Sylabus
Věda a metafyzika: 1. Hudeček: Čínská debata o vědě a metafyzice z roku 1923, Nový Orient 2016 2. Ding Wenjiang: Xuanxue yu kexue (1923), části 2, 3, 7, in Kexue yu renshengguan 3. Švarný: Čínská debata o vědě a životních názorech z roku 1923, diplomová práce (2016), kap. 3-4 4. Liu Dun: "Ke xuan lun zhan" bai nian ji (2023) https://redian.news/wxnews/263853
Needhamova otázka: 1. Theresa MacPhail (2009) The ‘Problem’ Of Science in China, East Asian Science, Technology and Society: An International Journal, 3:1, 27-50, DOI: 10.1215/s12280-008-9065-2,
CAO, C. (2004). CHINESE SCIENCE AND THE “NOBEL PRIZE COMPLEX.” Minerva, 42(2), 151–172. http://www.jstor.org/stable/41821276 2. Zhu Kezhen, Weishenme Zhongguo gudai meiyou chansheng ziran kexue 3.
Pingyi Chu (2020) Needham in Taiwan: Translating Science and Civilisation in China as Politics of Modernity and Identity, East Asian Science, Technology and Society: An International Journal, 14:2, 379-392, DOI: 10.1215/18752160-8539254,
Fu, B. (2020). Science, society and planning: Joseph Needham’s report to Chiang Kai-shek in 1946. Cultures of Science, 3(2), 97–117. https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/2096608320917577 4. Guo Yunqi, Bai Lihua, "Jin shi nian guonei 'Li Yuese nanti' yanjiu zongshu", Leshan Shifan Xueyuan xuebao 36(7): 72-77
Experti: 1. Introduction, Mason (chap. 4) and Greenhalgh (chap. 6) in Susan Greenhalgh, Li Zhang. Can Science and Technology Save China? Cornell University Press; 2020 2. 中国的专家为何变成了“砖家”，专家一说话，怎么大家都纷纷不信 https://www.163.com/dy/article/HF7PDOT905532739.html 3. Yifeng Troy Cai, Katherine A. Mason (2022) Why they willingly complied: Ordinary people, the big environment, and the control of COVID-19 in China Social Science & Medicine Volume 309, September 2022 https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2022.115239
Au, L., Fu, Z. and Liu, C. (2022), “It's (Not) Like the Flu”: Expert Narratives and the COVID-19 Pandemic in Mainland China, Hong Kong, and the United States. Sociol Forum, 37: 722-743. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1111/socf.12819 4. 钟南山、张伯礼重磅发声！疫情还处大流行！绝不是躺平！绝不是放 开！京、沪、渝最新情况来了 https://finance.sina.cn/2022-11-18/detail-imqqsmrp6607358.d.html
钟南山：新冠（Omicron）疫情动态及应对https://www.smartedu.cn/special/AntiEpidemic/zns
Anotace
Vztah Číny k vědě je klíčová otázka čínských dějin 20. století, která se projevuje v politice i kultuře. Vědci jako významná skupina vzdělaných elit nového typu byli sami aktéry důležitých diskusí a kampaní, objektem trvalého zájmu politiků, ale zároveň obětí proměn politického klimatu. Politika proto v posledku trvale zpětně ovlivňovala jejich produkci a rámec, ve kterém svou vědeckou činnost vnímali. Cílem předmětu je dokumentovat úzký vztah vědy a „budování státu“ v Číně 20. století a na některých důležitých příbězích čínské vědy v tomto období vést k promýšlení, jak vztah k vědě a technice ovlivňuje čínské vnímání sebe sama a představu dobré vlády.
V tomto běhu se předmět zaměří na tři tematické bloky: Debatu „o vědě a metafyzice“, jejíž sté výročí si letos připomínáme, debatu o Needhamově otázce a zaostávání čínské vědy, a roli expertů a „vědeckosti“ v současné čínské veřejné debatě. V r ámci každého bloku se střídavě čtou úryvky z pramenů a diskutuje o vybraných teoretických textech.