Sylabus
Ekonomický přístup k rodu se věnuje především souvislostem mezi ekonomickými změnami na straně jedné a změnami sociálních rolí na straně druhé; vychází ze skutečnosti, že muži a ženy mají do značné míry odlišné postavení na trhu práce a že mužství a ženství do značné míry souvisí se segmentací trhu práce.
* Feministická filosofie navazuje na protosociologické i sociologické teorie a kritizuje „sexistické“ koncepce ženství a klíčové pojmy (mysoginismus, soukromí jako princip ženství a veřejnost jako princip mužství, atd.), které různým způsobem byly konceptualizovány řadou významných myslitelů (Aristoteles, Émile Durkheim, Karel Marx, John Stuart Mill, Jean Jacques Rousseau, Platón, Max Weber, atd).
Feministická historie a historie rodu se snaží zachytit klíčové aspekty i podrobnosti co se týče historických proměn genderových (vznik a trvání patriarchátu, zavedení politických práv žen včetně volebního práva, zavedení práva žen na vzdělávání, právo na znásilnění v manželství a jeho postupné odzákonění, vlny vstupu žen na trh práce, atd.)
Feministická jurisprudence stopuje proměny právních úprav týkajících se rodinného práva, reprodukce a péče i obecně nerovného postavení mužů a žen v různých právních systémech; například právní institucionalizace náhradní (surogátní matky) existuje jenom v několika zemích na světě a je v rozporu s právním řádem České republiky.
Kulturní antropologie genderu se zabývá historií transsexuality, transvestitismu a dalších pohlavních variant; vždy existovali lidé, kteří překračovali hranice pohlaví, které si společnost zvykla přísně vymezovat (například z hlediska západního myšlení je berdachismus matoucím jevem a takoví jedinci jsou genderově nekonformní, abnormální a deviatní.)
Feministická politologie je spojována s třetí vlnou feminismu vzhledem k tomu, že vznikla teprve v pozdních osmdesátých či raných devadesátých letech; vychází z toho, že stát, veřejné politiky a instituce mají vliv na vztahy mezi rody. Feministická politologie zahrnuje i srovnávací výzkum zaměřený na konstruování politických subjektů na základě rodových rozdílů. Feministická psychologie vychází z klinických či dalších empirických výzkumů stejně tak jako různých teoretických přístupů (například psychoanalýza); usiluje o objasnění odlišného utváření mužských a ženských identit v průběhu různých fází socializace, přičemž za zlomový bod jsou považovány odlišné mužské a ženské role při výchově a oedipální stádium vývoje. Feministická sociologie kritizuje mechanismy ustavování sociologického vědění za to, že problematika týkající se žen je velmi často přehlížena či považována za nepodstatnou; dále ženy zahrnuté do výzkumů jsou prezentovány neautentickým či sexistickým způsobem a pohlaví (sex) stejně tak jako gender (rod) jsou zřídka považovány za důležitou objasňující/vysvětlující proměnnou.
V úvodních dvou přednáškách budou vysvětleny klíčové pojmy, prezentovány relevantní autorky/autoři, různé oborové přístupy (včetně významu první, druhé a třetí vlny feminismu).
* Klíčové pojmy: berdache, diskriminace, domácí dělba práce, druhá vlna feminismu, feministická epistemologie, feministické výzkumné metody, „hidden curriculum“, koncepce žen jako třídy, liberální feminismus, marxistický feminismus, mateřství, menšina, náhradní (surogátní matka), nálepkování, kritická kriminologie, obchod s lidmi, péče, otcovství, patriarchát, porodní asistentka, první vlna feminismu, potrat, psychoanalýza, reprodukční práva, rodinné právo, soukromá sféra, společenská konstrukce věku, sexuální obtěžování, sociální konstrukce znásilnění, socialistický feminismus, stereotypizování žen zaměstnavatelem, třetí vlna feminismu, veřejná sféra, ženská subkultura.
Relevantní autoři a autorky: Pamela Abbott, Linda Alcoff, Elisabeth Badinter, Simone de Beauvoir, Seyla Benhabib, Jessica Benjamin, Judith Butler, Nancy Chodorow, Dorothy Dinnerstein, Andrea Dworkin, Zillah Eisenstein, Nancy Fraser, Carol Gilligan, Hana Hašková, Eva Hauserová, Alena Heitlinger, Bell Hooks, Luce Irigaray, Alena Křížková, Catharine MacKinnon, Libora Oates-Indruchová, Susan Moller Okin, Martina Pachmanová, Shulamit Reinharz, Zuzana Uhde, Mirek Vodrážka, Alena Wagnerová, Claire Wallace, Iris Marion Young.
Anotace
Záměrem kursu je na základě prezentace interdisciplinárních přístupů ke studiím rodu a feminismu zviditelnit sociologické aspekty této problematiky; do určité míry budou zohledněny souvislosti mezi sociologií, ekonomií, filosofií, historií, kulturní antropologií, politologií, psychologií a jurisprudencí. Zatímco pohlaví (sex) zohledňuje biologické charakteristiky rozlišující mezi muži a ženami týkající se chromosomů, anatomie, hormonů, reprodukčních systémů a dalších elementů, gender (rod) vypovídá o společenských, kulturních a psychologických rysech (které se vztahují k mužství a ženství v konkrétních souvislostech.) Na rozdíl od gender studies feminismus je soubor hnutí a ideologií usilujících o vymezení, ustavení a obranu politických, ekonomických, kulturních a společenských práv žen.
Způsob zakončení: Krátké prezentace v kursu a rozprava nad seminární prací (7-10 stran)