Sylabus
Část vyučovaná T. Chlaňovou (vyučovaná témata) 1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu). 2. Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky. Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina). 3. Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem, T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; otázka a realizace autonomie Podkarpatské Rusi; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl. 4. Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku).
Část vyučovaná H. Nyklem (vyučovaná témata) 1. Češi v carském Rusku. Vznik, rozvoj a zánik jedné menšiny. 2. Ruská pomocná akce. Vznik a vývoj unikátní humanitární pomoci na záchranu ruské emigrace a kultury. 3. Ruská emigrace v ČSR. Instituce a lidé. 4. Ruští emigranti v ČSR. Spisovatelé, umělci, filosofové, duchovní, historikové, literární vědci, filologové. 5. Současná ruská emigrace v ČR
Část vyučovaná P. Štollem: 1. České refelexe Lotyšska v meziválečném Československu. 2. Osobnosti nezávislého Lotyšska se vztahem k Československu. 3. České překlady z lotyštiny a česká baltistika od roku 1945. 4. Jan Palach v lotyšxké literatuře a české aktivity na podporu Pobaltí v letech 1990-1991. 5. Vybrané kapitoly z česko-litevských vztahů 20. stol.
Anotace
Část vyučovaná H. Nyklem:
Část přednáškového cyklu mapuje rusko-české kulturní vztahy ve 20. století. V jejich rámci se zaměřuje na roli Čechů v ruské říši před rokem 1917, otázku legií a koncepce slovanské politiky K. Kramáře, T. G. Masaryka a E. Beneše. Dále jsou studenti uvedeni do problematiky dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Jsou obeznámeni se vznikem a rozvojem tzv. Ruské akce, strukturou ruské emigrace a jejími nejvýznamnějšími představiteli. V závěru je popsána problematika současné ruské emigrace v ČR.
Část vyučovaná T. Chlaňovou:
Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu. Veškeré potřebné informace k této části předmětu naleznete po přihlášení v moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231.
Část vyučovaná P. Štollem:
Základní přehled česko-lotyšských a česko-litevských, hlavně kulturních vztahů ve 20. stol. dodnes.