Sylabus
TTematické okruhy: 1. vyhraňování metody:
?Istorija zapadnoj literatury", in: B. E.: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s. 294-298. 2. uvažování o básnickém jazyce:
O zvukach v stiche, in: B. E.: Skvoz literaturu, Leningrad, Academia 1924, s.201-208.
O chudožestvennom slove, in: B. E.: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s. 331-343. 3. problematika literárních druhů a žánrů:
Problemy poetiki Puškina, in: B. E.: O poezii, Leningrad, Sovetskij pisatel 1969, s. 23-34.
Puť Puškina k proze, in: B. E.: Literatura, Priboj, Leningrad 1927, s. 5-18.
Boldinskije pobasenki Puškina, in: B. E.: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s.343-347. 4. narativní struktury:
Kak sdelana ?Šinel" Gogolja, in: B. E.: Skvoz literaturu, Leningrad, Academia 1924, s.171-195. 5. problematika skazu, vypravěč:
Leskov i sovremennaja proza, in: B. Ejchenbaum: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s. 409-424.
Iljuzija skaza, in: B. E.: Skvoz literaturu, Leningrad, Academia 1924, s. 152-156. 6. pokus o monografické uchopení:
Lev Tostoj, in: B. E.: Literatura, Priboj, Leningrad 1927, s. 19-76. 7. otázky formalistické metodologie:
Teorija ?formalnogo metoda", in: B. E.: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s. 375-409. 8. literatura jako sociální jev:
Literaturnyj byt, in: B. E.: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s. 428-437.
Pisatelskij oblik M. Gorkogo, in: B. E.: O literature, Moskva, Sovetskij pisatel 1987, s. 437-442. 9. problémy textologie:
Pjať redakcij ?Maškarada", in: B. E.: O poezii, Leningrad, Sovetskij pisatel 1969, s. 215-234. 10. literární kritika a její úkoly:
V ožidanii literatury, in: B. E.: Literatura, Priboj, Leningrad 1927, s. 278-290.
V poiskach žanra, in: B. E.: Literatura, Priboj, Leningrad 1927, s. 291-295.
Vmesto ?rezkoj kritiki", in: B. E.: Moj vremennik, Izdatelstvo pistaelej v L., 1929, s. 123-125. 11. jazyk filmu:
Literatura i kino, in: B. E.: Literatura, Priboj, Leningrad 1927, s. 296-301.
Doporučená literatura
Roman Jakobson: Poetická funkce, HaH, Praha 1995.
Jurij Tynjanov: Literární fakt, Odeon, Praha1988.
Viktor Šklovskij: Teorie prózy, Akropolis, Praha 2003.
Jan Mukařovský: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty; O strukturalismu, in: Studie z estetiky, Odeon, Praha 1971.
Vladimír Svatoň: Pojmoslovná iniciativa ruské ?formální školy", in: Z druhého břehu, Torst, Praha 2002.
Miroslav Červenka: Textologie a semiotika, in: Obléhání zevnitř, Torst, Praha 1996.
René Wellek - Austin Warren: Teorie literatury, Votobia, Olomouc 1996.
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie, Triáda, Praha 2005.
Anotace
Mgr. Hana Kosáková letní semestr 2007/2008
-/2, Z (3 kr.) pondělí 9.10-10.45, místnost č. 325 zahájení kurzu: 25. 2. 2008
Cílem semináře je vhled do uvažování Borise Ejchenbauma (1886-1959), významného představitele ruského formalismu
(spolu s např. Romanem Jakobsonem, Viktorem Šklovským, Osipem Brikem či Jurijem Tynjanovem), s jehož jménem jsou spojeny pojmy jako skaz či literaturnyj byt; podstatný je jeho přínos k metodologii formální metody, významné jsou i jeho práce versologické a nesmíme zapomenout ani na jeho přínos ediční a textologický.
Autor patřil do okruhu petrohradského Sdružení pro studium básnického jazyka (OPOJAZ), které vzniklo roku 1916. Na rozdíl od mladších kolegů měl už tehdy Ejchenbaum za sebou významné práce a kritiky.
Seminář je strukturován částečně chronologicky, především ale sleduje vytyčená literárněvědná témata na konkrétních autorových textech; zohledňuje tedy jednak vývoj Ejchenbaumova myšlení, měl by ale naznačit i širší kontext formalistické metodologie.
Předpokladem získání zápočtu je aktivní účast v kurzu a vypracování jednoho referátu.