Annotation
Cílem kursu je představit důležité postavy a směry ruského filosofického myšlení a pomocí nich hlouběji pochopit základní motivy ruské kultury.
Základní struktura kusu je pojímána chronologicky. Výklad se zastavuje u přelomových okamžiků ruských dějin, komentuje náboženské pozadí ruské kultury. Jádrem kursu jsou filosofické snahy 19. a 20. století, která zahrnují širokou diskusi o smyslu ruských dějin, stejně jako kritiku základů novověké evropské civilizace a na počátku 20. století vrcholí v pokusu o revizi novověkého diskursu filosofie. Témata přednášek zahrnují duchovní situaci počátku 19. století (mysticismus, zednářství, ideologie Svaté aliance, děkabristé), výklad slavjanofilství a západnictví (A. Chomjakov, I. Kirejevskij, K. Aksakov, J. Samarin, T. Granovskij, I. Gercen, V. Bělinskij), utopický socialismus (petraševci), počvenničestvo (bratři Dostojevští, A. Grigorjev, N. Strachov), nihilismus (N. Černyševskij, N. Dobroljubov, D. Pisarev), anarchismus (M. Bakunin, P. Kropotkin), teorii kulturně-historických typů (N. Danilevskij, K. Leonťjev), narodnictví (P. Lavrov, N. Michajlovskij), filosofující spisovatele (L. Tolstoj, F. Dostojevskij), V. Solovjova, N. Fjodorova a ruský kosmismus, D. Merežkovského a ideologii "nového náboženského povědomí", V. Rozanova, L. Šestova, P. Florenského, N. Bulgakova, N. Berďajeva, S. Franka, N. Losského, ruský marxismus (Lenin, Plechanov), emigrační filosofii (I. Iljin, L. Karsavin), eurasijství (P. Savickij, N. Trubeckoj), pařížskou teologickou školu, A. Loseva, některé postavy sovětského období (N. Gumiljov, Vernadskij) a další. Na tomto materiálu je představena nejen rozsáhlá filosofická a kulturologická problematika, ale ruské myšlení je zároveň prezentováno v rámci širokého evropského kontextu.
Důležitým aspektem kursu je shrnutí a prohloubení dosavadních poznatků nabytých studenty. Výklad vědomě navazuje a rozšiřuje poznatky z kursů dějin, reálií, klasické a moderní ruské literatury, nabízí jejich širší reflexi a promyšlení. Ruská filosofie je chápána jako způsob, jak propojit různá hlediska pohledu na ruskou kulturu a zprostředkovat studentovi poznatky, které přesahují předmět jiných kursů. Kurs není pojímán jako čistě filosofický (což není možné vzhledem k filologickému zaměření celého oboru), nýbrž jako interdisciplinární, přičemž filosofická tematika slouží demonstraci problematiky širší a vhodně doplňuje právě filologicko-kulturologický obsah studia rusistiky. Důraz je kladen na kreativní, avšak věcnou analýzu stěžejních motivů ruské kultury, mezi něž patří význam středověké kultury, europeizace Petra Velikého, spor slavjanofilů a západníků, ruské revoluční (utopicko-socialistické, anarchistické, narodnické, marxistické) myšlení, pravoslaví v ruské kultuře, epocha tzv. stříbrného věku ruské kultury, fenomén ruské revoluce a následného komunistického období, přínos emigrační kultury apod. Student je pomocí zápočtových prací a účasti na přednáškách veden k samostatnému promyšlení zmíněných témat.
Doporučená literatura:
Russkaja filosofija. Malyj enciklopedičeskij slovar´. Moskva, 1995.
M. A. Maslin a kol. Istorija russkoj filosofii: učebnik dlja vuzov. Moskva, 2001.
V. V. Zeňkovskij. Istorija russkoj filosofii. Leningrad, 1991.
N. A. Berďajev. Ruská idea. Praha, 2003.
T. Špidlík. Ruská idea. Jiný pohled na člověka. Velehrad, 1996.