Sylabus
S. Kierkegaard, Bázeň a chvění. Nemoc k smrti
B. Pascal, Myšlenky
G. Marcel, Od názoru k víře
P. Tillich, Odvaha být
S. Weil, Tíže a milost
P. Wust, Nejistota a odhodlání
G. Green, Jádro věci
G. Green, Vyhaslý případ
H. Böll, Klaunovy názory
Š. Edó, Mlčení
Š. Edó, Hluboká řeka
G. Bernanos, Deník venkovského faráře
R. Kearney, The God Who May Be
J. Caputo, The Weakness of God
Na moodlu budou průběžně další texty k studiu
Anotace
V semináři ověřujeme tuto hypotézu: Existencialistická interpretace víry v moderní teologii a filozofii náboženství - ale i v beletrii - představuje alternativu vůči výkladu křesťanství v duchu aristotelsko-tomistické metafyziky i novověké metafyziky. Nenabízí „vědu o Bohu“, nýbrž hermeneutiku aktu víry jakožto sebe-transcendence člověka.
Toto pojetí víry jako paradoxu – spojené především s myšlením Sörena Kierkegaarda – v jistém smyslu navazuje na myšlenky sv. Augustina, Mistra Eckharta, Luthera a Pascala. Nalézáme ho v díle filozofů jako Gabriel Marcel, Peter Wust či Simone Weil, teologů jako Paul Tillich či Rudolf Bultmann. Existencialistické pojetí víry a jeho typické motivy (paradox, úzkost, dialektika víry a pochybnosti, hříchu a milosti, zoufalství a naděje) nacházíme také v moderní beletrii – u autorů jako Franz Kafka, Graham Green, Francoise Mauriac, Georges Bernanos, Heinrich Böl či Šúsaku Endó. V nové podobě se chápání víry jako volby objevuje u některých postmoderních filozofů, jako je Richard Kearney či John Caputo.
Vzhledem k přednáškovému pobytu prof. Halíka na Boston College v USA seminář začíná až ve středu 4. března!