Sylabus
Úvodní setkání
(seznámení se zamýšlenou náplní jednotlivých seminářů, literaturou k tématu a požadavky k udělení zápočtu či kolokvia: aktivní účast, referát, esej)
Příliš uzavřená společnost
(identita a specifické chápání národnosti u šlechty na prahu 20. století a v jeho průběhu, problematika novodobých elit, vztah české společnosti a šlechty v novodobých dějinách, srovnání s okolními státy střední Evropy)
Převrat, nebo revoluce?
(rok 1918 a jeho důsledky ve střední Evropě, šlechta a problém legitimity vzniku republiky, sociální otřes, pozemková reforma, hledání nové identity, strategie šlechty)
Šlechta ve službách Masarykovy republiky
(T. G. Masaryk a šlechta; Max Lobkowicz, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Edmund Czernin, František Schwarzenberg, šlechta v prvorepublikové diplomacii)
Šlechtici demokracie
(příběh hraběcího rodu Bořků-Dohalských z Dohalic, volná návaznost na předchozí seminář)
Ta ženská von Hohenlohe a osudná mise lorda Runcimana
(k otázce vztahu šlechty a nacismu; příklon k nacismu jako prostředek k obnovení ztracených pozic?)
V hodině dvanácté
(deklarace šlechty z let 1938 a 1939 jako výraz konstituování šlechty coby nové sociální vrstvy české společnosti?; šlechta v protinacistickém odboji)
Středoevropská šlechta v konfrontaci s totalitními režimy 20. století
(komparace osudů vybraných šlechtických rodin)
Obraz a osudy šlechty za Třetí republiky a po únoru 1948
(vyvlastňování, zestátňování a znárodňování šlechtického majetku po roce 1945 a 1948, Lex Schwarzenberg)
Odcházející svět staré aristokracie
(beseda s hostem)
Občané s erbem
(adaptace šlechty na společenské podmínky po roce 1948, střet s komunistickým režimem, perzekuce, exil; návraty a restituce po roce 1989; projekce dokumentárních filmů Víta Olmera Občané s erbem a Lidé s erbem)
Jak žije šlechta dnes?
* Výjezdní seminář a beseda s majitelem vybraného šlechtického sídla
(v jednání, termín v květnu)
Tradice, víra a dějinnost
(závěrečná diskuse o roli šlechty v české a středoevropské společnosti 20. století)
Anotace
Seminář věnovaný šlechtě v kontextu vývoje české, respektive středoevropské společnosti 20. století by měl posluchače seznámit se základními aspekty a úskalími výzkumu dané problematiky, pramennou základnou a dosavadní historiografickou produkcí k uvedené tematice. Pozornost bude věnována specifickému chápání národnosti u šlechty, jejímu vyrovnávání se s podmínkami nastalými v důsledku první světové války (rozpad
Rakousko-Uherska a vznik národních států) a v souvislosti s tím i proměnám identity šlechty v moderní době.
Stranou nezůstanou ani postoje šlechty k totalitarismům: kolaborace či sympatizování s nacismem a fašismem na straně jedné a perzekuce šlechty a její aktivity v protinacistickém odboji na straně druhé; stejně jako konfrontace s druhou totalitou – komunistickou. K mnohobarevnému obrazu šlechty coby sociální skupiny či vrstvy by mělo přispět přiblížení konkrétních lidských příběhů vybraných šlechtických rodin či jednotlivců, jakožto důraz na hodnoty a tradice pěstované v jejich prostředí.