Baltská synchronní kontrastivní a srovnávací jazykověda

Sylabus

Tematické rozvržení:

1) konceptualizace jazyka: jazyk co systém, jazyk co instituce, jejich vztahy a dynamika;

2) znakové uchopení jazyka: věta, slovo, syntagma, intonační kontúra a jejich vy­me­zení;

3) znakové uchopení jazyka: fonémata, prosódémata, sémata co diakritické mo­menty znaku;

4) znakové uchopení jazyka: gramatické kategorie co definiční obory ja­zy­ko­vých znaků;

5) dia­kri­tic­ké soustavy baltských jazyků: fonémata a prosódémata;

6) dia­kri­tic­ké soustavy baltských jazyků: sémata lexikální a gramatická;

7) empirická base indoevropských jazyků: historický přehled;

8) historická fonologie: indoevropský stav;

9) historická fonologie: baltoslovanský stav;

10) historická morfologie: indoevropský stav;

11) historická morfologie: baltoslovanský stav;

12) empirická base baltských jazyků: historický přehled;

13) baltské dialekty a jazykový standard.   Od

Anotace

Úkolem srovnávacího indoevropského jazykozpytu je:

* uchopit současné indoevropské (IE) jazyky jako systémy systémů o specifických funkčních zatíženích;

* rekonstruovat funkční využití jednotlivých starých IE jazyků v největší míře, jakou jejich materiální doloženost dovoluje;

* konstruovat výchozí stav, indoevropský prajazyk, co systémovou potenci umožňující co nejjednodušší jednotný a konsistentní výklad jednotlivých IE jazyků cestou aktualizace onoho potenciálu.

Baltské jazyky představují mimořádně zajímavý studijní materiál: korpus jejich historické doloženosti není rozsáhhlý a je funkčně specifický; jejich historické stavy – stejně jako jejich stav současný – lze osvětlit mnohem menším souborem proměn než u jejich nejbližších příbuzných, jazyků slovanských i germánských; a přes zásadní odlišnosti v historickém funkčním zatížení vykazují řadu systémových paralel ke klasickému fondu starých IE jazyků. Kurs se proto vedle baltistů obrací zároveň na bohemisty, slavisty, germanisty; své specifické znalosti využijí klasiční filologové, indologové, ale též romanisté.