Sylabus
1. Oficiální struktury a opozice v Polsku 1980-1989 (role hnutí Solidarity a katolické církve v polské společnosti).
2. Oficiální struktury a opozice v Maďarsku 1987-1989 (ozvěny revoluce 1956, vznik MDF - Maďarské demokratické fórum, fungování systému kulatých stolů).
3. Oficiální struktury a opozice v Československu 1977-1989 (ozvěny Pražského jara 1968, Charta 77, Demokratická iniciativa, katolické a maďarské opoziční hnutí na Slovensku).
4. Maďarské reformní programy a zrod občanské společnosti v Maďarsku.
5. Polské reformní programy a zrod občanské společnosti v Polsku.
6. Československé reformní programy a zrod občanské společnosti v Česko-Slovensku.
7. Secese totalitního režimu v Polsku v roce 1989 a významné osobnosti demokratického hnutí (L. Walesa, T. Mazowiecki).
8. Secese totalitního režimu v Maďarsku v roce 1989 a významné osobnosti demokratického hnutí (A,. Göncz, J. Antall, V. Orbán, J. Torgyán, G. Kuncze).
9. Secese totalitního režimu v Československu v roce 1989 a významné osobnosti demokratického hnutí (V. Havel, A. Dubček, F. Gál, F. Mikloško, V. Komárek, V. Klaus).
10. Listopadová revoluce a Slovensko a počátky problému státoprávního uspořádání (1989/1990).
11. Počátky demokratické transformace středoevropské společnosti a desovětizace středoevropského regionu (zánik RVHP, Varšavské smlouvy, legislativní změny - ústavy nových demokratických států, odsun sovětských vojsk ze středoevropského regionu).
12. Demokratická transformace politického systému a společnosti v Polsku, znovuzrození pluralitního systému politické soutěže (Solidarita a transformace polské levice).
13. Demokratická transformace politického systému a společnosti v Maďarsku, demokratické volby a proces konstituování demokratických politických stran (MDF, SZDSZ, FIDESZ, MSZP, KGSZP).
14. Demokratická transformace politického systému a společnosti v Československu. Problémy transformace občanských hnutí v systém politických stran (OF, VPN).
15. Probuzení středoevropských nacionalismů, jeho projevy a dopady na středoevropskou spolupráci.
16. Konstituování nových struktur středoevropské spolupráce, limity spolupráce - Visegrádská skupina (1991), Středoevropská iniciativa (CEI), CEFTA.
17. Postup ekonomického napojování zemí střední Evropy na evropskou ekonomiku po rozpadu RVHP I. - živelná fáze po rozpadu RVHP.
18. Postup ekonomického napojování zemí střední Evropy na evropskou ekonomiku II. - organizovaná fáze, specifické smlouvy o přidružení.
19. Problémy a úskalí ekonomické transformace v Polsku.
20. Problémy a úskalí ekonomické transformace v Maďarsku.
21. Problémy a úskalí ekonomické transformace v Československu.
22. Česko-Slovenské spory o státoprávním uspořádání, rozpad Československa (1993) a jeho dopady na středoevropskou spolupráci.
23. Výsledky společenské transformace v Maďarku, Polsku, Česku a na Slovensku na přelomu
20.. a
21. století (fungování politických stran, role občanské společnosti, deziluze a perspektivy).
24. Limity multilaterální spolupráce mezi středoevropskými státy. Kolize ve slovensko-maďarských vztazích a jejich dopady na vnitřní i zahraniční politiku Slovenska a Maďarska.
25. Vstup středoevropských států do transatlantických struktur (NATO) a Evropské unie. Veřejné mínění a jeho sebeklamy o ES/EU (projevy evropanství, antievropanství, nacionalismu).
26. Historická reflexe posttotalitního vývoje ve státech střední Evropy 1989-2009. Úspěchy a neúspěchy společenské a ekonomické transformace.
Anotace
Cílem předmětu je seznámit studenty v komparativní perspektivě s politickými, hospodářskými a kulturně-společenskými změnami ve státech střední Evropy (Polsko, Maďarsko, Slovensko) po pádu totalitních systémů v letech 1989-1990 a reflektovat následně problémy demokratické transformace v posttotalitním období.
Předmět studenty seznámí se společenskými podmínkami v okamžiku systémového politickéh zvratu (struktura opozice, formy jejich činnosti, osobnosti). Přednáška a paralelní seminář poskytuje základní přehled o specifické problematice vývoje zejména v oblastech politického, hospodářského a kulturně-společenského vývoje středoevropské společnosti a komparace s s vývojem v české společnosti. V rámci výuky bude prostor věnovaný otázkám středoevropské spolupráce (konstituování Visegrádské skupiny), řešení bilaterálních politických sporů mezi středoevropskými státy (ČR-SR, SR-MR) a jejich vlivu na integraci středoevropských států do evropských a transatlantických struktur.