Syllabus
Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Duchovní život žádného národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech pochopitelný. Tím spíše, že kultura slovanských národů se nejen s evropským kontextem vyrovnávala, ale také do něho aktivně zasahovala.
Přednáška nabízí v zimním semestru pohled na obraz příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátku tzv. novověku. Nemá podávat pouhý popis témat, ale postihnout systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V prvém běhu je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristoteles, Plótinos, Pseudolonginos, výhled na estetické uvažování tzv. středověku. Počátky tzv. novověku.
Druhý běh přednášky o evropském myšlení nabízí pohled na příznačné motivy literární reflexe od počátků novověku do 20. stol. Je to především období klasicismu, vrcholící německým klasickým idealismem, zejména v teoretických pracích Fr. Schillera, G.W.Fr. Hegela a Fr.W.J. Schellinga: v těchto kapitolách je jádro druhého běhu. Systémovým rysem tohoto období je stoupající obhajoba jedinečného života a hledání jeho souladu s ?během světa?. V estetickém myšlení se tato snaha projevila ve dvojí koncepci novodobého historismu, ve vzniku nových žánrů (měšťanská truchlohra, rozvoj románu), ve vývoji ?subverzívních? literárních stylů (manýrismus, ironie). Kantův obrat v estetickém myšlení. Vznik hermeneutiky jako filosofické disciplíny. Historická poetika. Kritika pozitivismu na přelomu 19. a 20. století, formalismus a strukturalismus. Debata tzv. poststrukturalismu a postmodernismu.
Literatura:
Gilbertová K. E.-Kuhn H.: Dějiny estetiky
Losev A.-Šestakov V.: Dějiny estetických kategorií
Wiegmann H.: Geschichte der Poetik
Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4
Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters
Svoboda K.: Vývoj antické estetiky
Rohde E.: Der griechische Roman
Bachtin M.: Román jako dialog
Gadamer H.-G.: Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem
Eco U.: Umění a krása ve středověké estetice
Le Goff, J. Intelektuálové ve středověku
Wellek R.: A History of Modern Criticism, 1-4
Veselovskij A. N.: Historická poetika (slovenské vyd.)
Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4
Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters
Heer Fr.: Evropské duchovní dějiny
Frank M.: Einführung in die frühromantische Ästhetik
Grimm R. (ed.): Deutsche Romantheorien
Grondin J.: Úvod do hermeneutiky
Szondi P.: Úvod do literární hermeneutiky
Forget P.: Text und Interpretation. Deutsch-französische Debatte
Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy
Derrida J.: Texty k dekonstrukci
Foucault M.: Myšlení vnějšku
Annotation
Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Je však třebas mít na paměti, že duchovní život žádného národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech vůbec pochopitelný.
Přednáška nabízí pohled na obraz příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátků 20. stol. (Kurs je každoročně aktualizován.) Nechce podat pouhý popis témat, ale postihnout i systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V zimním semestru je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristoteles, Plótinos, Pseudolonginos, výhled na estetické uvažování tzv. středověku.
V letním semestru jsou charakterizovány pojmy renesančních estetik, francouzská teorie tragédie, dvě linie novodobého historismu, německé klasické myšlení, zejm. Schiller jako autor úvahy O naivním a sentimentálním básnictví, Schelling,
Hegel. Navazuje charakteristika nástupu nového pojetí člověka a jeho uměleckého chování počínajíc 18. stoletím: měšťanská truchlohra (Diderot, Lessing), otázky historické typizace (vývoje) umění (Winckelmann), Kantův obrat v estetickém myšlení, nová koncepce "krásna" a "vznešena". Schiller jako autor Dopisů o estetické výchově.
Schleiermacherova hermeneutika (a její pokračování do 20. stol.: Heidegger, Gadamer, Gadamerova diskuse s franc. myšlením postmoderny, Kostnická škola). Mytologická škola. Vznik historické poetiky u Scherera a Veselovského. Kritika pozitivismu: ruský formalismus, Bachtin, strukturalismus.