobem je v rámci svatebního rituálu užívána henna ve vztahu k budoucímu manželskému páru? 6) Co si muži přisvojují prolitím krve během svatební noci? 7) Jak podle Combs-Schilling posiluje svatební rituál marockou monarchickou patriarchální tradici? Co všechno dokáže rituál propojovat?8) Jak můžeme na marockou svatbu aplikovat blochovský model? b) Referát: detaily berberských svateb [Elaine Combs-Schilling, Sacred Performances: Islam, Sexuality, and Sacrifice, New York: Columbia University Press, 1989, kap. 10–11, s. 188–220] Odpovědnost: Jan Pospíšil 27. 3. Tradiční svatba II: Řecko a) Společná četba (přečtěte si alespoň jeden z následujících dvou krátkých textů):
Robert Garland, The Greek Way of Death, London: Duckworth, 1990, s. 217–225
Rush Rehm, Marriage to Death: The Conflation of Wedding and Funeral Rituals in Greek Tragedy, Princeton: Princeton University Press, 1994, s. 11–21
Otázky: 1) Popište řeckou svatbu jako proces rozdělený do jednotlivých fází a rozeberte způsob, jímž jsou symbolicky tyto fáze vyznačovány. 2) Pokuste se co nejvíce rituálních prků vztáhnout k westermarckovské myšlenkové mapě. 3) Pokuste se na řeckou svatbu aplikovat Blochův model. b) Doplňkový referát na další detaily řecké svatby (Aleš Slapnička) 3. 4. Tradiční svatba III: Česká lidová svatba
Společná četba: Alexandra Navrátilová, Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře, Praha: Vyšehrad, 2012, kap. „Svatba: splétání pout manželské lásky“ (277–386); vynechejte podkapitoly „‚Nevěstinský‘ koláč a stromek“ (337–343) a „Svatební a posvatební čas v slavení a zábavách“ (od s. 387 dál). Odpovědnost: Jáchym Novák
Otázky jsou tytéž jako u řecké svatby.
Referát (15 min., Marie Paclíková) na následující kapitoly z Navrátilové: „Chasa v projevech sebevědomého mládí“ (25–34), „Nevěsta a ženich v tradiční perspektivě ‚dobrého života‘“ (205–209), celá kapitola „Předsvatební čas ve znamení lásky a úcty k tradici“ (205–274) s výjimkou kapitoly o svatebním oblečení (260–70) 10. 4. Svatba na rozhraní tradice a modernity: Izrael
Společná četba I: Irit Koren „The Bride‘s Voice: Religious Women Challenge the Wedding Ritual“, NASHIM: A Journal of Jewish Women’s Studies and Gender Issues 10 (2005); 29–52, ale stačí číst do s. 43. Odpovědnost: Markéta Šebestová
Otázky: 1) Jak probíhá ortodoxní židovská svatba? 2) Co je na ní terčem feministické kritiky? 3) Jaké tři interpretační strategie volily ve vztahu k genderově problematickým prvkům svatby autorčiny informátorky? 4) Jaké čtyři strategie volily ve svém jednání?
Referát (10 min., Markéta Šebestová): Irit Koren, „Talking About the Jewish Wedding Ritual: Issues of Gender, Power, and Social Control“, in Leonard J. Greenspoon (ed.), Rites of Passage: How Today's Jews Celebrate, Commemorate, and Commiserate, West Lafayette, Ind.: Purdue University Press, 2010, s. 33–56
Společná četba II: Anna Prashizky, „Breaking the Glass: New Tendencies in the Ritual Practice of Modern Jewish Orthodox and Alternative Weddings“, Sociological Papers 13 (2008): 89–110. Odpovědnost: Markéta Šebestová.
Otázky: 1) V čem spočívá rituál rozbíjení sklenice a jaké jsou jeho tradiční interpretace? 2) Jakých jeho šest možných modifikací autorka probírá?
Doplňkový referát k někerým výše probíraným bodům: Harvey E. Goldberg, Jewish Passages: Cycles of Jewish Life, Berkeley: University of California Press, 2003, kap. 4: „Marriage“, s. 114–160
Sekce „The Marriage Ceremony“, s. 120–124, a „Preserving, Reviving and Interpreting Customs“, s. 145–147 (hlavně tish), pro doplnění součástí tradiční svatby
Sekce „Breaking the Glass“, s. 147–169 pro doplnění tradičních interpretací rozbíjení sklenice 17. 4. Svatba dnes
Společná četba: Grimes, Deeply Into the Bone, kap. 3, sekce „The Purity of an Angel, the Sweat of a Human“, „Like a Horse and Carriage?“<span class="EOP SCXW60675885 BCX0" data-ccp-props="{"201341
Anotace
Svatba patři mezi nejzákladnější rituály, které v tradičních společnostech byly silně symbolicky nabité a v sociálním životě měly zásadní roli. Svatba byla zpravidla pro ženu nevyhnutelná, v případě mužů přinejmenším silně požadovaná.
Status jedince se se svatbou zásadně proměnil. Ruku v ruce s tím svatba symbolicky kódovala systém genderových rolí, v němž byla nevěsta zpravidla v podřízené roli a byla pasivně předávána mezi rodem otce a budoucího manžela.
To vše se dnes radikálně změnilo. Tlak na svatbu zmizel, sňatek se stal věcí svobodného osobního rozhodnutí, přičemž významné procento párů již necítí potřebu jej uzavírat, zatmco ještě vyšší procento končí rozvodem.
Současně manželství pojímáme jako spojení rovnocenných partnerů, v němž hraje muž i žena stejně aktivní roli. Nabízí se proto otázka, proč se vlastně dnes ještě svatby konají a co přesně pro nás dnes svatební rituály mají symbolicky vyjadřovat? Má naše svatba ještě něco společného s tou tradiční, když se proměnil celý náš společenský a hodnotový kontext? Jakého typu transformace jí chceme dosáhnout? Je pro nás v éře genderové rovnosti ještě použitelná tradiční svatební symbolika? V našem semináři si budeme klást právě tyto otázky.
Abychom na ně mohli odpovědět, rozebereme si nejprve na několika případech symbolické vzorce tradičních svateb. Následně budeme sledovat, jakých způsobem se svatební rituály proměňují v moderní době a co z jejich symbolické struktury může přetrvat i ve změněné sociokulturní situaci.
Vyvrcholením semináře bude poté zkoumání možností kreativního vytváření svatebních rituálů.