Sylabus
1. Nejprve se podíváme na dynamiku současné globální duchovní scény a roli náboženství v setkávání civilizací.
2. Kde se vzal a jak se měnil pojem „náboženství“ a představa o různých náboženstvích?
3. Kde se bere v křesťanství ochota k mezináboženskému dialogu?
4. Různé teorie mezináboženského dialogu (Küng, Volf, Sachs, Pannikar aj.)
5. Dialog křesťanství a židovství: mohou se vzhledem ke společným kořenům považovat navzájem za „jiná náboženství“?
6. Dialog křesťanství a islámu: neopakuje se ve vztahu muslimů ke křesťanství „substituční model“, uplatňovaný křesťany ve vztahu k Židům?
7. Myšlenka „abrahámovského ekumenismu“ (spolupráce monoteistických náboženství) a její kritici
8. Lze na indické duchovní cesty aplikovat kategorii náboženství?
9. Zkušenosti křesťanských misionářů v Asii, princip akomodace
10. Myšlenka „univerzálního Krista“ a vztah křesťanství k asijským spiritualitám
11. Vícečetná náboženská příslušnost
12. Mají být ateisté a agnostici účastníky „mezináboženského dialogu“? Patří ateismus mezi náboženství? (Iniciativa „nádvoří pohanů“)
13. Patří křesťanství mezi náboženství? (koncepty „nenáboženského křesťanství“ - Barth, Bonhoeffer; teologie „smrti Boha“)
Anotace
Mezináboženský dialog je aktuální politické a teologické téma. V jakém smyslu je výzvou pro religionisty?
Politologové a sociologové si všímají měnící se role náboženství ve společnosti. Náboženské symboly a emoce jsou používány k posílení vědomí skupinové identity. Zesilují vždy společenské konflikty, nebo mohou mít též
„terapeutickou roli“?
Teologie a filozofie náboženství zkoumají hranice vstřícnosti jednoho náboženského systému vůči ostatním. Jak je možné spojit nárok na pravdivost vlastního náboženství s uznáním stejného nároku druhých?
Religionista by se měl zamyslet nad zásadními předpoklady „mezináboženského dialogu“: s jakým konceptem náboženství se zde pracuje? Je stále nosné používat při analýze současné pluralitní duchovní scény obecnou kategorii „náboženství“, která se dělí na jednotlivé podskupiny, náboženské systémy jako křesťanství, židovství, islám, buddhismus, hinduismus apod.? Neukazuje právě setkávání, prolínání, konflikty či spojování těchto proudů v našem světě nutnost radikálně přehodnotit tyto dlouho používané kategorie?