Charles Explorer logo
🇨🇿

Politické reálie a ústavní systémy států střední Evropy

Předmět na Filozofická fakulta |
ASE100048

Sylabus

1. Rok 1848 ? ?počátek dneška?; pokus o občanský a ústavní princip. 2.

Specifikum odbourávání absolutismu ve střední Evropě. Model vrchnostenského státu.

Nedostatečné prosazení občanského principu ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století ? rozdíly jednotlivých zemí. Specifikum antidemokratických režimů ve střední Evropě v meziválečném období. Ústavnost a quasiústavnost v meziválečném období. 3.

Komunistický režim jako inovovaný absolutismus a novostavovství. 4. ?Vyjednaná revoluce? 1989, rozplynutí se komunistů v jiných stranách, nevyrovnání se s represívními články minulého režimu. Míra právní kontinuity přes mez 1989/1990. ?Návraty? k předkomunistickému režimu a nenávratnost; ?návraty? jako krytí jiných záměrů, krytí nekoncepčnosti...; deformace, resp. prohospodaření obrazu minulosti. 5.

Krystalizace nových ústavních systémů versus realita. Papírovost ústav versus politická praxe (ústavněprávní systematika versus skutečný stav uplatňování ústav). 6.

Samospráva domnělá a skutečná; územněsprávní uspořádání. 7. Volby a parlamenty.

Nerovnováha dělby moci ? zvýšení váhy moci výkonné při nadměrné centralizaci. 8. Formování soudních systémů.

Orgány kontroly moci a ochrany práva. Ombudsman.

Institucionální insuficience ve srovnání se západní Evropou. 9. Vznik systémů politických stran a jejich vývoj. 10.

Menšinové problémy. Nové formy nacionalismu.

Konfesní problematika v politice. Církve a stát. 11.

Politické konflikty o hospodářskou politiku. Politické konflikty o sociální systém. 12.

Neevropské a antievropské prvky v nových politických systémech; trendy směřování ?na jih? místo ?na západ?. 13. Zakotvování v Evropě z hlediska vnitropolitické dimenze; evropanství a nacionalismus.

Anotace

Cílem přednášky je seznámit studenty s krystalizací ústavního a politického zřízení v zemích střední Evropy v období od r. 1990 do současnosti v jejich proměnlivosti a trendech a zároveň s kořeny a paralelami v duchu teze, že ?dnešek ve střední Evropě začíná rokem 1848?. Součástí výkladu tak nutně musí být i ?návraty?, ?otisky?, aktualizace principů, počínaje občanským principem, poprvé komplexně deklarovaných právě v roce 1848, revitalizovaných ve fázi zrodu moderních politických stran počátkem 20. století, aj., stejně jako míra vyrovnání či nevyrovnání se s pozůstatky komunistického režimu.

Problematiku je nezbytné konfrontovat i se stavem právního a ústavněprávního myšlení, dále s poměry západně od někdejší železné opony.