Sylabus
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními lingvoliterárními, interpretačními, historickými a kulturně-společenskými východisky vedoucími k uchopení klíčových děl středověkého, renesančního, humanistického a barokního písemnictví, která vznikla v polské, maďarské a slovenské literatuře v 10.-18. století. Přednáška přiblíží základní genologickou, tematologickou a poetologickou strukturu starší a raně novověké epochy těchto literatur, postavení a fungování písemnictví a vzdělanosti ve středoevropském kontextu a soustředí se na otázku hranic či přechodů epoch. 1. Písemnictví středověku - obecná charakteristika (universalismus, laicizace); kulturní dědictví staroslověnské literatury. 2. Hagiografie sv. Vojtěcha (Kanaparius, Vincenty z Kielc) a kronikářská tvorba od Galla Anonyma k Jankovi z Czarnkowa; Fenomén kazatelství a legendaristiky připravující polská díla 13. a 14. století. 3. Starší slovenská literatura a středoevropský kontext (prostorové, časové a jazykové vymezení, proces sebeuvědomování a sebechápání). 4. Periodizace období. Litteratura Hungarica. Latinské a maďarské písemnictví ve středověkých Uhrách. 5. Humanismus a renesance v Uhrách. Bálint Balassi. 6. Renesanční podněty Mikuláše z Hodiškova a typologická šíře beletrizace Písma svatého adaptací antických látek nebo převyprávění rytířských eposů (Murzynowski, Bielski, Kroket,
Biernat z Lublinu aj.); Zakladatelská úloha Mikołaje Reje a Jana Kochanowského. 7. Reformace v maďarské literatuře. Překlady Bible. Disputace. Představitelé puritanismu. 8. Slovenské barokní písemnictví. 9. Satiry a moralistika (Potocki, Starowolski, Fredo) vedle jezuitského divadla a karnevalizace her (Mikołaj z Wilkowiecka, Baryka). 10. Reformy kulturního života a nový typ literární komunikace 18. století. 11. Počátky literární historiografie - včlenění slovenského písemnictví do uherského prostoru. 12. Baroko v Uhrách. Péter Pázmány. Miklós Zrínyi. Memoárová literatura. 13. Klasicistní literární program J. A. Jabłonowského; Fenomén dvorského básnictví.
(Naruszewicz, Trembecki); funkce „heroické“ komiky Ignacyho Krasického.
Anotace
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními lingvoliterárními, interpretačními, historickými a kulturně- společenskými východisky vedoucími k uchopení klíčových děl středověkého, renesančního, humanistického a barokního písemnictví, která vznikla v polské, maďarské a slovenské literatuře v 10.-18. století. Přednáška přiblíží základní genologickou, tematologickou a poetologickou strukturu starší a raně novověké epochy těchto literatur, postavení a fungování písemnictví a vzdělanosti ve středoevropském kontextu a soustředí se na otázku hranic či přechodů epoch.