1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu výběrového semináře, zdůvodnění výběru zvolených okruhů, doporučená literatura ke studiu, podmínky k vykonání atestace apod.); úvodní shrnutí naplánovaných témat. 2. Ukrajinský literární proces na přelomu 19. a 20. století v evropském kontextu (vybrané otázky): podoby ukrajinského feminismu (osobnost L. Ukrajinky a O.
Kobyljanské; obraz ženy v literatuře); raný ukrajinský modernizmus (zdroje, specifika, osobnosti; otázka záchrany národní identity v kontextu nových literárních směrů; vliv západní filozofie a literatury) – na příkladu tvorby „mladomúzovců“, rané povídkové tvorby M. Jackiva a H.
Chotkevyče; nové teorie osobnosti a jejich vliv na ukrajinskou literaturu (transformace nietzscheanské myšlenky silné osobnosti; Freudova „demonumentalizace“ osobnosti, konstituování světa podvědomí v literatuře; Ibsenův Peer Gynt – „být sám sebou“). 3. Ukrajinská emigrace v meziválečném Československu (pražská básnická škola): míra integrace ukrajinské inteligence v českém prostředí; dominantní literární vlivy; konkrétní podoby česko-ukrajinských literárních kontaktů (tvorba a korespondence J. S.
Machara a J. Malaňuka, ukázky z tvorby – srovnání vybrané poezie zvolených autorů). 4. Tzv. „literární diskuze“ let 1925-28 (Evropa jako „hrozba“ i „vzor“; diskuze, polemiky, významné osobnosti; pamflety M.
Chvylového a jeho koncepty: „Evropa nebo osvěta“, „Ukrajina či Malorusko“, heslo „pryč od Moskvy“, pojem „asijská renesance“; romantický vitaismus). 5. Ukrajinská poválečná emigrace - literární tvorba tzv. New-yorské skupiny – vznik skupiny, významné osobnosti, publikační platforma a její charakter, stěžejní literární vlivy, podoby vztahu k ukrajinské tradici; analýza děl vybraných autorů (J.
Tarnavskyj - urbanistické a existenciální motivy, španělské motivy, minimalistická poezie, racionalismus poetické reflexe; V. Vovk - archaicko-mýtický způsob uměleckého myšlení, nahromadění archetypů a metaforických způsobů nahlížení světa, exotické motivy, nábožensko-mystické motivy, náboženský „synkretismus“). 6. Ukrajinská literatura posledních desetiletí v evropském kontextu: (ukrajinská diskuze o postmodernismu, literatura a hledání nové identity; krize literárního kánonu).
Fenomén „středoevropanství“ v současné ukrajinské literatuře: Západní Ukrajina a její specifika; literární centra (Lvov, Ivano-Frankovsk); „karpatocentrismus“; hledání alternativní (doplňkové) identity k identitě „ukrajinské“; tvorba Jurije Andruchovyče, Tarase Prochaska, Halyny Petrosaňakové a dalších autorů.
Pozornost bude soustředěna na významná období ukrajinského literárního procesu ve 20. století, tzn. 1) období přelomu 19. a 20. století, kdy dochází k prvnímu výraznému střetu "narodnické" ideologie s novými evropskými myšlenkami a koncepty; 2) období nebývalého kulturního a literárního rozkvětu ve 20. letech 20. století, kdy a) ukrajinská literatura v rámci tehdejší sovětské reality řešila svůj vztah k Evropě, k Rusku a ke své vlastní tradici; b) ukrajinští emigrantští básníci hledali své místo v kontextu tehdejšího meziválečného Československa; 3) období poválečné emigrace, z níž se rekrutovala silná spisovatelská generace, jejíž tvorba je výrazným způsobem ovlivněna především moderní světovou literaturou 20. století; 4) období konce 20. století a počátku 21. století, jež je spojeno s hledáním nové identity a s bouřlivými diskuzemi týkajícími se nového směřování ukrajinské literatury.