* Dějiny polské literatury Vyučující: Doc. PhDr. Petr Poslední, CSc. Cílem přednášky je seznámit posluchače s vývojem polské literatury od romantismu k Mladému Polsku a objasnit žánrově-tematické souvislosti ve středoevropském kontextu z hlediska topologie (topoi, archetypy, stereotypy, symboly). Zkoumání proměn obraznosti umožňuje vymezit vznik romantické tradice vedle tradic tzv. pozitivismu a modernismu a soustředit se na dnešní interpretaci ?obnovování významů" minulých vývojových etap v rámci literárněhistorické hermeneutiky.
1. Metodologie literární sémantiky a otázky literární kultury.
2. Etapy polského romantismu v evropském kontextu.
3. Míšení genologických principů v souvislosti s novými ?časoprostory" a intertextualitou.
4. Fenomén ?věštců" na pozadí Velké emigrace.
5. Faustovské téma a spor o ?revoluční" romantismus.
6. Role ?masky" v romantické divadelnosti.
7. Koncept organické práce a tendenční realismus.
8. ?Město" jako zkouška charakteru a pole pro naturalismus.
9. ?Venkovanství" tzv. kresů a historická vize.
10. Hymnická poezie modernistů a symbolismus.
11. Diskuse o Żeromského ?doktoru Judymovi".
12. Wyspiańského pokusy o syntézu tradic s moderností.
13. Druhá vlna Mladého Polska a Brzozowského kritika. * Dějiny maďarské literatury Vyučující: PhDr. Simona Kolmanová, CSc. Cílem přednášky je seznámit posluchače v rámci středoevropského kontextu s dějinami maďarské literatury období 1772-1905, tedy od vzniku novodobé národní literatury až po nástup modernismu. V úvodní části (období osvícenství, klasicismu) je kladen důraz na specifika ideová a filosofická, která se odrážejí zejména v přístupu k národnímu jazyku a otázce jazykové příbuznosti, v pojímání národní minulosti a fenoménu vlasti. Ve druhé části se bude přednáška věnovat období romantiky, lidovosti a počínajícího realismu - zaměřuje se jednak na problematiku žánrovou, především na roli eposu, jednak na odraz společensko-politických aspektů doby reformní v literatuře. Ve třetí části bude věnována pozornost ohlasu revolučních událostí 1848-49 v maďarské literatuře, prolínání romantiky a realismu, prohlubování žánrových specifik (vztah eposu a románu, role balady, specifika dramatu). Závěrečná část výuky pojednává o konfrontaci domácích tradic a nových západoevropských směrů a o jejich odrazu v oblasti žánrové (role novely), ideové, filosofické.
1. Periodizace literatury
19. století, vymezení hlavních tendencí a fází. Změny v maďarské prozodii na přelomu
18. a
19. století. Hlavní ideové a literární tendence období 1772-1817 (osvícenství, klasicismus, preromantika). Přístup k národní minulosti, fenomén národního eposu.
2. Počátky lidovosti v literatuře - Mihály Vitéz Csokonai. Představitel klasicismu - Dániel Berzsenyi. Jazyková obnova. Organizátorská role Ference Kazinczyho.
3. Období
20. a
30. let - specifika maďarské romantiky a lidovosti. Odraz idejí doby reformní v literatuře.
4. Ferenc Kölcsey, vznik literární kritiky.
5. Mihály Vörösmarty - romantický epos a filozofické drama.
6. Počátky maďarského románu - András Fáy, József Eötvös, Miklós Jósika.
7. Sándor Petőfi - novátor maďarské poezie.
8. Od romantiky k realismu - historický a psychologický román. Zsigmond Kemény.
9. Revoluce 1848 a její zobrazení v literatuře. Alegorie a balady.
10. János Arany - problematika novodobého eposu a završení národního klasicismu.
11. Maďarská próza druhé poloviny
19. století. Mór Jókai - novátor maďarské prózy. Od tendenčního románu k literárním experimentům.
12. Imre Madách a specifika maďarského dramatu.
13. Tradice a kosmopolitismus. Kálmán Mikszáth. Sándor Bródy. Nové tendence v poezii konce století. * Dějiny slovenské literatury Vyučující: Doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc. Cílem přednášky je seznámit posluchače s dějinami slovenské literatury klasicismu, romantismu, realismu a symbolismu s důrazem na interpretaci textu a širší společenské a meziliterární souvislosti. Pozornost bude zacílena na filozofická východiska a ideové tendence jednotlivých vývojových období: fáze národního obrození, specifika slovenského klasicismu, geneze slovenského literárního romantismu a jeho žánrová struktura a typologie, geneze a jednotlivé fáze realismu a symbolismu. Literárněhistorický pohled bude doprovázet poetologická charakteristika literárního díla pokrývající chronologii slovenské literatury
19. století: prozodické otázky, vývoj žánru, balada v klasicismu, romantismu a realismu, žánrová a tematická struktura prózy, parnasistické tendence v poezii, česko-slovenské a slovensko-maďarské literární vztahy v širším středoevropském kontextu, počátky slovenské literární kritiky.
1. Typologie slovenské poezie a prózy v první fázi slovenského národního obrození, poezie (Ján Hollý) a próza (Jozef Ignác Bajza) v období osvícenského klasicismu.
2. Preromantické tendence (tvorba Jána Kollára a Karola Kuzmányho) a vývoj balady (od klasicismu k romantismu) - vliv lidové balady a jarmareční písně.
3. Lyrickoepické skladby, reflexivní a milostná poezie v období romantismu (Andrej Sládkovič, Samo Chalupka, Ján Botto a Janko Kráľ) - žánrová struktura a prozodické systémy.
4. Žánrová a tematická struktura slovenské romantické prózy (Jozef Miloslav Hurban, Ján Kalinčiak).
5. Diferenciace literatury v období postromantismu (Jonáš Záborský, Ľudovít Kubáni).
6. Geneze a nástup realismu, typologická charakteristika, žánrová a tematická struktura prózy.
7. První realistická generace: prózy Svetozára Hurbana Vojanského.
8. Prózy Martina Kukučína.
9. Lyrika Pavla Országha Hviezdoslava a veršovaná epika.
10. Druhá realistická generace: Božena Slančíková Timrava.
11. Povídky Jozefa Gregora Tajovského a Janka Jesenského.
12. Ivan Krasko a poezie symbolismu.
13. Vývoj literární historie a kritiky v období romantismu a realismu.
Cílem přednášky je posluchače ve třech dílčích přednáškách seznámit se základním vývojem a aspekty dějin polské, maďarské a slovenské literatury 19. století. Přednáška je rozdělena do tří povinných bloků: Dějiny slovenské literatury,
Dějiny polské literatury, Dějiny maďarské literatury. Student si osvojuje základní vývojové tendence literatury svého areálového jazyka (polština, maďarština, slovenština) a je seznámen se základními poznatky o vývoji bezprostředně sousedících a paralelně se vyvíjejících literatur. Tematické okruhy vycházejí z problematiky vývojové dynamiky a periodizace novodobých literatur (slovenské, polské a maďarské). Výuka je zaměřena nejen na postižení proměn estetických a ideových východisek, ale zároveň usiluje o poetologickou a žánrovou charakteristiku jednotlivých vývojových fází. S ohledem na středoevropský kontext je v této souvislosti třeba reflektovat samotné kulturně historické pojmy: klasicismus, romantismus, realismus a symbolismus. Tento aspekt komparace vývoje literatur je významným předpokladem komparativního výkladu vývoje literatur 19. století.