Sylabus
Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii I. - připomenutí a doplňky k následujícím tématům: * dilema struktury a (svébytnosti) jednání v dialogu různých pojetí společnosti * sociální řád a dilema sociálního konsensu a konfliktu (strukturální napětí, rizika a bariéry rozpadu: anomie, odcizení, deviace; solidarita, konformita a sociální kontrola) * procesualita vztahu jedince a společnosti (jako extraindividuální skutečnosti): interakce a sociální konstrukce reality * důsledky tohoto procesu na straně jedince: socializace, osobnost a gender (rod) v životním cyklu; socializace a individualizace * "kolektivní", skupinová, "organizační" aj. chování a příslušné "mikro-" a "mezosociální" útvary "Společenství identity" a společnost: * identita člověka, kolektivní vědomí sociální totožnosti a procesy sociální exkluze a inkluze * komunita (společenství, pospolitost) versus společnost jako lidské i vědní dilema * národ a etnikum (i jako komunita), rasové a etnické vztahy * náboženství v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost * zájmy, vědění a ideologie v utváření a změně sociálních útvarů Sociální stratifikace, mobilita a struktura: pojetí moderní společnosti: * pojmová rekapitulace: * stratifikace, struktura a systém (vč. dichotomie sociální vztahy - sociální sítě) * ekonomické (vlastnické, příjmové aj.), stavovské, politicko-mocenské aj. aspekty problematiky * systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace) * třídy a vrstvy moderní společnosti: různost pojetí a jejich souvislosti * diskuse o smyslu kategorie a reálném významu sociálních tříd: třídy a různá sociální hnutí jako subjekty společenského pohybu ? další stratifikační "úrovně" a popis dynamizujících napětí v sociální struktuře * mobilita a její formy (obecně), jejich zdroje, historické okolnosti a kombinace * důsledky sociální mobility: problém sociální rovnosti, společenská očekávání a ?třídní prostupnost? * komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních struktur, stratifikace a mobility Hlavní makrospolečenské sféry lidské reprodukce: * práce a ekonomický život: ekonomika a společenská dělba práce; lidský a společenský význam práce; subjektivní stránky práce; sociální formy ekonomické existence: práce, zaměstnání a podnikání - jejich aktéři; povolání a profese; vlastnictví v ekonomickém životě; práce na trhu moderních ekonomik; pracovní systémy a participace (na nich) * vzdělání a vzdělávání: spor o smysl vzdělání - pojetí vzdělání a jeho vlivu na sociální strukturu a stratifikaci (funkcionalistické, konfliktualistické aj. přístupy); vzdělanostní příležitosti a mobilita, trendy vývoje; systémy a aktéři vzdělávání; učitel jako příklad specifičností dělby práce, profese a procesů profesionalizace i možností kariéry) * politika, veřejnost; stát a občanství [pouze úvod do tématu, které pokračuje v dalším semestru]: moc a politická moc, legitimita a autorita, panství /dominance/; stát a jeho občan. Sociální struktura, stratifikace a segmentace života prizmatem společenské změny: * úvod k porozumění procesuality (dynamiky) společenského života v jeho celistvosti [jde pouze o "náčrt" propojenosti změn v různých úrovních sociálního systému; téma sociální změny pokračuje v dalším semestru] Obecná sociologie III Obsahově je výklad rozdělen podle následujících okruhů: Základní pojmy obecně-sociologického přístupu k sociální změně. Teorie modernizace, industriální a postindustriální společnosti. Změny životního prostředí jako sociální a globální problém. Sociální souvislosti industrializace a urbanizace. Dynamika změn politického života, moc, stát, byrokracie,demokracie. Dynamika inovace, sociální souvislosti změn vědění a techniky, moderní rizika. Revoluce, válka a sociální hnutí. Globalizace, modernizace a rozvoj.
1. Sociální změna jako téma obecné sociologie (sociální vývoj, stabilita, změna, periodizace dějin, sociální čas, pokrok a regres, lineární a cyklická sociální změna, transformace, pojem modernizace v sociologii); teorie modernizace, industriální a tradiční společnost. Postindustrializace, informatizace, kultura postmoderny. Soudobé diskuse o modernizaci a globalizaci v sociologii.
2. Dynamika životního prostředí, kultura a civilizace, demografické aspekty, lokální a globální environmentální změny. Změny životního prostředí lidských sociálních útvarů, lidská a sociální ekologie, společnost a příroda. Moderní společnost a ekologická krize. Dynamika urbanizace (vývoj měst, fenomén města a jeho význam kulturní a civilizační, dopady a důsledky urbanizace a industrializace, městský způsob života, ekologie města a problémy umělého prostředí, vzory urbanizace): město a modernizace.
3. Technické změny a inovace (technika ? civilizace ? kultura, vědění ? ideologie - věda, věda, výzkum, vývoj, produkce, aplikační cykly, zrychlení tempa změn, ?technověda? a sociální souvislosti rozvoje vědy a techniky, inovace technická a sociální. Moc techniky a technika moci, technika a organizace, technika a komunikace, politické, kulturní a environmentální důsledky technické dynamiky. Nové technologie a lidský potenciál, technika jako prostředek nebo cíl?). Riziko a riziková společnost, sociální a technická změna.
4. Dynamika změn politického života, stát, moc, demokracie, byrokracie (politika a moc, sociologie moci, národní stát a společnost, historické změny státu, jeho funkce a struktury, politické systémy, strany a ideologie, demokracie a občanství, politické jednání a participace, byrokratické systémy, oligarchie, technokracie, proměny moderního státu v kontextu sociálních změn, národ a nacionalismus).
5. Dynamika globalizace soudobého světa a její sociologické aspekty (globalizace a historický proces, kolonialismus a jeho důsledky, globální svět vzájemné závislosti, globální média a kulturní směny, globální trh a obchod, komunikační a informační sítě, globální hnutí a sítě, nadnárodní prostory, národy a nezávislost, divergence bohatých a chudých zemí, státy, multinacionální korporace, organizace, instituce, kulturní integrace a kulturní pluralita, multikulturalita, identita a symboly, globalizace politiky). Hlavní globální problémy a jejich interakce, proces globalizace a reflexivní modernizace.
6. Dynamika kolektivního jednání. Sociální a politické revoluce, válka, sociální hnutí (pojem revoluce, historické typy revoluce, teorie revoluce, důsledky revoluce, komparativní sociologie revolucí, kolektivní jednání, sociální hnutí, násilné a reformní sociální změny). Aktuální problémy institucí, hodnot a kulturní změny, modernizace a rozvoje, globalizace rizik.
Anotace
Kurz vede k porozumění základním souvislostem různých stránek společenské reality, tj. posílení schopnosti strukturovaného a dynamického vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu jak o časem prověřené (relativně stabilní, ve vědě "fungující") vklady různých sociologických paradigmat a teorií, tak o inspirace v rovině "sociologické představivosti?. Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání.
V této (druhé) části navazuje na vstupní tématiky struktury a jednání, sociálního řádu (a dilematem konsensu a konfliktu), procesuality vztahu jedince a společnosti jako sociální konstrukce reality apod. Koncentruje se jednak na témata sociální identity, komunity, etnických vztahů či náboženství (v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost), jednak na témata primárně socioekonomického a sociopolitického rozvrstvení a strukturace moderní společnosti.