Sylabus
1. Kavkaz v 6.-7.st.: Byzanc, Chazaři, Alani, chalífát 2.
Kavkaz v 8.-9. st.: boj o ikony a „pravou víru“ 3. Kavkaz v 10.-11. století – tzv. makedonská dynastie, království Bagratovců 4.
Kilíkijské knížectví: střet Kavkazu a Levanty 5. Kilíkijské království Malé Arménie v době křížových výprav 6.
Zlatý věk Gruzie 7. „Národ lučištníků“ na severním a jižním Kavkaze 8. Tamerlánova tažení a Kavkaz 9.
Kavkaz v kontextu 16.-18.st. – Osmanská říše a Persie 10. Kavkaz v kontextu 16.-18.st. - Rusko 11.
Duchovní kultura středověku a novověku 12. Materiální kultura středověku a novověku (pevnosti, hrady, kláštery, chačkary aj.)
Anotace
Anotace přednášky:
Tento kurz je věnován vybraným kapitolám týkajícím se středověkých a novověkých dějin kavkazského regionu, jeho kultury a společnosti. Jedná se o úvod do dané problematiky z hlediska interdisciplinárního přístupu, neboť Kavkaz byl nedílnou součástí Černomoří, východního Středomoří, Levanty i Orientu a jeho Hedvábné stezky. Zároveň představoval kategorii pohraničí se specifickou pohraniční identitou – byl křižovatkou nejrůznějších migrací a nájezdů (Skythové, Alani, Seldžukové, Mongolové, Tamerlánova vojska aj.) a prolínaly se v něm náboženské kulty od šamanismu, zoroastrismu a helenizovaného Dia po rané křesťanství, judaismus a islám. Arméni a Gruzíni mají své kláštery v Jeruzalémě (kavkazské albánské rukopisy pak byly objeveny v klášteře svaté Kateřiny na Sinaji). Arménští vojáci pod byzantským velením zanechali stopy své přítomnosti v jižní Itálii nebo v Bulharsku; s arménskými obchodníky se setkal Marco Polo hned dvakrát – na své cestě do Číny v levantských přístavech, na své cestě zpátky domů v černomořském Trapezuntu; a Vilém z Rubruku zase potkal arménské mnichy a gruzínské prince přímo v Karakorumu – slavném „jurtovém“ hlavním městě mongolských chánů. Období křížových výprav dalo vzniknout legendě o tajemné říši kněze Jana, která měla podle některých existovat právě na Kavkaze u slavné „Alexandrovy zdi“ a „Železných vrat“. Někteří cestovatelé dokonce ještě v 19. století viděli v dochovaném brnění severogruzínských Chevsurů důkaz „ztracených rytířů kříže“ a tento dojem ještě více podtrhly tamější mečové tance, tradiční styl zápasení ve stylu rytířských soubojů a přísný kodex zvykového práva. Středověké království arménské Kilíkie bylo v kontaktu jak s křižáky, tak s Mongoly; některé jeruzalémské královny byly arménského původu a dědicem poslední arménské koruny se stal Leon V. Lusignan. Přítomnost Kavkazanů v rámci Osmanské říše i Persie byla výrazná; v druhé polovině 18. století začalo do tohoto prostoru vstupovat i Rusko. Romantický obraz Kavkazu se zapsal do ruské literatury obdobně jako stereotyp řeckého povstalce v literatuře západoevropské. 19. století pak bylo obdobím na jedné straně národních obrození a reforem, na straně druhé mnoha „válek pamětí“, deportací a pogromů.
Dějiny a kulturu Kavkazu tak lze studovat hned z několika pohledů – v rámci dějin Byzance, blízkovýchodních studií, osmanských studií, studií Středního Východu, dějin východních křesťanů, východoevropských studií, dějin černomořského regionu aj.
Kdokoli nemůže pít vody z mého pramene ani nepochopí smysl jediného písmene můj dům není z písku, je z malty a kamene…
(Sajat-Nova, 18.st.)
Přednáškový cyklus bude zakončen zkouškou, distanční forma výuka bude probíhat přes platformu MS Teams. https://teams.microsoft.com/meetingOptions?language=cs-cz&tenantId=71cbe59b-f59f-49d8-bed9-6de6b6468917&organizerId=b8d4e724-c391-4fe7-a3b7-b1b855afb501&threadId=19_63568dc130b04bc9a5679f9fbb9992a6@thread.tacv2&messageId=1613168504256&correlationId=webclient:52ab7a55-05e3-4e86-a9c5-981b85b4346d