Anotace
Účel kursu: Vedle standardního studia genetického, založeného na bohaté tradici indoevropeistické (diachronie), poskytují živé jazyky baltské (tj. litevština a lotyština) poněkud jiný pohled synchronní. Tento kurs je stručným úvodem do široké problematiky vztahů mezi oběma jazyky, zahrnující otázky jejich společného původu (prabaltština a její prajazykoví předchůdci), otázky jejich blízkosti a rozdílnosti, vzájemné srozumitelnosti a potenciální reintegrace v rámci evropeizace i dalších apsektů lingvistických a sociolingvistických, jak je nabízí nová geopolitická situace
1. Baltistika jako obor vědecký, společenský a duchovní; proč studovat baltistiku
2. Jazyky baltské - historie a současnost. Původní mapa baltštiny, jazyky západní (stará pruština aj.) a východní (litevština, lotyština aj.)
3. Stará pruština - dějiny a hlavní jazyková specifika
4. Baltské jazyky a jejich jazykové příbuzenství: čeština/slovanština - tři teorie balto-slovanského jazykového společenství
5. Baltské jazyky a ostatní jazyky indoevropské. Význam baltštiny pro indoevropštinu a pro indoevropskou (předkřesťanskou) tradici
6. Vnitrobaltské (litevsko-lotyšské) vztahy se zvláštním důrazem na fonologická a morfologická specifika; slovník - společné a různé
7. Účast jiných jazyků na budování baltských jazyků, rozdílnost vlivů; evropeizace
8. Sociolingvistika a ekolingvistika baltských jazyků - aktuální problematika s ohledem na sovětský/postsovětský vývoj - srovnání s jinými jazyky (ukrajinština/běloruština, čeština).
9. Lingvoekologie a ligvoetika. Jazyky "velké a malé" jako celoevropský a celosvětový problém. Rusifikace a baltská specifika (náboženství, latinka, úloha dain; česká účast na kultivaci baltských jazyků). Jazyk jako národotvorný a státotvorný faktor
10.Mezinárodní kontext baltistiky (Evropa, Amerika) se zvláštním důrazem na tradici českou: Čelakovský, Schleicher, Geitler, Zubatý, Trost, Parolek; brněnský příspěvek - Machek, Erhart
11.Perspektivy baltistiky v dnešních geopolitckých podmínkách LITERATURA (a. Tituly jazykovědné, b. Tituly obecně baltistické, c. Slovníky) a. Erhart, A. Baltské jazyky, Praha 1984 Erhart, A. Indoevropské jazyky, Praha 1987 Stang, Chr. S. Vergleichende Grammatik der baltischen Sprachen, Oslo 1966 Dini, P.U. Baltijskie jazyki, Moskva 2002 (původní ital. titul Le lingue baltiche, Firenze 1997, k dispozici též verze lotyšská) b. Švec, L.; Macura,V.; Štoll, P. Dějiny pobaltských zemí, Praha 1998 Slabihoudová, N; Vlčková. A.; Štoll, P. Slovník pobaltských spisovatelů, Praha 2003 c. Balkevičs, J. aj. Lietuviešu-latviešu vârdnîca (60 tis. slov), Riga 1995 Piročkinas, A. Česko-litevský / Litevsko-český slovník (18+20 tis. slov), Vilnius 2004 Kalëda. A. aj. Suownik litewsko-polski (50 tis. slov), Vilnius 1991 Karutis, K. Latviešu etimoloiijas vârdnîca I-II, Riga 1992 Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1997 zejména rejstřík (litevština, lotyština, stará pruština) str. 810-821