Sylabus
Filosofie
Uvedení do ruské filosofie
* ZS 2005-2006
Přednášející: Hanuš Nykl
Koná se: středa 12.30-14.05, posluchárna č. 325
Kurs se zaměřen na sociální, politické, historické a náboženské myšlení Ruska a je nedílnou součástí dějin kultury tohoto areálu. Spíše než čisté filosofii se přednášky budou věnovat klíčovým problémům kulturních dějin, dále koncepcím a představám, které jsou tento areál typické. Během prvního semestru budou posluchači uvedeni do problematiky ruského myšlení a budou jim představeny nejzávažnější uskupení a motivy v průběhu 19. a 20. století. Druhý semestr bude věnován myšlenkovému kvasu počátku 20. století, přestavitelům ruské nábožensko-filosofické renesance.
* tematické okruhy pro první semestr: fenomén ruské filosofie (místo úvodu)
Čaadajevův výstřel do tmy, aneb počátek diskuse o ruských dějinách slavjanofilské a západnické paradigma - věční soupeři či souputníci? teorie civilizací a panslavismus (Danilevskij, Leonťjev) filosofující spisovatelé jako nejznámější ruští filosofové (Gogol, Dostojevskij, Tolstoj) mezi selskou utopií a terorem (nihilisté, anarchisté, narodnici) ruský kosmismus jako maximalistická utopie ruský marxismus jako spor nonkonformismu a ideologie eurasijství v emigračním oceánu vybrané postavy sovětského nemarxistického myšlení (Vernandskij, Gumiljov)
* Doporučená sekundární literatura:
česky a slovensky N. O. Losskij. Dějiny ruské filosofie. Velehrad 2004
A. Meň. Ruská náboženská filozofia. Bratislava, 2005 rusky Istorija russkoj filosofii. Učebnik dlja vuzov. Moskva 2001
Russkaja filosofija. Malyj enciklopedičeskij slovar´. M. 1995
V. V. Zeňkovskij. Istorija russkoj filosofii. Leningrad 1991
S. A. Levickij. Očerki po istorii russkoj filosofii. ?. 1996
* Požadavky k atestacím
Kolokvium studenti ÚSVS - pohovor na téma přednáškového kursu zahrnující zodpovězení otázky ze seznamu ke zkoušce studenti jiných kateder, stážisté - pohovor na téma přednášek semestru, který absolvali (mají-li zapsaný pouze jeden semestr)
Zápočet napsání eseje (3-4 NS) na základě četby vybraného autora doporučená témata esejů: analýza prací V. S. Solovjov - Tři rozhovory; V. V: Rozanov - Solitéry, Spadané listí; L. I. Šestov - Apoteóza vykořeněnosti; P. A. Florenskij - Ikonostas; Věchi. Sborník statí o ruské inteligenci. Jiná témata na základě domluvy s vyučujícím
Podmínky ke zkoušce
* I. RUSISTÉ
úplný seznam přečtené pramenné a sekundární literatury zpracování volitelné otázky zodpovězení otázky ze seznamu otázek rozbor vybrané práce ze seznamu četby
* Průběh zkoušky: 3 otázky; první otázka je volitelná a student si ji předem připraví sám, druhá otázka je položena examinátorem na základě přineseného seznamu literatury a třetí otázkou bude rozbor vybraného díla ze seznamu četby
Volitelná otázka: vybrat si jednoho myslitele, přečíst si dvě jeho práce (jiné než v povinné četbě) a doplnit informacemi ze sekundární literatury někteří doporučení autoři k volitelné otázce (po konzultaci lze změnit): V. Solovjov, V. Rozanov, L. Šestov, P. Florenskij, J. Trubeckoj, S. Bulgakov, V. Lenin, P. Struve, S. Frank, N. Losskij, A. Losev, I. Iljin, L. Karsavin, L. Gumiljov
* Seznam literatury ke zkoušce z ruské filosofie
* 2006-2007
Úplný seznam prostudované literatury je povinnou součástí zkoušky. Musí zahrnovat položky obsažené v následujících sekcích A + B + C. Jakákoli relevantní četba navíc je vítána.
A. Povinná četba
(libovolnou z uvedených prací lze nahradit jinou prací téhož autora ve stejném rozsahu, po konzultaci lze také zvolit jiného než uvedeného autora)
V. S. Solov´ev - Tri razgovora
V. V. Rozanov - Ujedinennoje, Opavšije list´ja
L. I. Šestov - Apofeoz bespočvennosti
P. A. Florenskij - Ikonostas
N. A. Berďajev - jedna větší práce
Vechi. Sbornik statej o russkoj intelligencii.
* B. Četba společná s jinými kursy
(především ruská literatura 19. století; předpokládá se její znalost)
A. N. Radiščev - Putěšestvije iz Peterburga v Moskvu
V. F. Odojevskij - Russkije noči
P. Ja. Čaadajev - Filosofskije pis´ma
V. G. Bělinskij - Pis ´mo Gogol´ju
I. A. Gercen - Byloje i dumy
N. V. Gogol´ - Mertvyje duši
N. G. Černyševskij - Čto dělať?
F. M. Dostojevskij - Brat´ja Karamazovy, Dnevnik pisatelja, Besy
L. N. Tolstoj - A. Karenina, Vojna i mir, Ispoveď (či jiná filosofická publicistika)
C. Volitelná otázka 2 práce vybraného myslitele
Doporučená sekundární literatura:
N. O. Losskij. Dějiny ruské filosofie
(alternativně: A. Meň. Ruská náboženská filozofia; N. A. Berďajev - Ruská idea; V. V. Zeňkovskij, Istorija russkoj filosofii, L. 1991; Russkaja filosofija. Malyj enciklopedičeskij slovar´. M., 1995; Istorija russkoj filosofii: Uč. dlja vuzov. M., 2001; S. A. Levickij. Očerki po istorii russkoj filosofii. M., 1996)
* II. Studenti nerusisté z ÚSVS
- si volitelnou otázku mohou uzpůsobit s ohledem na svůj základní obor, nejsou tedy vázáni seznamem C k volitelné otázce, nemusí znát všechny tituly ze seznamu B (musí však znát Gogola, Tolstého a Dostojevského), práce ze seznamu A mohou číst v překladu
* III. Studenti z jiných kateder, stážisté
Dostávají dvě otázky: jednu otázku ze seznamu, s ohledem na semestr, který absolvovali druhou na konkrétní dílo ze seznamu četby
Povinná četba je obdobná jako v seznamu A
* V. S. Solovjov - Tři rozhovory
* V. V. Rozanov - Solitéry nebo Apokalypsa naší doby nebo Spadané listí
* L. I. Šestov - Apoteóza vykořeněnosti
* P. A. Florenskij - Ikonostas
* N. A. Berďajev - 1 práce
Libovolnou práci lze po konzultaci s examinátorem zaměnit prací jinou
Práce ze seznamů B a C jsou fakultativní, je však dobré znát Dostojevského, Tolstého a Gogola.
Seznam otázek ke zkoušce z ruské filosofie 2006 1. Charakteristika filosofie počátku XIX. století (mysticismus, zednářství, P. J. Čaadajev, V. F. Odojevskij) 2. Slavjanofilové (A. S. Chomjakov, I. V. Kirejevskij, J. F. Samarin, K. S. Aksakov) 3. Západníci (V. G. Bělinskij, I. A. Gercen) 4. Nihilisté (N. G. Černyševskij, N. A. Dobroljubov, D. I. Pisarev) 5. Anarchisté (M. A. Bakunin, P. A. Kropotkin) 6. Narodnictví (P. L. Lavrov, N. K. Michajlovskij) 7. Teorie kulturně-historických typů (N. A. Danilevskij, K. N. Leonťjev)
* 8. L. N. Tolstoj jako myslitel
* 9. F. M. Dostojevskij jako myslitel, počvenničestvo 10. Kosmismus (N. F. Fjodorov) 11. Stříbrný věk (charakteristika, směry, hlavní postavy)
* 12. V. S. Solovjov
* 13. V. V. Rozanov
* 14. L. I. Šestov
* 15. N. A. Berďajev
* 16. S. N. Bulgakov
* 17. P. A. Florenskij 18. Marxismus (hlavní směry; G. V. Plechanov, A. A. Bogdanov, V. I. Lenin) 19. Emigrace (charakteristika, hlavní postavy)
* 20. Eurasijství
Anotace
Cílem kursu je představit důležité postavy a směry ruského filosofického myšlení a pomocí nich hlouběji pochopit základní motivy ruské kultury.
Základní struktura kusu je pojímána chronologicky. Výklad se zastavuje u přelomových okamžiků ruských dějin, komentuje náboženské pozadí ruské kultury. Jádrem kursu jsou filosofické snahy 19. a 20. století, která zahrnují širokou diskusi o smyslu ruských dějin, stejně jako kritiku základů novověké evropské civilizace a na počátku 20. století vrcholí v pokusu o revizi novověkého diskursu filosofie. Témata přednášek zahrnují duchovní situaci počátku 19. století (mysticismus, zednářství, ideologie Svaté aliance, děkabristé), výklad slavjanofilství a západnictví (A. Chomjakov, I. Kirejevskij, K. Aksakov, J. Samarin, T. Granovskij, I. Gercen, V. Bělinskij), utopický socialismus (petraševci), počvenničestvo (bratři Dostojevští, A. Grigorjev, N. Strachov), nihilismus (N. Černyševskij, N. Dobroljubov, D. Pisarev), anarchismus (M. Bakunin, P. Kropotkin), teorii kulturně-historických typů (N. Danilevskij, K. Leonťjev), narodnictví (P. Lavrov, N. Michajlovskij), filosofující spisovatele (L. Tolstoj, F. Dostojevskij), V. Solovjova, N. Fjodorova a ruský kosmismus, D. Merežkovského a ideologii "nového náboženského povědomí", V. Rozanova, L. Šestova, P. Florenského, N. Bulgakova, N. Berďajeva, S. Franka, N. Losského, ruský marxismus (Lenin, Plechanov), emigrační filosofii (I. Iljin, L. Karsavin), eurasijství (P. Savickij, N. Trubeckoj), pařížskou teologickou školu, A. Loseva, některé postavy sovětského období (N. Gumiljov, Vernadskij) a další. Na tomto materiálu je představena nejen rozsáhlá filosofická a kulturologická problematika, ale ruské myšlení je zároveň prezentováno v rámci širokého evropského kontextu.
Důležitým aspektem kursu je shrnutí a prohloubení dosavadních poznatků nabytých studenty. Výklad vědomě navazuje a rozšiřuje poznatky z kursů dějin, reálií, klasické a moderní ruské literatury, nabízí jejich širší reflexi a promyšlení. Ruská filosofie je chápána jako způsob, jak propojit různá hlediska pohledu na ruskou kulturu a zprostředkovat studentovi poznatky, které přesahují předmět jiných kursů. Kurs není pojímán jako čistě filosofický (což není možné vzhledem k filologickému zaměření celého oboru), nýbrž jako interdisciplinární, přičemž filosofická tematika slouží demonstraci problematiky širší a vhodně doplňuje právě filologicko-kulturologický obsah studia rusistiky. Důraz je kladen na kreativní, avšak věcnou analýzu stěžejních motivů ruské kultury, mezi něž patří význam středověké kultury, europeizace Petra Velikého, spor slavjanofilů a západníků, ruské revoluční (utopicko-socialistické, anarchistické, narodnické, marxistické) myšlení, pravoslaví v ruské kultuře, epocha tzv. stříbrného věku ruské kultury, fenomén ruské revoluce a následného komunistického období, přínos emigrační kultury apod. Student je pomocí zápočtových prací a účasti na přednáškách veden k samostatnému promyšlení zmíněných témat.
Doporučená literatura:
Russkaja filosofija. Malyj enciklopedičeskij slovar´. Moskva, 1995.
M. A. Maslin a kol. Istorija russkoj filosofii: učebnik dlja vuzov. Moskva, 2001.
V. V. Zeňkovskij. Istorija russkoj filosofii. Leningrad, 1991.
N. A. Berďajev. Ruská idea. Praha, 2003.
T. Špidlík. Ruská idea. Jiný pohled na člověka. Velehrad, 1996.