Část vyučovaná T. Chlaňovou (vyučovaná témata) 1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu). 2. Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky. Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina). 3. Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem, T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl. 4. Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku).
Část vyučovaná dr. Stanislavem Tumisem 1. Češi v carském a sovětském Rusku 2. Česko-slovenská politika/společnost a Rusko: Kramář, Masaryk, legie, Ruská pomocná akce 3. Politická a spolková činnost ruské emigrace v ČSR 4. Osobnosti a instituce ruské vědy, vzdělávání a kultury v meziválečném Československu 5. Ruská emigrace po druhé světové válce a po rozpadu Československa
Část vyučovaná P. Štollem: 1. České refelexe Lotyšska v meziválečném Československu. 2. Osobnosti nezávislého Lotyšska se vztahem k Československu. 3. České překlady z lotyštiny a česká baltistika od roku 1945. 4. Jan Palach v lotyšxké literatuře a české aktivity na podporu Pobaltí v letech 1990-1991. 5. Vybrané kapitoly z česko-litevských vztahů 20. stol.
Část vyučovaná S. Tumisem: Cílem této části je analýza československo-ruských vztahů, odrážejících se ve 20. století zejména v osudech ruské emigrace na československém/českém území. V první přednášce se budeme věnovat i české/československé emigraci v Rusku/Sovětském svazu. Jednotlivé přednášky nabídnou na toto téma pohled z hlediska socio-politického/kulturního a částečně i ekonomického.
Část vyučovaná T. Chlaňovou:
Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu. Veškeré informace naleznete po přihlášení v moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231.
Část vyučovaný P. Štollem:
Základní přehled lotyšsko-českých a litevsko-českých, především kulturních vztahů ve 20. století.