Sylabus
Níže uvedený sylabus je pouze orientační, upřesněn bude po 1. hodině: 1. úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Úvod k problematice ukrajinské emigrace: typologie emigrace, důvody ukrajinské emigrace, počátky masové emigrace z ukrajinských zemí a její důvody, emigrační vlny (ekonomická emigrace, politická emigrace), cílové státy (Kanada, USA, Jižní Amerika...) 2. Ekonomická emigrace konce 19. století:cílové státy, socioekonomický status Ukrajinců, problém národní sebeidentifikace, počátky života v nových zemích a charakter organizace ukrajinských emigrantských komunit, promítání filmu podle novely Vasyla Stefanyka. 3. Politická emigrace 20. let 20. století:důvody politické emigrace (historické pozadí), cílové země, tzv. táborové období ukrajinské emigrace (tábory internovaných v Polsku, charakteristika táborového života, aktivity ukrajinských emigrantů). 4. Československo jako jedno z útočišť ukrajinské emigrace: období těsně předcházející politické emigraci 20. let (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, Ukrajinská republikánská kapela, váleční uprchlíci z Haliče a Bukoviny), politická emigrace ve 20. letech (ukrajinské tábory internovaných v Československu). 5. Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: ukrajinská vzdělávací zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech. 6. Ukrajinské studio výtvarných umění (vznik, studenti a pedagogové, významní absolventi); sbírka ukrajinského výtvarného umění a její osudy v Československu; Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny; Významné ukrajinské osobnosti, které pronikly do českého povědomí (Ivan Borkovskyj, Ivan Horbačevskyj, D. Čyževskyj a další). 7. Pražská škola ukrajinských básníků (osobní a tvůrčí peripetie jednotlivých představitelů, charakteristika poezie, próza básníků "pražské školy"; Tvorba J.
Malaňuka (jednotlivá období tvorby, epicentra Malaňukovy poezie, Malaňukův rozporuplný vztah k Ukrajině, Ukrajina a symbolika ženy, poetika Malaňukovy poezie, esejistická tvorba); Tvorba O. Telihové (spojení motivů občanské a intimní lyriky, kontrastnost poezie, poezie "síly a něhy"); Tvorba O.
Ljaturynské (propojení básnického díla s obrazným uměním, tematika Kyjevské Rusi, "miniaturnost", emblematičnost poezie). 8. Tvorba H. Mazurenkové (tvůrčí období (neoromantické, surrealistické), malířské "vidění" poezie, náboženské motivy); Tvorba O.
Olžyče (motivy dávných epoch a kultur, proměny poetiky v jednotlivých sbírkách); Tvorba L. Mosendze (motiv věčné touhy po poznání, Mosendzova angažovaná poezie (motiv boje za osvobození Ukrajiny), "vědecké" reminiscence); Tvorba J.
Klena (otisk idealistické filozofie západního křesťanského humanismu, otázka Klenova "neoklasicismu"); Další osobnosti spjaté s ukrajinskou emigrací v Praze - Tvorba N. Korolevy (historická próza, legendy, jazyková "několikadomost" N.
Korolevy). 9. Migrace a přesuny ukrajinského obyvatelstva v průběhu 2. světové války a těsně po 2. světové válce; Typologie migrace Ukrajinců za 2. světové války (exodus civilního obyvatelstva (analýza důvodů odchodu - osudy Ulase Samčuka, Emma Andijevská; Ukrajinci v pracovních táborech a jejich další osudy - Bohdan Bojčuk, Ivan Bahrjanyj, Vasyl Barka); Poválečná situace (repatriační tábory, problematika "DP" osob); Cílové země. 10. Doplňkové téma: akce "Visla"; Ukrajinské umělecké hnutí (Мистeцький Укрaїнський Рух = МУР, Německo); charakteristika organizace; významní členové organizace (I. Bahrjanyj, T.
Osmačka, J. Šerech, U. Samčuk, V.
Barka a další); Tvorba I. Bahrjaného (prozaická tvorba - symbolika románů Сад гетсиманський, Тигролови); Tvorba T.
Osmačky (poetický svět Osmačky, motiv existenciální předurčenosti člověka k osamělosti, expresionistická obraznost; próza Osmačky (Старший боярин (1946), Ротонда душогубців (1956); Tvorba U. Samčuka a V.
Barky -Obraz hladomoru let 1932-33 (Жовтий князь V. Barky, Марія U.
Samčuka). 11. New-yorská skupina ("symbolika" názvu skupiny, geneze skupiny, poetický sborník Нові поезії, antologie Координати, představitelé skupiny, novátorské prvky poezie (spojení přízemních realistických obrazů skutečnosti s mytologickými obrazy a fantastikou, tendence k stylizaci, tíhnutí k surrealismu, materializace archetypálního materiálu kolektivní "duše" národa apod.). Analýza vybraných děl autorů New-yorské skupiny (E.
Andijevská, B. Bojčuk, B.
Rubčak, P. Kylyna, J.
Tarnavskyj, V. Vovk, M.
Revakovyčová, Ž. Vasylkivská...). 12. 4. vlna ukrajinské emigrace ("Emigrace" v 70. a na počátku 80. let) 13. 5. vlna emigrace - po získání nezávislosti.
Anotace
Seminář se zaměřuje na problematiku ukrajinské emigrace, počínaje jednotlivými emigračními vlnami (1.-5. emigrační vlna) a konče základním seznámením s vybranými autory ukrajinské emigrační literatury. Kurz si klade za cíl rozvinout znalosti načerpané v základních povinných kurzech a zabývat se detailněji vybranými literárními díly ukrajinské emigrace. Zvláštní pozornost bude věnována druhé emigrační vlně, která přivedla velké množství ukrajinských emigrantů mimo jiné i do meziválečného Československa.
Kromě specifických "podkapitol" ukrajinského působení za hranicemi (Ukrajinská republikánská kapela a její evropské turné ve 20. letech) budou studentům poskytnuty základní informace týkající se významných vzdělávacích a kulturních institucí (např. Ukrajinského studia výtvarných umění), které vznikly v tomto období na území Prahy a v její blízkosti.
Zároveň bude pozornost věnována i literární tvorbě představitelů tzv. pražské školy ukrajinských básníků (J. Malaňuk, O.
Telihová, O. Ljaturynská, O.
Olžyč a další). V souvislosti s třetí vlnou ukrajinské emigrace nebude opomenut fenomén tzv.
MURu (Ukrajinské umělecké hnutí, Německo) a New-yorská skupina ukrajinských básníků (J. Tarnavskyj, E.
Andijevská, B. Rubčak, P.
Kylyna a další). Zároveň bude sledován kulturní a literární vývoj i v jiných cílových státech ukrajinské emigrace (např.
Brazílie). Stranou pozornosti nezůstane ani tvz. 4. emigrační vlna, kdy se většinou jednalo o nucenou emigraci režimu nepohodlných občanů či podobné případy spojené s totalitními praktikami SSSR.
V neposlední řadě bude pozornost věnována i poslední emigrační vlně po rozpadu SSSR a samzřejmě také nejaktuálnější situaci.