Syllabus
1. Úvodní přednáška: obsah a cíl seminářů, zdroje informací, témat seminárních prací/referátů 2. Přírodní podmínky jako faktor ovlivňující sociální a ekonomický vývoj 3. Historický vývoj Pobaltí v regionálním kontextu se zaměřením na vývoj ve 20. století 4. Regiony a sídelní systém v pobaltských státech, administrativní a kulturně-historické členění 5. Geografie obyvatelstva pobaltských států: demografický vývoj, vnitrostátní a mezinárodní migrace, struktura obyvatel podle národností a náboženské příslušnosti 6. Politická geografie pobaltských států: zahraničně-politická orientace, vybrané politické problémy (občanské svobody, lidská práva, vztahy k menšinám, výsledky voleb) 7. Kulturní geografie: jazyky pobaltských států, specifika kultury pobaltských států 8. Ekonomika pobaltských států: makroekonomický přehled (HDP, inflace, nezaměstnanost atd., jejich vývoj a regionální rozdíly), zahraniční investice, zahraniční obchod 9. Ekonomika pobaltských států: přehled vybraných sektorů a odvětví 10. Cestovní ruch v pobaltských zemích: příjezdový cestovní ruch obyvatel, atraktivity, atrakce a infrastruktura cestovního ruchu v Pobaltí 11. Diskuse územního vymezení a regionální identity pobaltského regionu: Pobaltí jako rozhraní mezi evropskou a ruskou sférou, Pobaltí jako součást severní Evropy 12. Diskuse územního vymezení a regionální identity pobaltského regionu: Pobaltí jako součást východní Evropy a střední Evropy 13. Diskusní seminář, shrnutí
Annotation
Objektem jednotlivých seminářů je region Pobaltí vymezený jako trojice států Litva, Lotyšsko a Estonsko. Seminář je zaměřen vymezení a regionální zařazení pobaltského prostoru, na geografii a aktuální reálie a problémy Litvy, Lotyšska a Estonska a na jejich územní a regionální rozdíly.
Na region je nahlíženo jako na prostor, kde je regionální rozvoj a vývoj regionální diferenciace v posledních desetiletích ovlivněn řadou různorodých faktorů, z nichž některé jsou příznačné i pro Česko (např. postsocialistická transformace ekonomiky a společnosti), jiné jsou naopak specifikem pobaltských států (např. politické aspekty, národnostní složení). Součástí předmětu jsou diskuse k probírané problematice na základě přednášky vyučujícího, studentských referátů a podkladů poskytnutých vyučujícím.