Sylabus
1) klinická anatomie, fyziologie a patofyziologie sluchu a rovnováhy
2) vyšetření ucha – otoskopie, otoendoskopie a otomikroskopie
3) vyšetření sluchu - vyšetření sluchu řečí a šepotem, ladičkové zkoušky, tónová audiometrie, tympanometrie, stapediální reflex, slovní audiometrie, otoakustické emise, sluchové kmenové a korové evokované potenciály
4) klinické vyšetření v neurootologii – vyšetření nystagmu, spontánní nystagmus, nystagmus při semispontánních jevech; vyšetření vestibulospinálních reflexů, stoje a chůze
5) vyšetření lícního nervu a topodiagnostika paréz, vyšetřování funkce nervů postranního smíšeného systému
6) vývojová onemocnění zevního, středního a vnitřního ucha, geneticky podmíněná nedoslýchavost a hluchota
7) traumatologie ucha a spánkové kosti – poranění boltce a zvukovodu, ztrátová poranění boltce, othaematom; poranění středního a vnitřního ucha; zlomeniny spánkové kosti, otolikvorea
8) onemocnění zevního ucha – mazová zátka, cizí těleso ve zvukovodu, záněty zevního ucha, maligní externí otitis, exostózy, benigní a maligní nádory boltce a zvukovodu
9) chirurgie boltce a zevního zvukovodu, lokální anestezie a znecitlivení boltce a zvukovodu
10) onemocnění středního – tubotympanální katar, obstrukce sluchové trubice, chronická sekretorická otitis media, patulozní tuba; akutní středoušní zánět; chronický středoušní zánět, cholesteatom, temporální a intrakraniální komplikace středoušního zánětu; otoskleróza, tympanoskleróza; benigní a maligní nádory středního ucha; tympanostomie; sanační a rekonstrukční chirurgie středního ucha, myringoplastika, tympanoplastiky; stapedectomie a stapedotomie
11) onemocnění vnitřního ucha a n. VIII – náhlá ztráta sluchu, socioacusis, presbyacusis, tinnitus, labyrintitis, vestibulární neuronitis, benigní paroxysmální polohové vertigo, Ménièrova choroba, vestibulární paroxysmie, dehiscence horního semicirkulárního kanálku, perilymfatická píštěl; akutrauma a barotrauma; tinnitus; konzervativní a chirurgická léčba závrativých stavů; rehabilitace nedoslýchavosti sluchadly; chirurgická léčba hluchoty – kochleární a kmenový implantát; ke kosti poutané sluchové pomůcky; aktivní středoušní implantáty
12) tumory spánkové kosti, vnitřního ucha a mostomozečkového koutu, neurootologická chirurgie, paréza a chirurgie lícního nervu
13) klinická anatomie nosu, dutiny nosní a vedlejších dutin nosních, topografické vztahy; ostiomeatální komplex, mukociliární transport; fyziologie a patofyziologie dutiny nosní a vedlejších dutin nosních, čich
14) vyšetřovací metody v rinologii - vyšetření zevního nosu, přední rinoskopie, endoskopické vyšetření, vyšetření čichu a nosní průchodnosti, zobrazovací metody a funkční testy v rinologii
15) vývojové poruchy zevního nosu, atrézie choan, encefalokély
16) traumatologie zevního nosu, VDN, orbity a střední části obličejového skeletu, frontobazální pranění a likvorea
17) onemocnění zevního nosu a septa – záněty zevního nosu, rhinophyma, kolaps nosní chlopně, hematom septa, deviace a perforace septa; benigní a maligní nádory zevního nosu; chirurgie septa a zevního nosu - septoplastika a rinoplastika; lokální anestezie a znecitlivení zevního nosu
18) akutní a chronická rinosinusitis, kraniální, orbitální a intrakraniální komplikace sinusitid; projevy granulomatózních zánětů v ORL; mukokély, cizí těleso v nose; epistaxe, přední a zadní nosní tamponáda; benigní a maligní nádory dutiny nosní a VDN; poruchy čichu; endoskopické (FESS, ESS) a zevní chirurgické výkony v rinochirurgii; pokročilá endonazální endoskopická chirurgie (endoskopické přístupy do oblasti orbity, baze přední a střední jámy lební a kraniocervikální junkce)
19) klinická anatomie hltanu, hrtanu a trachey, topografické vztahy, para- a retrofaryngeální prostor; fyziologie a patofyziologie hlasu a polykání, obrané reflexy hrtanu; aspirace, dušení; patofyziologie spánkového apnoického syndromu
20) vyšetření dutiny ústní, hltanu a hrtanu - vyšetření branky hltanové, endoskopické vyšetření hltanu, hrtanu a průdušnice, přímá a nepřímá laryngoskopie, fibroendoskopické transnazální vyšetření; vyšetření polykání, zobrazovací metody a funkční endoskopické vyšetření polykání (FEES); vyšetření hlasu; časná diagnostika nádorů hltanu a hrtanu (NBI, floresecnce)
21) vývojové poruchy hltanu, hrtanu a trachey – rozštěp patra, Tornwaldova cysta, laryngomalacie, kongenitální stenózy hrtanu; kongenitální stenózy jícnu a tracheoesofageální píštěle
22) poranění hltanu, hrtanu, průdušnice a jícnu – cizí tělesa v dýchacích a polykacích cestách, poleptání, popálení; kontuze a fraktury hrtanu, cricotracheální separace; perforace jícnu; krvácení z dýchacích a polykacích cest
23) adenoidní vegetace; tonsilitidy a faryngitidy, interní a chirurgické komplikace tonsilitid; laryngitidy, epiglotitis, subglotická laryngitis; poruchy inervace hrtanu; poruchy hlasu a řeči; Zenkerův divertikl; projevy gastroesofageální refluxní choroby v ORL; benigní a maligní nádory hltanu, hrtanu, krčního jícnu a průdušnice
24) znecitlivení hltanu a hrtanu; lokální aplikace léků do dýchacích cest; adenotomie a tonzilektomie; koniotomie a tracheotomie; endoskopická a zevní chirurgie hrtanu a hltanu; chirurgie spánkového apnoického syndromu; fonochirurgie; výkony pro stenózy dýchacích a polykacích cest
25) rehabilitace polykání, foniatrická péče o poruchy hla
Anotace
Obor otorinolaryngologie zahrnuje znalosti z fyziologie a patofyziologie a diferenciální diagnostiku nemocí u dospělých i dětí. Týká se zejména onemocnění těchto oblastí : uši, ústa, nos, vedlejších dutin nosních, nosohltan, krk, hrtan - jejich léčba jak chirurgická,tak i nechirurgická. Zvláštní pozornost je věnována problematice dušení a jeho příčin z pohledu otorinolaryngologa. Důraz je kladen na výuku v praktických cvičeních, praxi u lůžka i v ambulantnímu provozu a na operačním sále. Praktická výuka probíhá jednak simulační formou a jednak v rámci praxe na klinických pracovištích fakulty.
Cílem předmětu je osvojení základních znalostí v oboru otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. Jde především o znalost diagnostiky a léčby nejvýznamnějších onemocnění ucha, nosu a vedlejších dutin nosních, hltanu, hrtanu, krku a přilehlých struktur. Cílem je také pochopení postavení oboru a součinnosti s dalšími odbornostmi v otázkách diferenciálně diagnostických a také komplexní péče.