1. Co je filosofie náboženství? Filosofie náboženství a její vztah k osvícenství
2. Podoby nevíry v novověké filosofii (Hume, Holbach, Fichte)
3. Víra, etika a zlo (Kant, Fichte, Hegel)
4. Náboženství jako nebezpečí v podobě náboženských válek (Hobbes, Hegel), ale rovněž jako stabilizační funkce (Rousseau, Kant)
5. Vznik moderního pojmu tolerance (Voltaire, Lessing, Goethe). Univerzalismus a náboženství (Kant)
6. Podoby nihilismu (Fichte, Jacobiho reakce a morální nihilismus "vše je dovoleno")
7. „Cit pro nekonečno“ a umění: romantici (Novalis, Hölderlin, Schleiermacher)
8. Pantheistické koncepce náboženství: Spinoza, Schelling, Schleiermacher
9. Vznik sekularizačních teorií v Hegelově díle
10. Náboženství jako duchovní cvičení: Schopenhauer
11. Smrt Boha a naděje na zrod nových bohů: Hegel a Nietzsche
12. Podoby sekularizovaného náboženství: láska (Comte), dějiny (Hegel), lidství (Feuerbach, Marx)
Filosofie náboženství jako svébytná filosofická reflexe vztahu člověka k Bohu vzniká teprve v době osvícenství. Teprve tato doba totiž skýtá dostatečný odstup od náboženství, který umožňuje nahlédnout nesamozřejmost institucionální povahy náboženství, náboženské praxe i myšlení.
Filosofie náboženství tak z velké části vyrůstá z kritiky dosavadní theologie i institucionálního náboženství a vychází z filosofických či obecně kulturních sporů o nihilismus, pantheismus a atheismus. V jednotlivých přednáškách budou představeny přístupy k fenoménu náboženství, které posluchačům poskytnou úvod do moderní filosofie náboženství.
Zároveň uvidíme, že moderní reflexe náboženství rodící se z osvíceneckého myšlení otevírá témata, s nimiž se setkáváme v současných diskusích. Jednotlivé přednášky se tak budou dotýkat následujících obecných témat: náboženství ve veřejném prostoru, vztah náboženství a rozumu, náboženství jako duchovní cvičení, náboženství a tolerance, náboženství a násilí.
Tato témata budeme vždy představovat v sepětí s konkrétním "klasikem" filosofie náboženství.