Sylabus
CHIRURGICKÁ PROPEDEUTIKA Semináře Úvod do chirurgie, historie chirurgie, chirurgické názvosloví - základní pojmy, chirurgické nástroje Chorobopis, vyšetření chirurgicky nemocného, vedení dokumentace Asepse, antisepse, sterilizace, zásady provozu operačních sálů, příprava nástrojů a materiálu Příprava nemocného k operaci místní i celková, pooperační péče, rehabilitace, dietologie, návštěvy oddělení Základní operační techniky - plánování řezů, stavění krvácení, sutura a drenáž rány Základní chirurgické výkony, typy anestezie, infekce v chirurgii Praktika Obvazová technika Druhy šicích materiálů, nácvik techniky šití Oblékání plášťů, rukavic, příprava operatéra k operaci Převazy na oddělení a ambulanci Práce na operačním sálku INTERNÍ PROPEDEUTIKA Výuka probíhá formou stáží na lůžkových odděleních I., II. a III. interní kliniky. Syllabus stáží
1. Úvod do oboru, organizační poznámky, podmínky zápočtu, zkoušky
2. Anamnéza
3. Anamnéza - procvičování
4. Základní metody fyzikálního vyšetření obecně: pohled, poklep, poslech, pohmat - technika těchto vyšetření
5. Celkový stav, vědomí ..., vyšetřovaní hlavy, krku
6. Vyšetření plic
7. Vyšetření srdce
8. Vyšetření břicha
9. Vyšetření dolních končetin
10. Pomocné vyšetřovací metody ve vnitřním lékařství (základní biochemie, hematologie, EKG, RTG S + P)
11. Pomocné vyšetřovací metody neinvazivní, invazivní
12. -
15. Procvičování anamnézy, fyzikálního vyšetření Výuka končí zkouškou, která má část praktickou (vyšetření interního pacienta, sepsání chorobopisu a vyzkoušení z fyzikálního vyšetření) a část ústní: Probíhá na konci letního semestru. Otázky jsou z vnitřního lékařství a chirurgické propedeutiky - komise se skládá z docenta (profesora) vnitřního lékařství a docenta (profesora) chirurgie.
Anotace
CHIRURGICKÁ PROPEDEUTIKA
Chirurgická propedeutika seznamuje studenty se základy chirurgie po stránce teoretické a praktické.
INTERNÍ PROPEDEUTIKA
Studenti se učí klinickému vyšetření pacientů problémově oreintovaným přístupem. U lůžka nemocného se učí umění anamnézy. Při fyzikáním vyšetření se používají základní smysly, zrak (inspekce), hmat (palpace) a sluch
(poklep a auskultace). Pečlivé získání anamnézy a fyzikální vyšetření přispívá zásadním způsobem ke stanovení diagnózy.
Na konci výuky je student schopen sestavit chorobopis (dokumentaci), provést fyzikální vyšetření, stanovit přeběžnou diagnozu a doporučit další pomocná vyšetření.