Sylabus
Pokud byste někdy výjimečně nemohli na seminář dorazit fyzicky, je případně možné se připojit i distančně přes MS Teams. 5. 10. Historicko-teoretický úvod 12. 10. (pojistka Matyáš Lednický)
Společná četba:
Adam Kuper, „The English Christmas and the Family“, in Daniel Miller (ed.), Unwrapping Christmas, Oxford: Clarendon, 1993, s. 157–175.
Otázky: 1) Jak se promění společnost ve Velké Británii během Vánoc (odd. I a III)? Jak jsou Vánoce navázány na národ? Jakou roli v tomto procesu hraje královna? Jak se proměňuje česká společnost? Jakou roli na sebe berou naši politici? Vidíte u nás nějakou vazbu Vánoc na český národ? 2) Kdy vznikly moderní Vánoce a co je jejich paradoxem? Ukažte na příkladu Dickense, jak se proměnilo pojetí Vánoc. 3) Proč se z Vánoc staly podle Caplowa a Barnetta svátky oslavující rodiny? Jakou námitku proti jejich argumentaci vznáší Kuper? A s jakou interpretací Vánoc přichází on sám? 4) Čím se vyznačuje „vánoční ekonomika“? 5) Jak Vánoce zachází s časem? Ilustrujte i na Vánocích v ČR. 6) Jakou alternativní společnost Vánoce vytváří? Jak se tento „jiný svět“ Vánoc má k jiným svátkům, a jak ke každodennímu životu? A proč tyto světy potřebujeme? Čím se liší funkcionalistická a strukturalistická odpověď na tuto otázku? 19. 10. (pojistka Ema Polednová)
Společná četba: Adam Kuper, „The English Christmas and the Family“, od otázky 4 dál. 26. 10. (pojistka Alžběta Procházková)
A) Referát 15 minut (Jana Pinto): Předmoderní rodina
John R. Gillis, A World of Their Own Making: Myth, Ritual, and the Quest for Family Values, Cambridge: Harvard University Press, 1996, kapitoly 1 („Myths of Family Past“) a 2 („At Home with Families of Strangers“).
B) Společná četba:
John R. Gillis, A World of Their Own Making: Myth, Ritual, and the Quest for Family Values, Cambridge: Harvard University Press, 1996, kap. 4, „A World of Their Own Making“, s. 61-80.
Otázky: 1) Jak prostestantismus přispěl k odkouzlení světa? V jakém symbolickém systému podle Gillise žili protestanstské a probuzenecké rodiny počátkem 19. století? Jak byla konstruovaná rodina, jak fungovala a jaké sociální experimentování zažila? Jaká byla role matek, otců a mladých lidí? Znáte i vy ze svého okolí nějakou netradičně uspořádanou domácnost? 2) Jak se proměnil koncept rodiny v polovině 19. století? Proč k této proměně došlo? Jak se proměnila role dětí, žen a mužů a vzájemné vztahy? V jakém smyslu a proč se rodina stala posvátnou? Je podle Vás posvátnou i dnes? 3) Jak se v nově ustanovené rodině konce 19. století zacházelo s dospíváním? Jak dospělost určuje naše kultura a jaké milníky (faktické, rituální…) jsou potřeba na cestě k „úplné dospělosti“ překonat? 4) Jaké archetypální postavy můžeme ve viktoriánských rodinách vidět? Požaduje naše sekularizovaná společnost také takové rodinné archetypy? Bonusově: Jak tyto archetypy ožily v současné alternativní spiritualitě („ezu“)? 5) Jak se proměnilo chápání dětí? Jak se proměnila rituální praxe vzhledem k nově pojaté roli dětí? Souhlasíte s Gillisovou poznámkou, že rodinu z páru dělají teprve potomci? Existují stále „dospělácké svátky“, které nejsou pro děti? Nepovinně: Jaké vzpomínky na váš dětský život stále žijí v domácnostech vašich rodičů? 6) Jak tuto společenskou změnu reflektuje změna jazyková? Jak se nově začalo zacházet se jmény a příjmeními? Nepovinně: Má vaše rodina svůj vlastní jazyk? Podle jakého klíče se vybírají jména ve vaší rodině? Je pro vás vaše příjmení důležité? A váš rodokmen? 7) Co pro rodinu konce 19. století znamenal dům? Jak vypadal a jak se v něm začali vyskytovat psi a kočky? Jak tato situace vypadá dnes? 8) Jaká byla nová role ženy a jaká úloha její práce? A plní tyto role dodnes? Je naše společnost matrilineární nebo patrilineární? 9) Jak se na konci 19. století změnila ekonomie darů? Jak moderní rodina pracuje s příbuzenskými vztahy? Nepovinně: Máte to také tak? 10) Napadají Vás nějaká další religionisticky zajímavá témata kromě Vánoc, na něž Gillisova analýza sakralizace moderní nukleární rodiny vrhá zajímavé světlo? 2. 11. (pojistka Petr Novák)
John R. Gillis, A World of Their Own Making: Myth, Ritual, and the Quest for Family Values, od otázky 3 dál. 9. 11. (pojistka Alžběta Ivančeková)
Společná četba:
Orvar Löfgren, „The Great Christmas Quarrel and Other Swedish Traditions“, in Daniel Miller (ed.), Unwrapping Christmas, Oxford: Clarendon, 1993, s. 217–254. 1) Proč jsou Vánoce často spjaty i s konflikty a frustracemi? Co všechno může být jejich zdrojem a proč? Napadají vás ještě další témata, o kterých se Löfgren v úvodu článku nezmiňuje? Jaká je jejich obecnější povaha? 2) Aplikujte na Vánoce Turnerovo pojetí normativního a sensorického pólu rituálních symbolů (viz R. Chlup, „Struktura a antistruktura: Rituál v pojetí Victora Turnera I“, s. 12–17). Co z ní pro roli vánočních konfliktů plyne? 3) Jak funguje vánoční očekávání a jakými rituálními prvky je ve Švédsku ošetřeno? Znáte něco podobného i od nás? 4) Jaká je role médií při konstruování obrazu Vánoc? Ilustrujte na příkladech ve Švédsku i v Česku. Jakých podob nabývá narativ o „degenerujících Vánocích“? 5) Jakým výzvám a konfliktním situacím čelí člověk o Vánocích během svého života? Ilustrujte na příkladu Kerstin a zkuste popřemýšlet o těchto otázkách ve vtahu k sobě, vašim rodičům a prarodičům. Popište Vánoce ve vašich rodinách podle následujících kritérií: (1) vztahová hierarchie uvnitř nukleární rodiny – podle koho se Vánoce slaví – a (2) vztahová hierarchie uvnitř širší rodiny – kde se slaví Vánoce a kde a s kým „další Vánoce“? Kdy dochází podle Löfgrena ke změnám ve „starých pořádcích“? A nepovinně: Jak byly ve vašich rodinách změny přijímány? 6) Jak se lišily Vánoce střední a dělnické třídy ve Švédsku na zač. 20. století? Jaký dopad mají tyto vzpomínky na Vánoce na další generace? Jaké konflikty vyvolává zkušenost se zvyklostmi jiné sociální třídy? Jak do toho celého vstupuje estetický cit? Nepovinně: Máte podobnou zkušenost z vlastního příbuzenstva? 7) Jaké ambivalentní situace se na pozadí Vánoce rozehrávají? Proč hlavní rozpor Vánoc nejde řezem materiální – spirituální? Proč nás Vánoce budou nutně zklamávat a jak toto jejich nastavení odráží ducha naší společnosti? Souhlasíte s Löfgrenem?
Kdybyste se na švédské Vánoce chtěli lépe naladit, doporučuji Vm švédskou černou vánoční komedii Tomten är far till alla barnen (v češtině Děti nosí Santa Claus). Můžete si ji stáhnout odsud (dá se to tam i přehrávat, ale když si to chce člověk přehrát s titulky, je třeba si to i s těmi titulky stáhnout). 16. 11. (pojistka Tomáš Studenovský)
A) Referát 15 minut (Zora Hrabáková): Moderní pojetí darů
David Cheal, „Gifts in Contemporary North America“, in C. Otnes & R. Beltramini (eds.), Gift Giving: A Research Anthology, Bowling Green, OH: Popular Press, 1996, s. 85–97
Russell W. Belk, „The Perfect Gift“, in C. Otnes & R. Beltramini (eds.), Gift Giving: A Research Anthology, Bowling Green, OH: Popular Press, 199
Anotace
Vánoce jsou náš nejvýznamnější svátek a naše poslední velká příležitost k rozsáhlému rituálnímu jednání. Vánoční rituály provádíme s takovou samozřejmostí, že je často jako rituály ani nevnímáme.
Stojí proto za to od Vánoc poodstoupit, přepnout z pozice rituálně jednajících domorodců do pozice vnějších akademických pozorovatelů, podívat se na Vánoce antropologicko-religionistickýma očima a interpretovat je podobně, jako když interpretujeme rituály vzdálených kultur. Přesně o toto se na semináři pokusíme.
Budeme symbolicky analyzovat různé aspekty Vánoc a jejich práci s klíčovými hodnotami moderní společnosti. Metodologicky bude kurs zakotven v sociální a strukturální antropologii.