Přednáška mapuje období od konce 18. století, tzn. období od prvního použití lidové ukrajinštiny jako jazyka literárního díla. Následující vývoj literatury (doznívání klasicismu, nastupující romantismus) je sledován nejen v kontextu domácím, ale i ve srovnání se situací v literatuře české a okrajově i v jiných slovanských literaturách. Výrazná pozornost je věnována jednotlivým romantickým "školám", z osobností je detailní pohled zaměřen na T. Ševčenka a recepci jeho díla. Realistická literatura 2. pol. 19. století je charakterizována převážně v obecných rysech. Zvláštní pozornost je věnována přelomu 19. a 20. století, kdy se ke slovu dostává modernismus a nová generace spisovatelů, kteří se snažili ukrajinskou literaturu více otevřít evropským vlivům, obohatit ji tematicky i formálně.
Bibliografie
Poliščuk, Ja.: Mifolohičnyj horyzont ukrajinskoho modernizmu. Ivano-Frankivsk 2002
Ukrajinske slovo: ed. Jaremenko, V., Fedorenko, J. Kyjiv 1994.
Mojsijenko, A.: Tradyciji modernu i modern tradycij. Kyjiv 2001.
Sto padesát let česko-ukrajinských literárních styků: ed. O. Zilynskyj. Praha 1968.
Subtelnyj, O.: Ukrajina - istorija. Kyjiv 1993.
Zajcev, P.: Žyttja Tarasa Ševčenka. Kyjiv 1994.
Čopyk, R.: Ecce homo. Lviv 2002.
Hrabovyč, H.: Ševčenko jakoho ne znajemo. Kyjiv 2000.