Charles Explorer logo
🇨🇿

Obecná sociologie II

Předmět na Filozofická fakulta |
ASG200070

Sylabus

Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii I (1 přednáška) představení koncepce kursu, sylabu, požadavků pro získání atestace, doplňující informace připomenutí a doplňky k tématům probraným v předchozích kursech (struktura, jednání, konsensus, konflikt, sociální řád, sociální konstrukce reality a její symbolický rozměr)  

I. vrstva: Socializace mezi sociálním řádem a anomií: gender, rodina a škola (4 přednášky) socializace a její význam politický, ekonomický a sociologický; primární a sekundární socializace, resocializace; socializace a identita; enkulturace a individuace; psychologické a antropologické vlivy na sociologické chápání socializace; pojetí kognitivního a morálního vývoje jedince a jejich význam pro sociologii

·         význam kategorie genderu pro zkoumání společnosti, identity a sociální struktury; pojmy gender a pohlaví; základní principy kritiky naturalizace genderu; vývoj sociální a sociologické reflexe genderové problematiky; místo studií rodu a feministického hnutí ve vývoji sociologie

·         rodina jako základní stavební kámen společnosti (?), dynamika a struktura rodiny v moderní společnosti, vývoj sociologické reflexe tématu, rodina a životní cyklus, problematika rodiny v postmoderní době vzdělání jako sociální instituce a systém makrospolečenské reprodukce; role vzdělání v modernizačním procesu, kritika soudobé institucionalizace vzdělání; systémy a aktéři vzdělávání, spor o smysl vzdělání; vzdělanostní příležitosti a mobilita  

II. vrstva: Totožné a odlišné / „Společenství identity“ a společnost (3 přednášky)

·         identita člověka, kolektivní identita, habitus; kolektivní vědomí sociální totožnosti a procesy sociální exkluze a inkluze; sociologická kategorie cizince; esencialistická a konstruktivistická pojetí identity; identifikace a diference (distinkce) jako základní nástroje re-konstrukce identity, krize identity, politika identity (multiplicita subjektivit), nová sociální hnutí

·         společenství (pospolitost) versus společnost, tradiční a moderní společenství, sociologické uchopení dvou základních typů lidských uskupení/vazeb  

·         sociální diferenciace a agregace v moderní společnosti, sociální skupina, veřejnost x masa x dav x sociální agregát, pojetí masy a davu, sociální třídy jako příklad sociální agregace a diferenciace

·         národ a etnikum (i jako komunita), rasové a etnické vztahy, národní stát a nacionalismus, etnicita, migrace, aktuální problémy realizace multikulturní společnosti  

III. vrstva: Nerovnost ve společnosti jako sociologický problém  (2 přednášky)

·         systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace), dynamika stratifikace s přechodem z tradiční k moderní společnosti; třídy a vrstvy v moderní společnosti: dvě tradice teorie a výzkumu sociální stratifikace; makro a mikro perspektiva třídní analýzy; společenský vývoj a problémy Marxova modelu; diskuse o smyslu kategorie sociálních tříd a jejím reálném významu; stratifikace jako aktuální téma: třídy a sociální hnutí jako subjekty společenského pohybu, význam středních tříd a diskuse o jejich krizi, teze o postindustriální společnosti a stratifikace v kontextu globalizace

·         mobilita a její formy v kontextu duality sociální struktury a aktéra, mobilita jako znak sociálního života v soudobých společnostech; důsledky sociální mobility: problém sociální nerovnosti; spirála chudoby a kultura bídy, společenská očekávání a „třídní prostupnost“; komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních struktur, stratifikace a mobility

Anotace

Kurz vede k porozumění základním souvislostem různých stránek společenské reality, tj. posílení schopnosti strukturovaného a dynamického vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu jak o časem prověřené (relativně stabilní, ve vědě "fungující") vklady různých sociologických paradigmat a teorií, tak o inspirace v rovině "sociologické představivosti". Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání.

V této (druhé) části navazuje na vstupní tématiky struktury a jednání, sociálního řádu, procesuality vztahu jedince a společnosti jako sociální konstrukce reality apod. Soustředí se na témata rozvrstvení a strukturace moderních společností, mechanismy jejich reprodukce, a na souvztažnost procesů diferenciace a agregace v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost (komunity, etnické vztahy, gender, individualizace a re-konstrukce sociální identity).