Environmentálně-signifikantní chování můžeme chápat nejen jako chování, které má prokazatelný dopad na životní prostředí (ať už pozitivní, či negativní), ale také chování, jemuž je tento dopad aktéry přisuzován (Stern, 2000). Oblastí zkoumání se tak stává široká paleta každodenních i výjimečných činností, které jsou určovány a ovlivňovány osobností, myšlenkami, hodnotami a zvyky aktérů, ale i sociálním a fyzickým kontextem, nevyjímaje sociální instituce. Analýza lidského chování je vždy složitá právě kvůli souvislostem jednání jednotlivců i jeho sociální povaze. Příčiny lze těžko oddělit jednu od druhé (pakliže vůbec) a mnohdy nelze identifikovat příčiny jako takové, neboť řada faktorů působí vzájemně. Při analýze chování proto musíme přistoupit k nezbytnému zjednodušení. Konceptuální modely chování teoreticky limitují determinanty chování na sady několika klíčových faktorů (Jackson, 2005).
V kurzu budou studenti samostatně zpracovávat existující data či sbírat data vlastní, a to za účelem analýzy chování. Studenti sami zvolí z nabízených projektů či vymyslí projekt vlastní, který následně rozpracují a realizují od jeho přípravné fáze až po prezentaci výsledků. Studenti budou pracovat ve skupinách a závěry projektu budou prezentovat formou závěrečné zprávy a posteru, popř. i konferenčního příspěvku.
Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání průběžných skupinových úkolů, realizace celého projektu a odevzdání závěrečné zprávy a posteru s výsledky. Odevzdání průběžných úkolů a jejich povaha budou určeny v závislosti na jednotlivých projektech a jejich cílech.