Syllabus
1. (13.2.) Kartasové, vévoda Ladislav a Jiří Klor. První Romové na území býv. ČSR a vývoj přístupu k nim do r. 1740
Četba (reakci dopište zpětně na jeden z navržených textů): - Emília Horváthová. Cigáni na Slovensku v rámci Uhorska. Cigáni na Slovensku. Historicko-etnografický náčrt. Bratislava. Vydavatelstvo SAV, 1964. - Jiří Hanzal. Cikáni na Moravě v 15.-18. století. NLN, 2004. (Kapitola 2: Cikáni v Čechách a na Moravě do 18. století, strana 25-64). - Jiří Hanzal. Život a putování Cikána Jiřího Klora po Čechách do roku 1750. Romano džaniben 23 (2016), č. 1, s. 27–63. 2. (20.2.) Nové přístupy k (ne)žádoucím „cikánům“ Asimilace, disciplinace, kontrola (cikánské politiky 1740-1918)
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů): - Ctibor Nečas. Status Romů v zrcadle normativních aktů nové doby. Romové na Moravě a ve Slezsku 1740-1945. Brno: Matice moravská 2005. - Kateřina Kovárová. „Cikáni“ na panství Uherský Brod v 1. polovině 19. století. Bulletin Muzea romské kultury 25 (2016), s. 10-31. https://www.rommuz.cz/file/other/odborna-verejnost/bulletin/bulletin_mrk_25_2016.pdf - Fabiánová, Vlasta. 2003. Fragmenty z dejín Rómov v obecnej kronike v Smižanoch podľa Matúša Pajdušáka. Romano džaniben 2003 (10), č. 1, s. 87–95. https://www.dzaniben.cz/files/92b61bd24e9b29570579612794b7256d.pdf 3. (27.2.) Tomáš Holomek, Adolf Ištvan, Jan Daniel a další: „Cikáni“ trvající na svém patření Romové jako občané 1. čs. republiky
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů): - Horváthová, Jana. Kdo byli čeští Romové? In: Černobílý život, Gallery 2000, s. 47-66. Viková Lada. „...jako cikán!, bez jakéhokoliv vzdělání pochopil za hranicema vážnost doby pro národ československý a přihlásil se dobrovolně do československé armády“. Ze životů romských vojáků zapojených do tzv. Československých legií. Bulletin MRK 27/2018, s. 10-45. Dostupné z: https://www.rommuz.cz/odborna-verejnost/bulletin-muzea-romske-kultury/ - Baloun, Pavel. Československá civilizační mise. Asimilační praktiky vůči „cikánským“ dětem v letech 1918-1943. Dějiny – Teorie – Kritika 15/2018, s. 175-202 - Jurová, Anna, Zupková, Eva. Rómovia v Košiciach v 1. ČSR v kontexte doby i regiónu (1918-1938). Bulletin MRK 16/2007, s. 105-111. https://www.rommuz.cz/odborna-verejnost/bulletin-muzea-romske-kultury/ 4. (6. 3.) „Odsud nemáte žádnej návrat“ Nacistická genocida Romů v Protektorátu Čechy a Morava. Domácí společenské předpoklady a kontinuity přemýšlení o „cikánech“. Četba (reakci pište na jeden z navržených textů): - Nečas, C. (ed.). 1994. Nemůžeme zapomenout/Našťi bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého. (Tři svědectví, dle vlastního výběru) - Nečas, Ctibor. 1999. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor. (Kapitoly: Diskriminace a perzekuce českých Romů; Cikánský tábor v Letech) - Smlsal, Jiří. 2018. Holocaust českých a moravských Romů. Společenské předpoklady a aktérská perspektiva. Diplomová práce. UHSD FFUK. (s. 13-29) - Sadílková Helena, Závodská Milada: Asserting a Presence in the Public Sphere: Autobiographies by two Romani Holocaust Survivors in Communist Czechoslovakia. In Donert C., Rosenhaft E.: The Legacies of the Romani Genocide in Europe since 1945. Oxford, New York, Routledge, 2021, s. 183-213. 5. (13.3.) Kto je „cigáň“? Osudy Romů na území Slovenska během druhé světové války: Oběti perzekucí i účastníci odboje
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů) - Hübschmannová, Milena. (2005). Slovensko v letech 1939-1945. In: „Po židoch cigáni“, Svědectví Romů ze Slovenska 1939-2945. Praha, Triáda, s. 51-62. - Hübschmannová, M. (2005). „Po židoch cigáni“, Svědectví Romů ze Slovenska 1939-2945. Praha, Triáda. (Tři svědectví dle vlastního výběru) - Daneková, Adriana. Dva životy Antona Facunu. Romano džaniben 2022 (29), č. 2, s. 85–107. - Kumanová, Zuzana. Niekoľko poznámok k projektu Ma bisteren!. Romano džaniben 2013 (20), č. 2, s. 97–107. 6. (20.3.) „Čechy, to bola Amerika…“ Od ideologické redefinice „občanů cikánského původu“ k asimilaci. Státní politika vůči Romům 1945-1965, migrace, snahy o kontrolu pohybu.
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů): - Sadílková H.: The Postwar Migration of Romani Families from Slovakia to the Bohemian Lands. A Complex Legacy of War and Genocide in Czechoslovakia. In Čapková K., Adler E.: Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath. New Brunswick, Rutgers University Press, 2020, s. 190-217.- Pavelčíková, Nina. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2004. - Spurný, Matěj. Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945-1960). Antikomplex, Praha. (Kapitola: Bezmocné oběti kapitalistického řádu nebo nenapravitelní asociálové). - Jurová, Anna. Vývoj rómskej problematiky na Slovensku po roku 1945. Bratislava, Goldpress publishers, 1993. (Kapitoly 4-5, s. 51-92) - Ferková, Ilona. 1995. Sar o Roma avenas pal o mariben pro Čechi / Jak přicházeli Romové po válce do Čech. Romano džaniben 1995 (2), č. 1, s. 89–95. 7. (27.3.) „Statut národnosti chápeme jako stabilisaci práva existovat se svou etnickou svébytností“ Svaz Cikánů-Romů 1968-1973, vyjednávání politické participace Romů
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů) - Lhotka, Petr. 2009. Svaz Cikánů-Romů 1969-1973. In: Lhotka, Petr, Schuster, Michal, ed. a Závodská, Milada, ed. Svaz Cikánů-Romů 1969-1973: doprovodná publikace k výstavě Muzea romské kultury „Svaz Cikánů-Romů (1969-1973) – z historie první romské organizace v českých zemích“. Brno: Muzeum romské kultury, s. 5-23. - Sadílková H.: "Sami máme zájem na dořešení problematiky": Usilování společensky angažovaných Romů v poválečném Československu o participaci a sebeorganizaci (1945-1968). In Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. Brno, Muzeum romské kultury, 2018, s. 27-58. - Hübschmannová, Milena. 1970. Co je tzv. cikánská otázka. Sociologický časopis 6 (1970), č. 2, s. 105–118. - Závodská, Milada. Žákovská a studentská léta učitele Antonína Daniela. Romano džaniben 2018 (25), č. 1, s. 59–92.8. (3.4.) Kódování etnické odlišnosti jako sociální deviace. Státní politika vůči Romům 1970-1989, nucené sterilizace romských žen
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů) - Víšek, Petr. Program integrace – řešení problémů romských obyvatel v období 1970-1989. In: Romové v ČR (1945–1998). Praha, Socioklub 1999, s. 184-218. - Sadílková H.: Historie a historiografie nucených sterilizací romských žen v Československu a jejich přesah do současnosti. Romano Džaniben, 2019, č. • no. 26, s. • p. 5-18. - Donert, Celia. The Rights of the Roma. Cambridge University Press, 2017. (Kapitola The 1970s. Human rights, minority rights, Roma rights?, s. 214-246)- Pavelčíková, Nina. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2004. x 10.4. (Velikonoční pondělí)9. (17.4.) Oběti? (Spolu)aktéři? Diskriminace, etnocida, sociální mobilita Interpretace postavení Romů v době komunismu
Četba (reakci pište na jeden z navržených textů) - Guy, Will. 1998 (1975). Ways of Looking at Roma: The Case of Czechoslovakia (1975). In: Tong, Diane, ed. Gypsies: an interdisciplinary reader. New York: Garland Publishing, 1998. - Sadílková H., Závodská M.: Leon Růžička. Včera a dnes (Vzpomínka cikána na nacistické lágry). (Komentovaný memoár z r. 1953). Romano Džaniben, 2013 (20), č. s. 141-155. ISSN 1210-8545. - Kramářová, Jana a kol. 2005. (Ne)bolí: vzpomínky Romů na válku a život po válce. Praha: Člověk v tísni - společnost při České televizi, 2005, 149 s. (Dvě svědectví dle vlastního výběru) - Dokument Charty 77, č. 23, o postavení Romů v Československu, 1978. In Císařovská, B., Prečan, V. 2007. Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AVČR. Dostupné z: http://www.csds.cz/cs/2166-DS/version/20/part/15/data/Charta%
Annotation
Základní přehledový předmět k dějinám Romů na území bývalého Československa, od příchodu Romů na toto území do poloviny 90. let 20. století. Předmět zaměřený na historické proměny místních romských společenství v kontextu vnější konstrukce „cikánství“ a na něj navázaného vývoje přístupu k „c/Cikánům“ / Romům na daném území.
Paralelně se sledováním proměn státního přístupu k Romům kurz přibližuje sledovaný historický vývoj na příkladu konkrétních romských historických postav a/nebo se zohledněním autenticky formulovaných romských perspektiv a reflexí. Kromě nuancovaného pohledu na Romy jako spoluaktéry sdílené historie kurz nabízí také vhled do problematiky dostupnosti, omezení a možností interpretace historických pramenů k dějinám Romů jako historicky marginalizované části místní společnosti a debatu o dědictví minulosti vzhledem k současnému postavení Romů v současné české a slovenské společnosti.