Sylabus
1. Úvodní hodina: K čemu může být filosofie?
2. Tělo, duše, myšlení: základní osy západního myšlení
3. Co je člověk?
4. Narození (Hannah Arendt, Brach-Czaina)
5. Co je dítě? Co je dospělost? (Rousseau, Johan Huizinga, Pfaller)
6. Láska a filosofie (Platón, Rousseau, Illouz)
7. Sexualita a filosofie (Schopenhauer, Žižek)
8. Gender a filosofie (Butler)
9. Zrání, stárnutí, stáří (de Beauvoir, Jean Améry, Cowley)
10. Pojmy nemoci a zdraví (Canguilhelm, Carel)
11. Co je bolest? (Armstrong, Bain, Dennett)
12. „Naplněný život“, život, který stojí za to žít (Williams, Nussbaum, Barbara Schmitz)
13. Umírání a smrt (Heidegger, Sartre, Tugendhat)
14. Sebevražda (Camus, Améry)
15. Na závěr duchovní cvičení: Proč není pojem věčnosti marný?
Anotace
Do světa vede jediná cesta, ale je na každém zvlášť, aby si ji objevil a učinil krok do neznámá. Jakmile se narodíme, jsme každý den blíže smrti – a víme o tom. Mezi zrozením a smrtí dospíváme, jsme zdraví, nemocní, milujeme, stáváme se rodiči, stárneme. Nic z toho se neobejde bez těla, ale vše se obejde bez filosofie. Jenže aspoň podle „předsudků filosofů“ patří k naší přirozenosti, že se tážeme po smyslu toho všeho, co se nám děje.
Přesto filosofové odpovědi podávají jen zřídka. Spíše podněcují člověka, aby pocítil tíhu své existence, a v této tíze nalezl radost či naplněný život.
V tomto úvodním kurzu do filosofie se studentům pokusím ukázat, jak by to mohlo být možné. Přitom se budu zabývat základními filosofickými otázkami ve vztahu k tělu a tělesnosti. Z áměrem kurzu je obsáhnout život člověka
(a jeho těla) v několika filosofických pojmech. Na každé hodině si (v naprosté schematičnosti) představíme, jak typově o daném jevu uvažovali klasičtí filosofové. V druhé části hodiny se vždy zaměříme na současné úvahy o daném fenoménu. Týden před hodinou bude k dispozici krátké pojednání (max. čtyři strany), které bude předmětem úvah právě druhé části semináře.
Smyslem kurzu je ukázat, v čem jsou humanitní vědy, a především filosofie, důležité pro porozumění lékařské praxi.