1) Stručné seznámení s historickým vývojem latinského a řeckého jazyka a lékařského názvosloví 2) Základní gramatická terminologie: jména pádů a slovních druhů, singulár, plurál, maskulinum, femininum, neutrum 3) Výslovnost latiny 4) Základní latinská flexe: skloňování substantiv (1. - 5. latinská deklinace) a adjektiv (adjektiva 1. a 2 deklinace a adjektiva 3. deklinace) s důrazem na 1. a 2. pád sg. a pl. 5) Stupňování adjektiv (zejména používání tvarů: maior, minor, maximus, minimus, superior, inferior, anterior, posterior) 6) Číslovky: základní: 1 - 20,řadové 1 - 12 7) Slovesa: omezeno na v recepturách relevantní imperativy 8) Základní vokabulář řeckých pojmů 9) Latinské a řecké prefixy a sufixy (pasivní znalost jejich významů) 10) Skládání kompozit: schopnost rozkladu kompozit na jednotlivé významové složky
Kurz je v oblasti latiny zaměřen na poznání základní slovní zásoby a gramatiky. Výběr učiva je podřízen praktickým potřebám studentů bakalářských oborů a vychází z učebnic některých odborných předmětů (např.
Základy anatomie pro bakalářské studium, Univerzita Karlova, 3. LF, Praha 2001.).
Znalosti řečtiny jsou omezeny na základní slovní zásobu a přehled o slovotvorbě kompozit řeckého původu, využívaných hlavně v klinice a patologii. Důraz je kladen na pasivní zvládnutí látky tak, aby studenti porozuměli nejběžnějším termínům.
Absolvent kurzu by měl být schopen vnímat lékařskou nomenklaturu jako logicky fungující systém s jasnými vztahy a pravidly, ne jako sumu izolovaných poznatků, určených k mechanickému memorování. Měla by se též posílit jeho schopnost odvozovat a improvizovat.