Sylabus
1) 2.10.Úvod 2) 9.10.Texty a) Text 1: Claude Lévi-Strauss, „Struktura mýtů“, in Strukturální antropologie, př. J. Vacek, Praha: Argo, 2006, pouze s. 182–193 [patronát: Janek] b) Text 2: Radek Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes: Sto let Clauda Lévi-Strausse I–II“, Religio 17/1–2 (2009): pouze s. 3–19 c) Text 3: shrnutí Oidipova mýtu z Jean-Pierre Vernant, Vesmír, bohové, lidé: nejstarší řecké mýty. Praha, Litomyšl: Paseka, 2001, s. 120–123, 134–144, 146–149
Otázky k Textu 1: 1) Jaké výhrady má Lévi-Strauss k předchozím výkladům mýtu? 2) Jaký dopad na výklad mýtu má aplikace saussurovského principu arbitrární povahy jazykových znaků? 3) Jak se do mýtu promítá saussurovské rozlišení mezi jazykem (langue) a promluvou (parole)? 4) Co jsou mytémy, čím se vyznačují a jak je identifikujeme? 5) V jakém smyslu je mýtus dvourozměrný referenční systém spojující synchronii s diachronií (tj. jazyk s promluvou)? 6) Jakou základní strukturu spatřuje Lévi-Strauss v mýtu o Oidipovi? Rozeberte jednotlivé mytémy a zamyslete se nad tím, nakolik Vám připadají přesvědčivé. 7) Jaký je smysl a funkce tohoto mýtu? 8) Jaký je vztah různých verzí téhož mýtu? 9) Připadá Vám přesvědčivá Lévi-Straussova čistě synchronní analýza ignorující narativní souslednost? Co všechno by se dalo uvést na její obranu? 3) 16.10.Textya) Text 4: Michael Carroll, „Lévi-Strauss on the Oedipus Myth: A Reconsideration“, American Anthropologist 80 (1978): 805–814 [patronát: Kateřina]b) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Adéla]c) Text 2: R. Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes... I“, pouze s. 19–25
Minule jsme strávili s Lévi-Straussem celou hodinu. Nyní se s ním začneme vyrovnávat a dívat se na problematické aspekty jeho pozice. Začneme číst Carrolla a velice pravděpodobně se dostaneme i k Leachovi.
Otázky k Textu 4:1) Jaké jsou Carrollovy námitky proti L.-S. výběru mytémů a způsobu jejich řazení? 2) Co z této kritika podle Carrolla plyne? 3) Jak Lévi-Straussovo téma rozšiřuje? 4) Graficky si rozkreslete události a vztahy aktérů v rámci thébského cyklu. 5) Jak ilustruje podhodnocení a potvrzení patrilineárních příbuzenských vztahů? 6) Jak Carroll důraz celého mýtu na otázky patrilinearity interpretuje? 7) Co si myslíte o úplně poslední větě Carrollova textu?
Otázky k Textu 5:Praktická analýza: Projděte si všechny mýty, u každého se zamýšlejte nad strukturálním smyslem všech detailů, snažte se sledovat opozice v rámci jednoho příběhu i mezi různými příběhy. Zkoušejte vysledované struktury vztahovat k Lévi-Straussově oidipovské tabulce a chápat je jako jiné podoby týchž mytémů, nebo naopak jako další mytémy Lévi-Straussem nezohledněné. Při rozboru můžete čerpat i z postřehů ve Vernantově převyprávění.Teorie: 1) V čem spočívá transformace jednoho mýtu v jiný? V jakém smyslu mohou být různé mýty v rámci jednoho kulturního prostoru chápány jako součásti jedné transformační grupy? Ilustrujte na příkladech. 2) Jaké je podle Leache souhrnné poselství mýtů thébského cyklu? Objasněte Leachovu „rovnici“, v níž se toto poselství snaží vyjádřit. (Srov. Vernantův výklad mýtu ve Vesmír – Bohové – Lidé, s. 144–146.) Napadají Vás nějaké jiné interpretace vysledovaných mytických struktur? 4) 23.10. (volby do studentské rady jsou až od 16.00, do té doby se normálně učí)Texty:a) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Adéla]b) Text 6: Radek Chlup, "A tentative mythematic analysis of the Theban cycle"
Budeme se věnovat analýze Leachova textu. Chlupův text by nám měl pomoci se v tom lépe zorientovat. Do souborů jsem přidal i fotografii tabule s naším schématem vztahů jednotlivých postav v rámcí thébského cyklu ("Naše schéma thébského cyklu") + text Radka Chlupa k otázce řecké pederastie ("Pederastie") 5) 30.10.Dočteme Leache a Chlupovo shrnutí z minulé hodiny. Vložil jsem i fotografii schématu Leachových příběhů 1-3. 6) 6.11.
Texty:a) Text 7: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 234–244 [patronát: Veronika]
Otázky k textu 7: 1) Jak se Lévi-Strauss staví k syntagmatické (diachronické) stránce mýtů? Proč odmítá brát do hry časový aspekt mýtů? 2) Co ukazuje syntagmatický rozbor mýtu o prvních athénských králích? 3) Co ukazuje strukturální analýza mýtu o Erichthoniově zrození? 4) Jaké strukturální motivy se ukazují na mýtu o soupeření mezi Athénou a Poseidónem a na s ním související změně vztahů mezi muži a ženami? 5) Jak se tytéž motivy ukazují na dalších postavách z generace prvních athénských králů? 6) Jaké mytémy v athénských mýtech Csapo identifikuje a jaký je jejich vztah? 7) Jak tyto mýty prostředkují mezi protiklady, jež ve svých mytémech rozehrávají? 8) Jak se tyto mytémy mají k těm, které jsme viděli u Lévi-Strausse a Leache? 7) 13.11.
U příležitosti výzvy ke generání stávce pořádadné skupinou Univerzity za klima a na základě společné domluvy se budeme zabývat mytickými motivy současného environmentalistického hnutí. Pokusíme se identifikovat základní symbolická schémata a názorové pozice, které s tím souvisejí (od extrémních Extinction Rebellion na straně jedné po extrémní odpůrce jakýchkoliv environmentálně vstřícných postojů na straně druhé). Na toto téma bohužel neexistuje žádný relevantní akademický článek, který by to rozebíral ve smyslu symbolické analýzy. Většinu práce proto budeme tedy muset udělat sami s tím, že analýza proběhne přímo na hodině. Budeme předpokládat, že, podobně jako ve starém Řecku, i v tomto případě jsou za těmito pozicemi skryté paradoxy vlastní naší společnosti. Klimatická změna přitom tyto hlubinné symbolické základy našeho systému (kvůli svému vypjatému a krizovému charakteru) odhaluje. Totální charakter tohoto fenoménu (změna klimatu je prezentována jako dynamika ovlivňující všechny aspekty našich životů) nahrává tomu, aby se skrze diskuze propojily oblasti symbolického systému, jež normálně zůstávají rozpojené. Nám proto půjde o to identifikovat nejen samotné paradoxy, na nichž je naše společnost vystavěna, ale i tyto odlišné zkušenostní "kódy", které do diskuze vstupují a jsou tak propojovány.
Jak postupovat?1) sběr datBrouzdejte po internetu a čtěte: nejrůznější typy vyjádření pro-environmentalistických skupin; diskusní fóra na toto téma na sociálních sítích; novinové články ať už pro anebo proti; podívejte se na projevy Grety Thunberg atd. Výsledkem této rešerše by měla být typologie základních postojů. Pokud ji provedete, nahrajte ji nejpozději v pondělí večer do SIS, abch se na to mohl v úterý podívat (vzhledem k improvizovanému a nestandardnímu charakteru hodiny je úkol dobrovolný).2) analýzaPři čtení textů se zamýšlejte nad následujícími otázkami: Jaké další diskurzy se na samotnou diskuzi o klima nabalují? Jaké obrazy lidé užívají? Můžeme s těmito pozicemi nějak propjit i různé typy jednání?
Pár možných odkazů:
Seznam protiklimatických příspěvků z Neviditelného psa: https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima (k náboženským aspektům viz např. https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/svet-klimaticky-alarmismus.A190506_215416_p_klima_wag)
Kremlíkův antiklimatický blog: https://kremlik.blog.idnes.cz/ (viz např. Zjevení Svaté Gréty aneb Dětská křížová výprava s.r.o., https://kremlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=723093)
Článek o pravici a levici v souvislosti s globálním oteplováním: https://quillette.com/2019/07/30/empiricism-and-dogma-why-left-and-right-cant-agree-on-climate-change/
Referáty: Marie a Adéla 8) 20.11.
Texty:
Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234 [patronát: Aleš]
Otázky k textu 8:1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další my
Anotace
Cílem semináře bude představení nejzajímavějších moderních postupů používaných při interpretaci mýtu. Seznámíme se s nejdůležitějšími pohledy na smysl a funkci mýtu, a to zejména s ohledem na jejich praktickou aplikovatelnost.
Jednotlivé teorie proto nebudeme probírat abstraktně, nýbrž budeme sledovat, jak s jejich pomocí různí religionisté vykládají konkrétní mýty (většina z nich v prvním semestru bude pocházet z oblasti antického Řecka). Hlavní pozornost budeme věnovat různým formám strukturalistických výkladů, ale stejně tak např. i výkladům psychoanalytickým.
Naším hlavním cílem nicméně nebude sledování toho, jak se mýtu mají k různým nemytickým rovinám (např. k psychice či společnosti), nýbrž zkoumání vnitřní hlubinné logiky mýtů. Budeme vycházet z premisy, že ačkoli mýty rezonují s různými rovinami lidské zkušenosti, mají zároveň i nějakou svou svébytnost a nejsou na tyto jiné roviny nikdy plně převoditelné, nýbrž si vytvářejí svět se svými vlastními pravidly.
Našim úkolem bude naučit se těmto pravidlům rozumět a dokázat nacházet skrytý řád i v příbězích, které na první pohled mohou působit chaoticky a nesourodě.