Sylabus
1. Extrakorporální metody, jejich charakteristika a rozdělení
2. ECMO, V-V ECMO, V- A ECMO – princip, indikace a kontraindikace, zavedení podpory, vedení léčby včetně antikoagulace, ukončení terapie ECMO a odpojení nemocného.
3. Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s terapií ECMO, spolupráce s perfuziology
4. Mimotělní oběh – princip, základní součásti, indikace použití mimotělního oběhu
5. Příprava, vedení a ukončení mimotělního oběhu. Chlazení a ohřev pacienta v průběhu mimotělního oběhu.
6. Role perfuziologa, spolupráce s ostatními členy operačního týmu a týmu ošetřovatelského v intenzivní péči.
Anotace
Záměrem předmětu je seznámit studenty s principem a využitím extrakorporálních metod náhrady funkce plic a ev. srdce v praxi. Pozornost bude zaměřena především na využití metody mimotělního oběhu v průběhu kardiochirurgických operací a používání metody ECMO jako oxygenační a/nebo mechanické srdeční podpory. Důraz bude kladen na osvojení si základních znalostí a dovedností v poskytování vysoce specializované péče u pacientů připojených na ECMO a na úzkou spolupráci s perfuziologem