Sylabus
PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ ATESTU: PÍSEMNÁ ZKOUŠKA-TEST NA KONCI LS (viz také soupis literatury).
Výchozí a problematizující tezí přednášky by mohl být výrok Michela Serrese "Jedině filozofie je schopna ukázat, že literatura je hlubší než ona a že jí předchází. Spočívá v ní." (Michel Serres, L’Hermaphrodite. Sarrasine Sculpteur, 1987). Tento výrok velmi pěkně odráží bouřlivé teoretické diskuse 80. a 90. let 20. století, spojené s filozofií dekonstrukce a se jmény Jacques Derrida, Paul de Man, Richard Rorty, Hans Georg Gadamer, Jürgen Habermas, Hans Blumenberg nebo Louis Marin, co spojuje filozofii s literaturou a vice versa, jaká je relace mezi nimi, do jaké míry překračují oba obory své "přísně" vymezené hranice. V přednášce půjde o to, pokusit se ukázat specifické "mezi-prostory", kde se filozofie s literaturu a s uměním vůbec, stýkají, dotýkají, navzájem komentují a ovlivňují. Obě, filozofie i literatura, představují - z hlediska psaní samotného - různé formy a způsoby písemných záznamů: zde je jednou z prvních vazeb vztah rétoriky a filozofie. Také filozofové, kteří trvají na ostře vymezeném pojmu "filozofie" a jeho nosnosti a filozofie jako "přísné vědy" (Kant, Hegel, Husserl), se zabývají vztahem literatury (a literárnosti) k vlastnímu filozofování. Z této perspektivy a ve své komplementárnosti i protikladnosti navazují a tematizují literatura i filozofie různé formy vztahu ke světu, tedy způsoby, jak o světě psát, jak svět "číst" a jak jej re-prezentovat. Ať se již tyto formy a způsoby "psaní" a "čtení" nazývají "mimesis", "ztvárnění", "abstrakce", "obraznost", "univerzálnost" nebo "jedinečnost", jejich společným jmenovatelem je, jak se zdá, "skutečnost". Nikoliv v tom smyslu, že by skutečnost "reprezentovaly", ale v tom smyslu, že skutečnost, jak píše Hans Blumenberg, reflektují, s tím, že ani filozofii, ani literatuře není vlastní "bezprostřední" přístup/vztah ke skutečnosti. Společné je však to, že tento vztah "píší" a "čtou". Jak je ovšem možné svět ztvárnit a zkušenostně poznávat? Racionálně? Konstruktivně? Reflexivně? Virtuálně? A jakými formami? Mimetickou "reprezentací"? Performativně? Experimentálně? Možno říci, že i přes všechny rozdíly spojují literaturu a filozofii způsoby a formy jak skutečnost poznávat, jak ji psát (popř. výtvarně ztvárňovat), jak ji inscenovat (a "hrát") a jak ji číst (recipovat).
Tematické okruhy:
- Estetická zkušenost - smyslovost/afektivita - (sebe)reflexe - "estetický postoj" - "Prožitek a básnictví": poetika - poetologie - metaforologie- "Skutečnost" a "autentičnost": koncepty "reality" (v moderně)- Imaginární - fiktivní - reálné jako základní kategorie literární antropologie - Básníci a jejich filozofičtí interpreti: mezi filozofickou a literární hermeneutikou- "Bolest filozofů" (Nietzsche) a "tragické literární dějiny" (Muschg)- Medialita a performativita (divadlo, hra, filozofie tragična)- Intermedialita a teorie obrazu ve vztahu k filozofii.
Anotace
Filosofie, literatura, poetika
Přednáška pro "společný základ"
Forma kurzu: přednáška, 2 hodiny týdně, ZS-LS 2013/2014. Po. 14:10-15:40, místnost 131 (Aula)
Vyučující: Prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ ATESTU: PÍSEMNÁ ZKOUŠKA-TEST NA KONCI LS (viz také soupis literatury).
Výchozí a problematizující tezí přednášky by mohl být výrok Michela Serrese "Jedin ě filozofie je schopna ukázat,
že literatura je hlubší než ona a že jí předchází. Spočívá v ní." (Michel Serres, L’Hermaphrodite. Sarrasine
Sculpteur, 1987). Tento výrok velmi pěkně odráží bouřlivé teoretické diskuse 80. a 90. let 20. století, spojené s filozofií dekonstrukce a se jmény Jacques Derrida, Paul de Man, Richard Rorty, Hans Georg Gadamer, Jürgen
Habermas, Hans Blumenberg nebo Louis Marin, co spojuje filozofii s literaturou a vice versa, jaká je relace mezi nimi, do jaké míry překračují oba obory své "přísně" vymezené hranice. V přednášce půjde o to, pokusit se ukázat specifické "mezi-prostory", kde se filozofie s literaturu a s uměním vůbec, stýkají, dotýkají, navzájem komentují a ovlivňují. Obě, filozofie i literatura, představují - z hlediska psaní samotného - různé formy a způsoby písemných záznamů: zde je jednou z prvních vazeb vztah rétoriky a filozofie. Také filozofové, kteří trvají na ostře vymezeném pojmu "filozofie" a jeho nosnosti a filozofie jako "přísné vědy" (Kant, Hegel, Husserl), se zabývají vztahem literatury
(a literárnosti) k vlastnímu filozofování. Z této perspektivy a ve své komplementárnosti i protikladnosti navazují a tematizují literatura i filozofie různé formy vztahu ke světu, tedy způsoby, jak o světě psát, jak svět "číst" a jak jej re-prezentovat. Ať se již tyto formy a způsoby "psaní" a "čtení" nazývají "mimesis", "ztvárnění", "abstrakce",
"obraznost", "univerzálnost" nebo "jedinečnost", jejich společným jmenovatelem je, jak se zdá, "skutečnost".
Nikoliv v tom smyslu, že by skutečnost "reprezentovaly", ale v tom smyslu, že skutečnost, jak píše Hans
Blumenberg, reflektují, s tím, že ani filozofii, ani literatuře není vlastní "bezprostřední" přístup/vztah ke skutečnosti.
Společné je však to, že tento vztah "píší" a "čtou". Jak je ovšem možné svět ztvárnit a zkušenostně poznávat?
Racionálně? Konstruktivně? Reflexivně? Virtuálně? A jakými formami? Mimetickou "reprezentací"?
Performativně? Experimentálně? Možno říci, že i přes všechny rozdíly spojují literaturu a filozofii způsoby a formy jak skutečnost poznávat, jak ji psát (popř. výtvarně ztvárňovat), jak ji inscenovat (a "hrát") a jak ji číst (recipovat).
Tematické okruhy:
- Estetická zkušenost - smyslovost/afektivita - (sebe)reflexe - "estetický postoj"
- "Prožitek a básnictví": poetika - poetologie - metaforologie
- "Skutečnost" a "autentičnost": koncepty "reality" (v moderně)
- Imaginární - fiktivní - reálné jako základní kategorie literární antropologie
- Básníci a jejich filozofičtí interpreti: mezi filozofickou a literární hermeneutikou
- "Bolest filozofů" (Nietzsche) a "tragické literární dějiny" (Muschg)
- Medialita a performativita (divadlo, hra, filozofie tragična)
- Intermedialita a teorie obrazu ve vztahu k filozofii.
Literatura (základní)
ADORNO, Theodor Wiesengrund: Estetická teorie. Panglos: Praha 1997.
ARISTOTELÉS: Poetika. Oikoymenh: Praha 2008.
AUERBACH, Erich: Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta 1998.
BARTHES, Roland: Světlá komora. Poznámky k fotografii. Fra: Praha 2005.
BENJAMIN, Walter: Dílo a jeho zdroj. Odeon: Praha 1979.
BENJAMIN, Walter: Literárněvědné studie I. Oikoymenh: Praha 2009.
BACHELARD, Gaston: Poetika snění. Malvern 2010.
BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Herrmann a synové: Praha 1999.
BLUMENBERG, Hans: Ästhetische und metaphorologische Schriften. Suhrkamp: Frankfurt am Main 2001.
CURTIUS, Ernst Robert: Evropská literatura a latinský středověk. Triáda: Praha 1998.
ČYŽEVŚKYJ, Dmitrij: Dostojevskij-Studien. Gesammelt und herausgegeben von D. Čyževśkyj. Verlag Gebrüder
Stiepel: Reichenberg 1931.
ČYŽEVŚKYJ, Dmitrij: K Máchovu světovému názoru. In: Jan Mukařovský (ed.): Torso a tajemství Máchova díla.
Sborník pojednání Pražského linguistického kroužku. František Borový: Praha 1938, s. 111-180.
DELEZUE, Gilles: Proust a znaky. Herrmann a synové: Praha 1999.
DIDI-HUBERMAN, Georges: Ninfa moderna. Esej o spadlé draperii. Fra: Praha 2010.
EAGLETON, Terry: Sladké násilí. Idea tragična. Host: Brno 2005.
FULKA, Josef: Psychoanalýza a francouzské myšlení. Herrmann a synové: Praha 2008.
GADAMER, Hans-Georg: Pravda a metoda I-II. Triáda: Praha 2009, 2011.
GADAMER, Hans-Georg: Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost. Triáda: Praha 2003.
GUARDINI, Romano: Rainer Maria Rilkes Deutung des Daseins: Eine Interpretation der Duineser Elegien.
Grünewald - Schöningh: Mainz 1996.
GUARDINI, Romano: Dantes Göttliche Komödie. Ihre philosophischen und religiösen Grundgedanken. Matthias
Grünewald Verlag: Mainz 1999.
HARRIES, Karsten: Smysl moderního umění. Filozofická interpretace. Host: Brno 2010.
HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Co je metafyzika? Konec filosofie a úkol myšlení. Oikoymenh: Praha 2006.
HRDLIČKA, Josef: Obrazy světa v české literatuře. Studie o způsobech celku.
Komenský, Mácha, Šlejhar, Weiner. Malvern: Praha 2008.
JANKOVIČ, Milan: Cesty za smyslem literárního díla. Karolinum: Praha 2005.
JASPERS, Karl: Duchovní situace doby. Academia: Praha 2008.
KANT, Immanuel: Kritika soudnosti. Odeon: Praha 1975.
KANT, Immanuel: Kritika čistého rozumu. Oikoymenh: Praha 2001.
KOUBA, Pavel: Nietzsche. Filosofická interpretace. Oikoymenh: Praha 2006.
KRACAUER, Siegfried: Ornament masy. Academia: Praha 2008.
LOTMAN, Jurij M.: Text a kultúra. Archa: Bratislava 1994.
MERLEAU-PONTY, Maurice: Viditelné a neviditelné. Oikoymenh: Praha 2004.
MUSCHG, Walter: Tragische Literaturgeschichte. Diogenes: Zürich 2006.
NIETZSCHE, Friedrich: Zrození tragédie z ducha hudby. Gryf: Praha 1993.
NIETZSCHE, Friedrich: Tak pravil Zarathustra. Kniha pro všechny a pro nikoho. XYZ: Praha 2009.
ORTEGA, José y Gasset: Eseje o umení. Archa: Bratislava 1994.
PATOČKA, Jan: Umění a čas I.-II. Oikoymenh: Praha 2004.
PECHLIVANOS, Miltos: Úvod do literární vědy. Herrmann a synové: Praha 2000.
PETŘÍČEK, Miroslav: Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé.
Herrmann a synové: Praha 2009.
PETŘÍČEK, Miroslav (ed.): Moderní svět v zrcadle literatury a filosofie. Herrmann a synové: Praha 2012.
PLATÓN: Hippias Větší, Hippias Menší, Ión, Menexenos. Oikoymenh: Praha 1996.
PLATÓN: Timaios. Kritias. Oikoymenh: Praha 2008.
POKORNÝ, Martin: Způsoby četby. Prostor: Praha 2002.
POKORNÝ, Martin: Odezvy a znaky: Homér, Dante a Joyceův Odysseus. Jitro: Praha 2009.
SCHOPENHAUER, Arthur: Svět jako vůle a představa I., II. Nová tiskárna: Pelhřimov 1996.
SIMMEL, Georg: O podstate kultúry. Kalligram: Bratislava 2003.
SVATOŇ, Vladimír: Román v souvislostech času. Úvahy o srovnávací literární vědě. Malvern: Praha 2009.
VIETTA, Silvio: Ästhetik der Moderne. Literatur und Bild. Wilhelm Fink Verlag: München 2001
WELSCH, Wolfgang: Naše postmoderní moderna. Vyšehrad: Praha 2004.
ZIMA, Peter V.: Literární estetika. Votobia: Olomouc 1998.