Sylabus
Hlavní tematické okruhy: 1. Úvod k předmětu a literatura 2.-3. Xiongnu, indoevropané tarimských oáz 4.
Xianbi, Tuyuhun ,Toba Wei, Ruanruan 5. Turecký kaganát 6.
Ujguři 7.-8.Kitanové, Džurčenové 9. Formování mongolského etnika a sjednocování mongolských kmenů 10. Čingischánovo dětství, počátky mongolské říše 11.
Vzestup Mongolské říše, válečná tažení 13. Mongolové v Evropě, Mongolové a Čína, nástup dynastie Jüan 14.
Pád mongolské říše
Anotace
Dvousemestrální předmět je rozvržený do dvou bloků věnujících se nejprve dějinám na širším území Vnitřní Asie a posléze území etnického Tibetu. První část zahrnuje mongolské dějiny do roku 1368, tedy do rozpadu mongolské
říše. Věnuje se nejprve historii jednotlivých etnik (popř. jejich státních útvarů), která se kdy na území dnešního i historického Mongolska vyskytla, a to od období Xiongnu do počátku 12. stol. (Xiongnu, kmeny Xianbi, Turci,
Ujguři, Kitanové, Džurčenové). Výklad posléze přechází k formování mongolského etnika jako takového, jeho následnému vzestupu (sjednocení kmenů Temüdžinem), vytvoření Mongolské říše (jmenování Čingischánem, mongolský zákoník, vojenská demokracie apod.) a jejím dobyvačným válkám, Mongolům v Evropě, ovládnutí Číny a založení dynastie Jüan, a definitivnímu pádu Mongolské říše. V druhém bloku jsou dějiny Tibetu nahlížené v
úzkém sepětí s tibetskými náboženstvími, která v dějinách hrála zásadní roli. Ty nejsou v předmětu představené pouze jako pokračování či kopie určitých severoindických buddhistických tradic, ale jako svébytný útvar v němž se uplatňuje umění kombinování a přetváření importovaných tradic především čínských a indických. Pozornost je věnována i dodnes v mnohém záhadnému tibetskému náboženství bön, které se otevřeněji přiznává k pluralitě zdrojů svých nauk a může tak být paradoxně chápáno jako věrnější obraz tibetské religiozity. Druhá část věnovaná
Tibetu dovádí historický náhled do 17. století.