Po historickém úvodu je problematika rozvržena do pěti okruhů, polarizovaných v duchu Ricoeurova dělení na reduktivní a restitutivní hermeneutiky. Epistemologické otázky se soustředí na uvedení do sémiologie, sémiotiky a archeologie kultury M.Foucaulta v protikladu k filosofii symbolických forem E.
Cassirera a hermeneutice H.G. Gadamera a P.
Ricoeura. Oneirická oblast je polarizována mezi psychoanalýzou na jedné straně a analytickou psychologií a daseinsanalýzou na druhé.
Sakrální oblast uvádí strukturální antropologii C. Lévi-Strausse a G.
Dumézila v protikladu k M. Eliadovi, H.
Corbinovi, J. Campbellovi aj.
Poetická oblast zase polarizuje strukturální literárn í teorii (Jakobson, Barthes, Todorov) a psychokritiku Ch. Maurona s poetikou G.
Bachelarda, G.Duranda, N. Frye, E.
Staigera aj. Konečně sociální oblast uvádí klasické pozitivistické přístupy k imaginaci do protikladu k sociologii G.
Simmela, A. Schutze a představitelům interpretativní sociologie (Castoriadis, Maffesoli, Tacussel aj.).
Cílem kurzu je podat přehled hermeneutických postupů.