Sylabus
1. Sociologie a umění Podstata sociologického přístupu k umění: vztah uměleckých artefaktů a aktivit k jiným sociálním fenoménům. Rozlišení sociologie kultury, umění, literatury (a jiných uměleckých druhů). Fenomén umění ve velkých sociologických koncepcích: Marx o antické tragédii, Max Weber, Spencerova evoluční stetika, Alfred Weber, Simmelovy studie o Mozartovi a Rembrandtovi, Cassirerova filozofie symbolických forem, Schutzův Mozart, Eliasův Mozart a koncepce civilizačního procesu, umění ve feministické sociologii. Umění v existencialistické filozofii a sociologii (Sartre, Camus). Poznámka o postmoderním pojetí umění (sociologický rozměr tématu). Něco o české sociologii umění: TGM "o studiu děl básnických", Mukařovského impuls (pražský strukturalismus a Roman Jakobson), Bedřich Václavek, Václav Černý o umění a kýči
2. Prehistorie sociologie umění a sociologická estetika Jacob Burckhardt, Johann Huizinga, John Ruskin, William Morris Umělec jako génius a hrdina: Carlyle, romantické pojetí. Problém geniality jako sociologické téma. Předpoklady sociologické estetiky: desautonomizace a desidealizace umění. Hippolyte Taine, Charles Lalo, marxistická teorie umění (Plechanov, Lukács, Goldmann) Ernst Gombrich, Pierre Frankastel a frankfurtská škola.
3. Sociální dějiny umění Kontextualizace: Georges Duby a gotická katedrála. Sociologie vkusu: Schücking. Ortega y Gasset: dehumanizace umění. Sociální funkce umění jako sociologické téma.
4. Umělecké dílo jako sociologické sdělení Přípustnost transpozice uměleckého díla do "jazyka sociologie": možnosti a limity. Umění a doba: umělecké dílo a politika. Umění ve službách politických systémů a režimů. Fenomén totalitního umění. Problém "mimésis" v umění a v sociologii.
5. Sociologie umění jako výzkum Empirické výzkumy uměleckých děl a zejména aktivit: recepce a užití, marketing atd. Roger Bastide. Paul F. Lazarsfeld. Slavná roztržka mezi Lazarsfeldem a Adornem: lze empiricky zkoumat "umění"? Rober Escarpit a jeho sociologie literatury jako empirické studium institucí
6. Recepce uměleckého díla Morfologie publika. Výzkumy muzeí a galerií (Lazarsfeld, Bourdieu). Předpoklady analýzy: symbolický a kulturní kapitál, habitus a symbolické praktiky (bourdieuovská sociologie umění). Umění pro masy: fenomén demokratizace a vulgarizace umění. Umění a kýč. Kunderova "druhá slza".
7. Umělecké uznání a sláva jako sociální fenomény Génius jako sociální konstrukt? Co je "nesmrtelnost uměleckého díla"? Antropologie a sociologie uznání: prostor a čas jako základní parametry. Umělci "světoví", národní a regionální. Kritérium viditelnosti (visibilité). Snobismus jako sociální fenomén.
8. Teorie zprostředkování (mediace) Osoby: mecenáši, sběratelé, experti, kritici, komisaři výstav, konzervátoři, restaurátoři. Kritika jako sociální fenomén: kritika a ideologie a ?duch doby?. Cenzura a tzv. gate-keepers. Trh umění a aukce. Instituce: umělecké školy, výstavy, ministerstva kultury, časopisy, literární a umělecké ceny. "Slova a věci": aura a reprodukce, umění a peníze. Sociologie pole jako možný základ teorie mediace.
9. Tvorba jako sociální fakt Sociální morfologie umělců: "kdo je autor"? Velcí a malí v prostoru a čase. Profesionálové a autodidakti: kdo tvoří tvůrce? Teorie dominace. Styl, směr a doba: nápodoba jako sociální proces.
10. Spor o "vysoké a nízké" umění Co způsobila tzv. kulturální studia? Existují kritéria rozlišení vysokého a nízkého? Role populární kultury. Lidová kultura (folklór) a dobová tzv. vysoká kultura: lidová inspirace ve vysokém umění. Soudobá populární kultura jako sociální fenomén. Masová kultura: obhajoba a kritika. Co s ní?
Anotace
Podstata sociologického přístupu k umění: vztah uměleckých artefaktů a aktivit k jiným sociálním fenoménům. Rozlišení sociologie kultury, umění, literatury (a jiných uměleckých druhů).