Syllabus
První semestr
1. Co je filosofie náboženství? Filosofie náboženství a její vztah k osvícenství
2. Anglické a skotské osvícenství a náboženství. Deismus jako filosofie náboženství osvícenství. David Hume jako kritik deismu.
3. Francouzské osvícenství: Rousseau - svědomí jako náboženské a priori
4. Německé osvícenství a náboženství: Lessingův Moudrý Nathan. Kantovo morální náboženství. Univerzalismus a náboženství. Pojem tolerance na pozadí náboženských sporů.
5. Fichtův boj: spor o atheismus a nihilismus v idealistické filosofii
6. Schellingovo pojetí Boha a moderní pantheismus: náboženství a jeho "hrozivá myšlenka: znič sebe sama"
7. Hegel: Otec sekularizačních teorií?
8. Romantikové a náboženství - Novalis a Schlegel
9. Schleiermacher: "přijímat všechno omezené jako znázornění nekonečna, to je náboženství"
10. Schopenhauerův asketismus
11. F. H. Jacobi a S. Kierkegaard: o skocích víry
12. Nietzsche: smrt Boha a naděje na zrod nových bohů Druhý semestr
1. Nietzsche a "smrt Boha"
2. Odpověď křesťanských myslitelů na kritiku náboženství (evangelická teologie XX.stol.)
3. Heidegger a jeho vliv na filozofii náboženství a teologii; Bultmann aj.
4. Tillichova filozofie náboženství
5. Katolické myšlení XX. stol. (Rahner a Teilhard)
6. Existencialismus XX. století a náboženství (Sartre, Jaspers, Marcel)
7. Víra v moderním židovském myšlení (Rosenzweig, Buber, Jonas, Levinas)
8. Náboženství a jazyk (analytická filozofie), Wittgenstein
9. Náboženství a hermeneutika (Ricoeur)
10. Náboženství v postmoderním myšlení (Foucault, Derrida, Vattimo aj.)
Annotation
Filosofie náboženství jako svébytná filosofická reflexe vztahu člověka k Bohu vzniká teprve v době osvícenství. Teprve tato doba totiž skýtá dostatečný odstup od náboženství, který umožňuje nahlédnout nesamozřejmost stávající institucionální povahy náboženství, soudobé náboženské praxe i dosavadního myšlení o náboženských fenoménech.
Filosofie náboženství tak z velké části vyrůstá z kritiky dosavadní theologie i institucionálního náboženství a vychází z filosofických či obecně kulturních sporů o nihilismus, pantheismus a atheismus. V jednotlivých přednáškách budou představeny přístupy k fenoménu náboženství, které posluchačům poskytnou úvod do moderní filosofie náboženství.
Zároveň uvidíme, že moderní reflexe náboženství rodící se z osvíceneckého myšlení otevírá témata, s nimiž se setkáváme v současných diskusích. Jednotlivé přednášky se tak budou dotýkat rovněž následujících obecných témat: náboženství ve veřejném prostoru, vztah náboženství a rozumu, vztah náboženství a citu, náboženství jako duchovní cvičení, vztah víry a nevíry či náboženství a tolerance.