Syllabus
21. 2. Úvodní hodina: co jsou politické mýty (viz prezentaci) 28. 2. Gérard Bouchard, Social Myths and Collective Imaginaries, Toronto: University of Toronto Press, 2017, kap. 1 a sekce A z kap. 2 (s. 7–27)
Otázky: 1) V čem podle autora spočívá „nadvědomí“ každé společnosti? Z čeho se skládá, jakými rysy se vyznačuje a co s lidmi dělá? Najděte nějaké jiné příklady, než jaké uvádí Bouchard. 2) Proč některé společnosti na krize reagují aktivně, zatímco jiné pasivně? Najděte na obojí nějaké příklady. 3) Proč se s mytickým „nadvědomím“ pojí i různá tabu? Ilustrujte je na příkladech. Co jsou naše tabu? 4) Jak lze definovat „collective imaginaries“? Co všechno se v nich spojuje? 5) Jaké čtyři úrovně kolektivní představivost má? Co všechno může do každé z nich spadat? 6) Do jakých osmi typů lze kolektivní představy rozdělit? Ilustrujte každý typ na příkladech. 7) V jakém smyslu jsou kolektivní představy fikcí a v jakém jsou reálné? 8) Nakolik jsou a nejsou koherentní? Ilustrujte to na příkladech. 9) V čem jsou aktivní a v čem pasivní? 9) Co je sociální mýtus? Jak chápete vztah sociálního mýtu a kolektivní představivosti? 10) Jakých šest rysů sociálních mýtů autor uvádí a čím se každý z nich projevuje? 11) V čem jsou mýty potřebné, a v čem naopak škodlivé?
Pojistky: Adriana Schmotzerová a Šimon Hurda 6. 3.
A) Gérard Bouchard, Social Myths and Collective Imaginaries, od otázky 7 dál.
B) Joanne Esch, „Legitimizing the ‘War on Terror’: Political Myth in Official-Level Rhetoric”, Political Psychology 31.3 (2010): 357–391
Otázky: 1) V čem spočívá kognitivní pojetí mýtu, jaké zastávají např. Stone, Bennett nebo Edelman? Najděte na ně nějaké příklady. 2) V čem se od tohoto pojetí liší politický mýtus, jak mu rozumí Esch? 3) Proč nelze mýty vyvrátit? 4) V jakém smysle je klíčovým rysem mýtu významnost (significance)? Ilustrujte ji na příkladech. 5) V čem spočívá „práce na mýtu“? Jakým způsobem je možné ji zachytit a studovat? Ilustrujte ji na příkladech. 6) Jakým způsobem dává mýtus sílu jazyku? Jakými jazykovými prostředky to může dělat. Ilustrujte je na příkladech. 7) Jaké tři metody přibližování používá mytická rétorika podle Capa? Ilustrujte je na příkladech. 8) V čem spočívá mýtus americké výjimečnosti? Jaké jsou jeho náboženské kořeny? Z jakých dílčích mytických motivů se skládá? 9) V čem spočívá mýtus civilizace proti barbarství? Ilustrujte ho i na nějakých neamerických příkladech. 10) Jak se v politické rétorice po 11. září projevoval mýtus výjimečné křivdy? Jakými rétorickými prostředky byl vyjadřován? 11) Jak se v této rétorice projevoval mýtus americké mise proti zlu? Jakými rétorickými prostředky byl vyjadřován? Jakou roli v něm hrály historické analogie? 12) Jak se v této rétorice projevoval mýtus civilizace proti barbarství? Jakými rétorickými prostředky byl vyjadřován? 13) Čím se politický mýtus liší od propagandy? Jak bychom museli postupovat, kdybychom chtěli zachytit ty opravdu mytické (a nejen propagandistické) aspekty „války proti teroru“?
Pojistky: Eliáš Rusnok a Valérie Svačinková 13. 3. Joanne Esch, „Legitimizing the ‘War on Terror’”, od otázky 5 dál.
Pojistky: Tomáš Studenovský a Tobiáš Heřmanský 20. 3.
A) Joanne Esch, „Legitimizing the ‘War on Terror’”, od otázky 12 dál.
Doplňuji ještě bonusovou otázku: Byla mytická rétorika války proti teroru špatně a bylo žádoucí její mytičnost co nejrychleji rozkrýt? Resp. analogicky, je špatně protiruská mytická rétorika po invazi na Ukrajinu? Pokud (jak asi tušíte), na tyto otázky nechceme odpovědět ani jednoznačně kladně ani záporně, jaké jsou alternativy? Jak vlastně může reflektující religionista na podobnou mytickou rétoriku reagovat?
B) Radek Chlup, „Competing Myths of Czech Identity“, New Perspectives 28.2 (2020): 179–204 [v praxi se na této hodině dostaneme maximálně do poloviny článku]
Otázky:1) V čem spočívá moderní nacionalismus? Na jaké problémy ve své době podával odpověď? 2) Čím se liší politický a kulturní (etnický) nacionalismus? V čem může toto rozlišení být zavádějící? Proč není politický nacionalismus lepší než ten kulturní? Najděte na oba typy příklady a ilustrujte na nich jak světlé, tak temné stránky obou druhů nacionalismu. 3) Proč nemohly moderní národy vzniknout bez vyprávění mýtů? Jak lze z dějin udělat mýtus? Znáte nějaké jiné příklady národních mýtů než ty české? 4) Čím se liší základní a odvozené mýty? Uveďte na obojí příklady, ať už z článku nebo své vlastní. 5) V čem spočívá Palackého partikularistický mýtus? Proč si Palacký jako jeho hrdiny vybral husity? Jakou roli v něm hrála jejich heroická porážka? 6) Jaký byl vývoj tohoto mýtu ve 20. století? 7) Čím se od partikularistických mýtů liší mýty univerzalistické? Zkuste na obojí najít jiné než české příklady. 8) Jak a proč se zpravidla partikularismus s univerzalismem v národních mýtech snoubí? Ilustrujte to na příkladech. 9) Jak vypadal český partikularistický mýtus, když v letech 1938–1945 na čas svůj univerzalistický aspekt úplně ztratil? 10) Co je geopolitická imaginace? V čem spočívá v českém případě? Znáte nějaké jiné příklady geopolitická imaginace než Západ–Východ? 11) Čím se ve vztahu k této imaginaci liší geopolitické univerzalistické mýty od partikularistických mýtů s univerzalistickými rysy? Proč je Palackého mýtus partikularistický a jak vypadá jeho univerzalistická Masarykova verze? V čem spočíval neúspěšný plně univerzalistický mýtus Pekařův? Znáte nějaké jiné než české příklady partikularistických a univerzalistických mýtů? 12) Co je „zastřešující mýtus“ (archemyth)? Čím se lišil Masarykův zastřešující mýtus od komunistického? 13) Proč se zastřešující mýtus zhroutil v roce 1968? Jak na toto zhroucení reagoval Kundera a jak Havel? 14) V čem spočíval Patočkův plně univerzalistický český mýtus? Potkáváte ho dnes v nějakých ozvěnách? 15) V čem spočíval Havlův porevoluční univerzalistický český mýtus? Jak se promítl do českého vnímání nacionalismu? Jaké jeho ozvěny dodnes potkáváte? 16) Jak se na začátku druhého tisíciletí Havlův mýtus začal bortit? 17) Proč byla mytická odpovědnost za ne zcela úspěšný porevoluční vývoj uvalena na Havla, a nikoli na Klause, který o tomto vývoji reálně rozhodoval mnohem více? 18) Jak se návrat partikularistického mýtu projevil při prezidentské volbě v roce 2013? V čem Zemanův mýtus navazoval na ten Palackého a v čem se od něj lišil (srov. pozn. 11–12)? Jak se vyrovnával s komunistickou minulostí? V čem byl tento mýtus pro část společnosti tak atraktivní? 19) Má podle Vás dnešní český partikularistický mýtus i nějaký univerzalistický rozměr, nebo je čistě partikularistický (podobně jako ten z let 1938–1945)? 20) Proč se oba soupeřící mýty ve skutečnosti navzájem posilují? Jaký praktický důsledek pro veřejné debaty z toho plyne? 21) Proč se spor obou mýtů nedá vyřešit kritickou racionalitou a odmítnutím mytických stereotypů? V čem bývá tato racionální kritika většinou sama mytická? Napadají Vás nějaké příklady? 22) Jakou alternativu nabízí mytická kritika? Jak dokáže mýty (včetně těch zjevně fantaskních) zároveň brát i nebrat vážně? 23) V čem spočívá stín českého univerzalistického mýtu? Najděte na něj různé příklady z českého veřejného diskursu. 24) Jakou mytologickou proměnou prošel Václav Havel a proč? 25) Jaké řešení mytického konfliktu článek navrhuje? Přijde Vám realistické?
Pojistky: Mariana Hadrabová a Julie Satranská 27. 3. Radek Chlup, „<a href="https://ufar.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/157/2021/03/Competing-myths-of-Czech-iden
Annotation
Jednou ze základních funkcí mýtu bylo odedávna vymezování základních principů sdílené sociokulturní identity a legitimizování politického řádu na těchto principech postaveného. Zvláštního významu nabyla tato schopnost mýtů v moderní době.
Ta na jednu stranu řadu mytických prvků odvrhla a tradiční divokou mytickou imaginaci začala vnímat jako naivní a iracionální, současně však tvorba mýtů pokračovala v jiném rámci. Hlavními mýtotvorci již nebyli básníci, ale historici, jejichž příběhy poskytovaly mytické zakotvení pro nově vznikající národní státy, a intelektuálové, kteří svými příběhy dokázali vyvolávat nadšení pro nové hodnoty typu rovnosti, svobody či sociální solidarity.
Tyto moderní mýty se od těch tradičních liší v tom, že se snaží pracovat pouze s ověřenými fakty a že rozsáhle využívají racionální argumentace, nicméně příběhy a vzorce z těchto fakt poskládané a touto argumentací podpořené se od těch tradičních mytických příliš neliší. I ony mají nakonec blíž k emocím než rozumu, dokáží nás hluboce motivovat, mají archetypický základ, jsou vnímány jako nedotknutelné, společnost bez nich nemůže existovat.
V našem semináři se na fenomén moderních politických mýtů podíváme blíže. Vyjasníme si, na jakých principech politické mýty fungují a jak přesně se z historického či politického narativu může mýtus stát.
Podíváme se na klasickou českou národní mytologii. A zvláštní pozornost pak u příležotosti voleb do evropského parlamentu budeme věnovat mýtům evropským.
