Sylabus
Konkrétní probíraná témata budou upravována během semestru podle průběžného postupu a zájmu účastníků kurzu. Diskuse k tématům bude založena na četbě.
Mezi možná témata patří např.:
- Základní pojmy pro božství, vyjadřování o božství, otázka démonů
- Antropomorfismus a zoomorfismus božstev
- Neživé předměty a symboly jako božstva; matematické vyjádření božstev
- Ikonografie
- Božská přítomnost na zemi (materialita božství, manifestace božství, přítomnost božství v chrámech, Mīs-pî)
- Božstva a kultická praxe
- Božství lidí (panovníci, hrdinové eposů, předkové ...)
- Fluidita božství – jedinost, mnohost, individualita 1. hodina (15. 2. 2021) téma: úvod, rozdělení úkolů, diskuse ohledně koncepce semináře a probíraných témat 2. hodina (22. 2. 2021)
Téma: Úvodní četba k pojetí božství
četba: 1) Hundley 2013 (Here a God, There a God - An Examination of the Divine in Ancient Mesopotamia) 2) Antalík 2004 (Pojetí božství v předhelénistické Mezopotámii)
- Před tím než přistupíme k hlubšímu zkoumaní konkrétních témat, nastíníme si pomocí dvou shrnujících článků obecné přístupy k pojetí božství na starověkém Předním východě (resp. Mezopotámie, která je povětšinou bez větších úprav aplikována i na Syropalestinu a s vyšší mírou úprav též na Anatolii). Budeme tak mít k dispozici rámec, ve kterém se většina součané badatelské diskuse pohybuje. Vůči němu se pak v průběhu semináře můžeme vymezovat jak pozitivně tak kriticky.
- Diskuse bude založena především na sledování toho, v čem se tyto dva články liší, jaké jsou jejich metodologické pozice, na kritické reflexi předestřených konceptů a porovnání naší zkušeností s pramenným materiálem, případně vypíchnutí rozdílů pro jiné oblasti starověkého Předního východu a kultury mimo Přední východ. Zkuste se zamyslet nad koncepcemi božství ve vámi sledovaných náboženských tradicích.
- Hodina bude uvedna také stručným nástinem pojetí božství v Egyptě.
- Ti kteří mají zájem o detailnější popis se mohou podívat do Janáka (Staroegyptské náboženství I: 157-275) 3. hodina (1. 3. 2021)
Téma: pojetí božství a metodologické přístupy
četba:
Pyysiäinen 2009 (Supernatural agents: why we believe in souls, gods, and buddhas, kapitola 1: Religion: Her Ideas of His Ideas of Their Ideas ... str. 3-42)
- Pojmy bůh, božství, božstvo atp. jsou často brány jako dané a intuitivně chápané. V rámci tohoto semináře se je pokusíme lépe metodologicky ukotvit.
- Pyysiänenův příspěvek reprezentuje kognitivní přístup, který není na našem ústavu příliš běžný a je vnímán spíše kriticky. To nám může poskytnout prostor pro živější diskusi.
- Při četbě je dobré mít na paměti i Pyysiänenovu ideoogickou pozici jako ateisty a kritika náboženství.
- Pro zájemce, kteří se chtějí stručně seznámit s kognitivním přístupem ke studiu náboženství jsou nahrány dva úvodní články (Pyysiäinen 2012 - Cognitive Science of Religion: State-of-the-Art a Franěk 2014 Has the Cognitive Science of Religion (Re)defined “Religion”?) 4. hodina (8. 3. 2021)
Téma: božstva v mýtu
četba: vyberte si alespoň 4 mýty z alespoň 2 okruhů (v případě Egypta se dva příběhy počítají za jeden) 1) Mezopotámie (pdf Mýty staré Mezopotámie): a) Atrachasís, b) Enúma eliš, c) Anzu a krádež tabulek osudu 2) Sýrie (pdf Ugaritic Narrative Poetry): Baalův cyklus (jako jeden mýtus berte dvojice tabulek: a) 1+2 - Baal vs. Jamm, b) 3+4 - Baalův palác, c) 5+6 - Baal vs. Mot) 3) Anatolie (pdf Mýty staré Mezopotámie): a) Zmizelý bůh, b) Cyklus o Kumarbim 4) Egypt (pdf Ancient Near Eastern Texts Relating to the Old Testament): a) The Theology of Memphis, b) The God and His Unknown Name of Power, c) The Contest of Horus and Seth for the Rule, d) The tale of the Shipwrecked sailor (pdf Ancient Egyptian Literature vol I, str. 211nn)
- při četbě se zaměřte zejména na: jak jsou božstva popisována; jak jsou božstva nazývána; jakým způsobem mezi sebou komunikují, jak spolu interagují; v čem spočívá jejich moc, nebo jejich bezmocnost; jak zasahují do běhu světa; je v textu pozorovatelná struktura pantheonu?; jaký je vztah mezi bohy a lidmi; vyjadřují se texty k "morálce" božstev? jakým způsobem?; jaké jsou limity božské moci; jak a jaké emoce božstva vyjadřují; v čem jsou limitováni svým antropomorfismem; v čem antropomorfismus překonávají; jaké jiné popisy kromě antropomorfních v textech pozorujete?; zkuste detekovat rozdíly mezi jednotlivými mýty a mezi mýty z různých okruhů
- pracujeme s překlady textů, zkuste se také zamyslet nad zkreslením, které nám klade překlad (co všechno se v překladu ztrácí?), a také nad tím co všechno se ztrácí z původního texty kvůli jeho materialitě. 5. hodina (15. 3. 2021)
Téma: pokračování v diskusi k mýtům + neantropomorfní a nezoomorfní pojetí božství
četba:
Blessings from a Crown, Offerings to a Drum: Were There Non-Anthropomorphic Deities in Ancient Mesopotamia? (pdf Porter 2009 - What is a God, str. 153-194: SOUBOR PDF )
- Na kolik jsou božstva totožná s jejich manifestací, na kolik jsou rozdílná? Zkuste to vztáhnout k aspektivní teorii u Hundleyho (z četby na 2. hodinu)
- Co soudíte o tom, zda mohly být původně božstva neantropomorfní a k jejich antropomorfizaci docházelo teprve později? Včetně kritického zhodnocení zda je možné se k něčemu podobnému vyjadřovat.
- Je možné božstva vnímat skutečně neantropomorfně? Je agence něco vysloveně antropomorfního?
- Mohou neantropomorfní božstva fungovat stejně jako antropomorfní?
- Co si myslíte o tom, když je definice pojmu god založena na pojmu deity?
- Může badatel říci, že i když nějaká věc/postava/fenomén apod. má determinativ DINGIR, nemusí to být nutně „real god“? Je možné uvažovat o různé míře divinizace pro Mezopotámii? Nebo je určitá hierarchie výrazem něčeho docela jiného?
- Je koncept osobnosti spojen s konceptem agence u Pyssiänena? Je možné mít agenci bez osobnosti?
- Je užitečné užívat termínu „bůh“, „božstvo“ a podobně? Lze je nahradit pojmy ilu a DINGIR?
- Jak v pramenném materiálu můžeme rozpoznat, že se setkáváme s božstvem?
- Dává smysl přinášet oběti nedivinizovaným předmětům? Je předkládání obětin důvodem k teoretické divinizaci?
- Připadá vám myšlenka explicitní zdůraznění materiality božstva nosná?
- Je pro vás myslitelné božstvo, které je materiální, neaktivní, nemá osobnost, neovlivňuje kosmos, nemá dopad na život věřících (a zároveň se nejedná o deus otiosus, ale o kulticky přítomné „nižší“ božstvo)?
- Co si myslíte o teorii „gods by association or contagion“?
- Je možné někdy božstvem být a jindy ne?
- Zkuste najít příklady z naší kultury, které by mohly strukturálně/funkčně odpovídat materiálním božstvům? Máme předměty, které uctíváme? Máme předměty, které jsou „divinizované“, „nabité zvláštní mocí“ (třeba i „by association or contagion“)? Je nutné, aby předmětům byla připsána agence, když je jim připsána moc? 6. hodina (22. 3. 2021)
Téma: pokračování v diskusi o neantropomorfním a nezoomorfním pojetí božství
četba 7. hodina (29. 3. 2021)
Téma: Ikonografie
četba
Tallay Ornan: In the Likeness of Man: Reflections on the Anthropocentric Perception of the Divine in Mesopotamia (pdf Porter 2009 - What is a God, str. 93-151: SOUBOR PDF )
- Jak dokážeme rozpoznat, že vyobrazení zobrazuje božstvo?
- Je rozdíl mezi antropomorfním a neantropomorfním vyobrazením božstva?
- Jak moc se vyobrazení snaží vystihnout "podobu" božstva?
- Je pozorovatelný nějaký historický vývoj ve vyobrazování božstev?
- Jakou roli božstva na vyobrazeních hrála?
- Vnímáte ikonografii jako doklad inkonsistence v pojetí božství?
Doplňující literatura k tématu:
Izak Cornelius - ikonografie Baala a Rašapa (1994) + ikon
Anotace
Cílem semináře je prozkoumat pojetí božství na starověkém Předním východě v jeho rozličných aspektech.
Primárním zaměřením jsou (převážně klínopisné) kultury na území Mezopotámie a Syro-Palestiny, diskutované budou ale také spojitosti s Anatolií či Egyptem.
Seminář je určen (nejen) pro všechny zájemce o náboženství starověkého Předního východu.