Syllabus
1. (20. 2.) úvod; rozdělení referátů 2. (27. 2.)Иван Бунин: Окаянные дни, 1918 http://az.lib.ru/b/bunin_i_a/text_2262.shtml 3. (6. 3.) Евгения Исааковна Ярославская-Маркон: Моя автобиография, 1931, https://bessmertnybarak.ru/article/klyanus_otomstit_slovom_i_krovyu/ 4. (13. 3.) Сергей Есенин: Певущий зов, 1917, http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0100.shtml, Песнь о велиом походе, 1924, http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0030.shtml; Поэма о 36, 1924.http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0040.shtml; Русь советская, 1924. http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0240.shtml 5. (20. 3.) Николай Гумилев: Наступление, 1914. https://gumilev.ru/verses/407/; Заблудившийся трамвай, 1919. https://gumilev.ru/verses/467/; Борис Пастернак: Высокая болезнь, 1923–1928. 6. (27. 3.)Александр Серафимович: Железный поток, 1924, https://www.litmir.me/br/?b=185053&p=1 7. (3. 4.) Евгений Замятин:Пещера, 1921. http://az.lib.ru/z/zamjatin_e_i/text_0110.shtml
Слово предоставляется товарищу Чуригину. http://fanread.ru/book/481471/?page=1 8. (10. 4.) Владимир Зазубрин: Щепка, 1923, http://rummuseum.ru/portal/node/3316; /ин: Бледная правда, Цоветская Россия, Москва 1992, с. 4–59. 9. (17. 4.) Михаил Булгаков: Дни Турбиных, 1926, https://ilibrary.ru/text/1287/p.1/index.html 10. (24. 4.)Всеволод Вишневский: Оптимистическая трагедия, 1933, https://librolife.ru/g3303077 11. (15. 5.)Андрей Платонов: Чевенгур, 1927–1928 12. (22. 5.) závěr semináře
Annotation
Seminář plynule navazuje na 1. část, která probíhala v ZS; úšast na předešlé části ale není podmínkou pro zapsání.
Kurs se zaměřuje na motivy historických událostí roku 1917 zachycených v ruské literatuře. Východiskem je četba a interpretace vybraných ruských prozaických, básnických a publicistických textů zobrazujících daný motiv. Seminář si klade za cíl mapovat různé pohledy na význam a průběh ruské revoluce 1917 a občanské války, jejíž jednotlivé události byly zachyceny v uměleckých dílech.
Texty nebudeme zkoumat jako záznam faktických událostí, ale jako prameny pro zamyšlení nad komplexy představ s revolucí spojených.
Ukážeme si, jak se vnímání historických událostí polarizuje, jak odlišné pohledy slovesná díla představují: na jedné straně ničení reality, destrukce řádu, katastrofický vývoj – na straně druhé víra v konstrukci nového řádu a člověka a morálky, porušení kontinuit jako něco pozitivního. Zaměříme se i na postižení základních rysů poetiky představených děl, jejich žánrová, stylistická a kompoziční specifika.
Obsah pojmu revoluce; další klíčové pojmy: uvést a vysvětlit; přiblížit fabuli, hl. konflikt, subjekty dějinných zvratů.
V závěru každé hodiny si položíme otázku: Jaký smysl má ruská revoluce v podání daného autora?
Požadavky pro splnění: účast a aktivní práce v hodinách; referát (případně stručný koreferát: literárně historický medailon o tvorbě daného autora, uvedení pramenů, z jakých bylo čerpáno) nebo písemná práce.